Léky strana 4 z 5

Spotřeba antibiotik letos podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla o 300 tisíc balení, tedy o 47 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka Jakuba Dvořáčka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze. Ministerstvo chce problémy s dodávkami léčiv řešit změnou zákona, platit by mohla začít už letos.

Z České republiky byly podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nejspíš nelegálně vyváženy léky na předpis, ústav má podezření na organizovanou činnost. Podle už pravomocně ukončených kontrol provozovatelů lékáren zmizelo nejméně 130 tisíc balení za téměř 67 milionů korun. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové může být celková cena i dvojnásobná nebo vyšší. Provozovatelům za nedostatky ve vedení evidence skladových zásob a výdeje v lékárnách udělil ústav pokuty za 10,5 milionu korun. Česká lékárnická komora (ČLnK) takovou praxi označila za opovrženíhodnou a vyzvala k jejímu tvrdému trestání.

Poslanci měli v úterý projednat vládní návrh na zrušení nadbytečných právních předpisů, dolní komora se však k jednání nedostala, opozice téměř tři hodiny načítala další návrhy změn programu. Opoziční poslanci však opět debatu o rozpočtu, změnách v DPH či o řešení energetické krize neprosadili. Schůze byla přerušena do středečních 9:00.

Farmaceutická společnost Zentiva by měla v příštích měsících navýšit výrobu léků pro český trh. V tuzemských lékárnách by se tyto léky měly objevit na podzim. Stát chce zároveň jednat o zvýšení výroby a dodávek léčiv i s dalšími firmami. Po návštěvě pražského závodu Zentivy to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle nich se situace kolem nedostatku některých léků v Česku postupně zlepšuje.

Vláda na své středeční schůzi schválila úhradu prvních sto tisíc balení antibiotik ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o první část z půl milionu balení, která se očekává v lednu a únoru. Předjednaných je celkem 800 tisíc kusů, upřesnil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Už dříve řekl, že to bude pojišťovny stát asi 150 milionů korun navíc.

Podruhé v tomto volebním období čelí vláda Petra Fialy (ODS) hlasování o vyslovení nedůvěry, které vyvolalo opoziční ANO. Poslanci se však k samotnému hlasování během úterý nedostali. Celých šest hodin zabraly výstupy současných ministrů, kteří s přednostním právem prezentovali své dosavadní kroky i plány do budoucna. Následně byla do rozpravy přihlášena zhruba šedesátka poslanců. Ti se přeli o jednotlivé kroky vlády či o to, zda je toto jednání součástí kampaně předsedy ANO Andreje Babiše před druhým kolem prezidentské volby. Poslanci ANO to odmítali. Stěžovali si také, že měli v rozpravě málo prostoru pro kladení svých dotazů na adresu ministrů.

Chřipkou nebo jiným respiračním onemocněním se minulý týden nakazilo o něco méně lidí než na začátku roku. V dalších dnech by mohla nemocnost podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nadále klesat.  A do prvních lékáren už přišla antibiotika z mimořádné dodávky.

Každý týden přijdou podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka desetitisíce balení antibiotik. Do začátku března bude již situace na trhu s léky stabilní, slíbil. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se dříve zmiňoval spíše o konci března. Distributoři léků podle Válka dostanou výhledově povinnost držet dvouměsíční zásobu některých léků. V úvahu to připadá nejdříve od příštího roku, firmy musí mít čas připravit se, řekl ministr.

S nedostatkem léků se bude Česko, potažmo Evropa potýkat až do jara, očekává ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Otázkách Václava Moravce však ujistil, že se snaží potíže co nejvíce zmírnit a objednal přípravky z mimoevropských zemí. Problém je však i v tom, že se poptávka po lécích zvýšila, za tři týdny se podle něj vykoupily zásoby Nurofenu, které by jindy vystačily na čtvrt roku. Místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru Karla Maříková (SPD) se obává, že se situace může ještě zhoršit kvůli německému rozhodnutí odstranit stanovené maximální ceny pro některé léky.

Stát nemůže podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) regulovat prodej volně prodejných léků, například počet balení Nurofenu, které si mohou lidé najednou koupit. Novela, která řeší výpadky léků na recept, bude platit nejdříve od roku 2024. Novinářům ministr v úterý řekl, že podrobnosti k dodávkám léků sdělí na tiskové konferenci za dva dny.

I při kupování léků na předpis se musí v lékárnách připlácet. Na co mají lidé právo při doplácení léků? Jaké jsou limity a pravidla těchto plateb? Odpovědi přineslo Infocentrum pořadu Drahé Česko.

Výpadků léků je podle lékárníků víc než dřív, příčiny jsou různé a často postihují celou Evropu. Nenahraditelných léčiv chybí jednotky až desítky ročně, ostatní nahradit lze. Informace v úterý zazněly na tiskové konferenci České lékárnické komory (ČLnK). Podle databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je v Česku registrováno přes 63 tisíc léků včetně těch s různými variantami podání či sílou účinné látky, z toho 59 400 je na lékařský předpis.

Léky a zdravotní pomůcky jsou jediným zbožím, na kterém lidé v porovnání s loňskem zatím nešetří. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová doplňuje, že v Česku jsou doplatkové stropy odvislé od věku pacienta, a pokud je člověk při nákupu medikamentů překročí, pojišťovna mu přeplatek vrátí. Současně upozorňuje, že v každé lékové skupině má být jeden lék, který je plně hrazený pojišťovnou. Konkrétní výběr je na konzultaci s lékařem.

Lékárny v Česku hlásí výpadek některých často používaných medikamentů. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové jde pouze o lehce zvýšený nedostatek. Počet hlášení je totiž podle ní vždy vyšší než skutečné výpadky. Prezident České lékárnické komory Aleš Krebs připustil, že nedostatek léků je vyšší než v předchozích letech, ale není podle něj na místě vyvolávat paniku. „Pacienti jsou léčeni a budou,“ zdůraznil v Otázkách Václava Moravce.

V českých lékárnách chybí některé běžné léky, například antibiotika či léky na srážení horečky u dětí. Počty přerušených a ukončených dodávek léků zveřejňované na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) naznačují, že výpadků v poslední době přibylo. Podle odborníků je důvodů celá řada, řešení jsou ale obtížná.

Přípravek paxlovid, který brání vážnému průběhu covidu-19, bude k dispozici na e-recept v lékárnách i mimo nemocnice. Zákon, který to umožní, bude platit od listopadu, účinný ovšem bude až k Novému roku. Podle předsedy Společnosti infekčního lékařství Pavla Dlouhého mohou lék předepsat prakticky všichni lékaři, ale ne každému, kdo si o něj řekne. K dispozici bude ohroženým skupinám, kterým při nákaze covidem hrozí hospitalizace či úmrtí.

Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který v pondělí představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.

15. září začala platit vyhláška českého ministerstva zdravotnictví zavádějící spoluúčast pacientů na některých druzích léků. Léčiva se nově dělila na tři kategorie – plně hrazená Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, částečně hrazená pacientem a plně hrazená pacientem. Do poslední kategorie spadaly například: analgetika, vitaminové přípravky či laxativa. Podle ministerstva bylo dosavadní předepisování léků v podstatě neomezené a finančně neúnosné pro jakýkoliv stát.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Lékárny v Česku hlásí výpadek některých často používaných medikamentů, například na snížení teploty u dětí. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou podobné situace na trhu běžné. Důvodem mohou být například komplikace ve výrobě, problémy s distribucí nebo prudký nárůst zájmu o dané léčivo.

Některé nemocnice mají smlouvy na dodávky energií uzavřené jen do konce roku. V krajním případě jim tak hrozí, že od ledna budou odpojeny od sítě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se proto v Otázkách Václava Moravce zavázal, že dodávky energií do fakultních nemocnic vyřeší do konce září. Podle exministra Romana Prymuly lze jen obtížně předpovídat dopad energetické krize na zdravotnictví. Oba byli hostem pořadu Otázky Václava Moravce, který se věnoval také přípravám státu na podzimní covidovou vlnu.

Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. Informoval o tom Český statistický úřad. Analytiky červencová čísla překvapila menším růstem, domnívají se, že inflace nadále poroste. Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký věří, že se blíží vrchol současné vlny zdražování.

V lékárnách napříč celým Českem chybějí některé druhy léků. Výpadky jsou často opakované. Některé medikamenty lze nahradit, na jiné ale pacienti musejí čekat, což prodlužuje a komplikuje léčbu. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu, díky které by výpadky léků měly být pouze výjimečné.

Americký Senát v neděli schválil návrh zákona, který podle členů Demokratické strany prezidenta Joea Bidena přinese zásadní pokles emisí skleníkových plynů, sníží ceny léků pro seniory a přiměje korporace a bohaté jedince platit více na daních. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil jako priority svého resortu v rámci českého předsednictví v EU péči o onkologické pacienty a zajištění dostupnosti nejmodernějších léků ve všech zemích - i těch pro léčbu vzácných onemocnění. Jako jedno ze stěžejních témat označil také zdravotnickou pomoc Ukrajině. Hodlá se zaměřit také na očkování a to nejen proti covidu-19.