Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) představili svá zjištění k bitcoinové kauze. Tejc zároveň oznámil výsledky auditu, který po svém nástupu na ministerstvo zadal. Resort podle něj před přijetím bitcoinového daru neudělal předběžnou kontrolu. Chyby navíc podle ministra vznikly i při prodeji kryptoměny. Kvůli výsledkům auditu podá šéf resortu spravedlnosti trestní oznámení. Exministryně Eva Decroix (ODS) odmítla, že by za jejího působení došlo k trestnému činu.
Loňské přijetí daru ministerstvem spravedlnosti stále vyšetřuje policie. Obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti čelí Tomáš Jiřikovský, který bitcoiny ministerstvu daroval. Z auditu podle Tejce vyplynulo, že resort o Jiřikovského trestní minulosti věděl už od roku 2018.
Ministerstvo spravedlnosti loni pod vedením Pavla Blažka (dříve ODS) přijalo od odsouzeného drogového dealera Jiřikovského, který je nyní ve vazbě, téměř miliardu korun v bitcoinech. Blažek následně kvůli kritice rezignoval a pozastavil své členství v ODS. Ve funkci ho nahradila Decroix. Stát bitcoiny z daru od Jiřikovského nejprve prodával. Podle Tejce ale v aukcích nepostupoval správně, například snížil nejnižší možnou cenu za bitcoiny o deset procent, čímž podle něj stát zřejmě přišel o zhruba třináct milionů korun.
Za působení Decroix na ministerstvu pak stát uzavřel dohody o zpětném odkupu kryptoměny. Podle Tejce nejsou k dispozici záznamy o schůzkách nebo jednáních s kupci bitcoinů, a auditoři tak nemohli posoudit, jestli bylo pro stát zvoleno nejlepší řešení jak po ekonomické, tak po právní stránce.
Problémy ale audit odhalil už před přijetím daru. „Ministerstvo nefungovalo dobře, nebyly nastaveny základní kontrolní mechanismy, nebyla nastavena základní rizika řízení,“ sdělil Tejc, podle něhož ministerstvo před přijetím daru neudělalo předběžnou kontrolu. Chyby tak podle Tejce audit zjistil jak před převzetím miliardového daru ministerstvem, tak i následně při prodeji kryptoměny kupcům.
„Audit poukazuje nejen na možné porušení zákona a předpisů z hlediska těch nejvrcholnějších představitelů, ale bohužel i zaměstnanců ministerstva na různých úrovních,“ řekl Tejc. Konkrétní jména či pozice nezmínil. Audit chce zaslat policii a státnímu zastupitelství, zveřejní ho v případě, pokud s tím budou vyšetřovatelé souhlasit. Kvůli jeho výsledkům ministr podá trestní oznámení. Má podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.
„Mohu uvést, že náš útvar se informacemi, které zazněly na dnešní (páteční) tiskové konferenci, bude zabývat. Stále však platí, že podávání informací z trestního řízení má ve věci (takzvané bitcoinové kauze) vyhrazeno Vrchní státní zastupitelství v Olomouci,“ sdělil ČT mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.
Decroix: Nedošlo k žádnému trestnému činu
„Pan ministr na základě ne úplně přesných nebo zřejmých informací oznámil, že podává trestní oznámení, neboť má pocit, že něco za mého působení bylo porušeno, aniž by konkrétně řekl co,“ reagovala Decroix.
Bývalá ministryně je prý zcela přesvědčená, že v rámci jejího působení se podařilo uchránit stát od nekonečného soudního řízení. „A můžeme na to mít různé politické názory, ale rozhodně nedošlo k žádnému trestnému činu. Ani k ničemu, co by stát jakýmkoliv způsobem poškodilo,“ dodala. Krok Tejce vnímá jako „jakousi nutnou potřebu pokračovat v politizaci kauzy“. Odmítla, že se staly chyby při zpětném odprodeji bitcoinů.
K pátečnímu brífinku se vyjádřil také Blažek, který prý relevanci trestního oznámení nemůže posoudit. „Neboť se ze značné části má zabývat osobami a ději na jiném ministerstvu nebo se staly až po mém odchodu z vlády. Takzvaný audit, stejně jako všechny takzvané audity předešlé, mi doposud nikdo nedal ani k nahlédnutí, takže se nemohu vyjádřit ani k nim. Chápu je tak prozatím jako ‚potravu pro média‘, neboť šlo-li by o zjištění pravdy, dostali by jistě možnost se v průběhu jejich zpracovávaní i k závěrům vyjádřit všichni ti, kterých se týkají. To se nikdy nestalo a jejich právní relevanci tak nemám důvod prozatím v čemkoli uznat a respektovat,“ napsal exministr.
Decroix ocenila, že shrnutí kauzy ze strany Schillerové i Tejce z hlediska skutkové podstaty i jednotlivých kroků zcela odpovídá tomu, jakým způsobem byla kauza popsána za jejího působení v rámci externího auditu. „Jak moje zpráva po třiceti dnech působení, tak zveřejnění první části auditu, tak zveřejnění druhé části auditu zcela odpovídají popisu celé té kauzy tak, jak ji dnes (v pátek) popsal pan ministr Tejc,“ sdělila s tím, že kvituje i fakt, že ministerstvo spravedlnosti nadále poskytuje plnou spolupráci orgánům činným v trestním řízení.
Za správné považuje i to, že se vyšetřování kauzy vrací k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Olomoučtí žalobci původně postoupili Městskému státnímu zastupitelství v Praze část případu o darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, Nejvyšší státní zastupitelství ale následně vyšetřování opět spojilo. Návrat případu do Olomouce v pátek označil za jediné správné řešení i Tejc. Správné je podle Decroix také doplnění nově zjištěných událostí do časové osy bitcoinové kauzy.
Podle Schillerové došlo k porušení povinností Stanjurova ředitele kabinetu
Schillerová na brífinku kritizovala ředitele kabinetu exministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Filipa Bendu. „Já mohu na základě auditu jasně říci, že došlo k závažným porušením pracovních povinností, interních směrnic a faktickému neplnění podstaty role ředitele odboru kabinetu ministra,“ uvedla. Benda podle ní nepředal včas Stanjurovi zamítavé právní stanovisko k přijetí bitcoinového daru. U dalších zaměstnanců ministerstva financí a podřízených složek podle Schillerové pochybení v kauze zjištěno nebylo.
Rezignaci bývalého ministra financí Stanjury kvůli kauze dříve požadovaly tehdy opoziční ANO a SPD. Ministerstvo spravedlnosti totiž ministerstvu financí zaslalo podklady k plánované darovací smlouvě.
Úředníci ministerstva financí následně nedoporučili, aby ministerstvo spravedlnosti bitcoiny převzalo. Stanjura ale stanovisko až do 25. března nečetl, přičemž smlouva o daru ministerstvu spravedlnosti byla podepsána 7. března. Audit podle Schillerové nezjistil konkrétní informace o tom, že by informace Stajnura dostal. „Jejich dnešní (páteční) tisková konference jen potvrdila má slova a ukázala, ze jejich tehdejší slova nebyla opřena o žádná fakta,“ reagoval exministr.
„Proč pan Benda svého ministra nevaroval? A pokud ho varoval, proč o tom neexistuje žádná stopa? A může to souviset s tím, že pan Stanjura jako první ministr financí v historii úřadu nevrátil svá komunikační zařízení?“ ptala se Schillerová, podle níž šlo o tři mobilní telefony a tablet. „Ve všech elektronických zařízeních jsem měl mimo služebních i mnoho soukromých informací, takže jsem tato zařízení logicky a standardně odkoupil. Smyšlenky paní Schillerové nemá smysl komentovat, zřejmě postupuje podle rčení ‚podle sebe soudím tebe’,“ uvedl v reakci Stanjura.
Blažek tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustil
Podle auditu, který zadala Decroix, ministerstvo spravedlnosti před převzetím daru neprovedlo povinnou předběžnou kontrolu původu kryptoměny podle zákona o finanční kontrole a v rozporu s interními předpisy si nevyžádalo a nezpracovalo komplexní právní stanovisko ke smlouvě. Blažek tvrdí, že se přijetím daru ničeho nezákonného nedopustil.
Ministerstvo darované bitcoiny nejprve vydražilo, ale policie je následně zajistila jako možný výnos z trestné činnosti. Ministerstvo později oznámilo, že jedné skupině kupců bitcoinů vyplatilo kurzový rozdíl zhruba 34 milionů korun a druhé skupině deset milionů. Decroix tehdy médiím řekla, že stát o nic nepřišel, protože si ponechal bitcoiny a kupcům vrátil peníze.
