Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Nahrávám video
Události: Česko sníží na výdaje na humanitární pomoc v zahraničí
Zdroj: ČT24

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.

Minulá vláda Petra Fialy (ODS) například počítala s částkou 165 milionů korun na humanitární pomoc v zahraničí, nynější kabinet Andreje Babiše (ANO) má podle návrhu rozpočtu na tyto účely milionů padesát. Tuzemsko v minulosti z této kapitoly hradilo například provoz vrtulníků zasahujících při požárech ve Španělsku nebo pomoc pro Pásmo Gazy.

Organizace ADRA působí v Sýrii či Nigeru, pomáhá ale i Kyjevu. „My jsme na Ukrajinu poslali vcelku asi osmdesát kamionů s humanitární pomocí,“ uvedla Miroslava Čančíková Illetšková. Lidem organizace zajišťuje potraviny, vodu nebo dočasné přístřeší. Nyní se obává, že své aktivity bude muset omezit. „My jsme vloni dostali padesát milionů, a pokud to tak projde, letos dostaneme dva a půl. To bude mít dopad i na pomoc tady v České republice při nějaké humanitární katastrofě,“ obává se ředitelka.

Člověk v tísni pomáhá v Sýrii, Gaze nebo Jemenu. Organizace vloni od ministerstva zahraničí dostala 165 milionů korun. „Na letošní rok – podle toho návrhu – to znamená nulu. Ten vládní návrh, který teď poputuje do sněmovny, znamená v razantním snížení demontáž celé české zahraniční pomoci,“ míní vedoucí humanitární pomoci z Člověka v tísni Marek Štys.

Kabinet už z této kapitoly vyhradil deset milionů na generátory pro obyvatele Ruskem napadené země, které trápí mrazy. Macinka upozornil, že o tuto částku se rozpočet na humanitární pomoc sníží, k dispozici tak bude čtyřicet milionů.

„Není to samozřejmě optimální situace,“ řekl Novinkám šéf diplomacie. A stav veřejných financí dává za vinu minulému ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS). „Peníze nejsou, musí se opravdu hodně šetřit,“ tvrdí Macinka.

„Msta na lidstvu,“ hodnotí krok Macinkův předchůdce

Opozice snížení výdajů na humanitární účely kritizuje. „Nazval jsem to ‚Macinkova msta na lidstvu pokračuje‘. Seškrtal peníze na humanitární pomoc. To jsou stany, jídlo a věci pro lidi v místech, kde se dějí katastrofy a živelní pohromy,“ cituje deník exministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS). Podle něj v případě humanitárních katastrof musí ministr o pomoci rozhodnout rychle a není žádoucí čekat na rozhodnutí celé vlády.

Kabinet na polovinu snížil objem peněz také v kapitole ministerstva zahraničí nazvané Program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence. Minulá vláda počítala s miliardou, nyní je v návrhu 500 milionů korun, které budou dle Macinky použity jako záruka pro Národní rozvojovou banku, na kterou jsou navázány další zdroje z Evropské unie.

„Ta druhá půlmiliarda byly z větší míry ‚průtokové‘ prostředky pro další resorty – průmyslu, vnitra, školství,“ vysvětlil Macinka. Podle jeho předchůdce Lipavského diplomacie projekty ostatních ministerstev, které se z velké části týkaly Ukrajiny, koordinovala, připravovala a dohlížela na jejich průběh.

V této kapitole dle Lipavského byly rovněž peníze na projekty resortu zahraničí. Šlo například o obnovu škol nebo bydlení pro vnitřně přesídlené, aby neutíkali dál z Ukrajiny. Podle Lipavského tak není jasné, zda budou tyto projekty pokračovat.

České fórum pro rozvojovou spolupráci, které nevládní neziskové organizace sdružuje, varuje, že škrty by mohly poškodit pověst Česka v zahraničí nebo ohrozit významné ekonomické příležitosti.

Budeme pomáhat, tvrdí Babiš

Podle premiéra Babiše je méně peněz na humanitární pomoc kvůli aktuálnímu rozpočtovému provizoriu. Po schválení návrhu nové vlády by se prý mohly prostředky navýšit. „My budeme pomáhat humanitárně, my jsme řekli, že nebudeme platit zbraně,“ prohlásil předseda vlády.

Finance na humanitární pomoc v zahraničí poskytují i jiné resorty než ministerstvo zahraničí. Definitivní podoba rozpočtu bude známá až začátkem března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 7 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 8 hhodinami
Načítání...