Objev monoklonálních látek proti sezonní chřipce by mohl změnit to, jak se proti této rozšířené chorobě už desítky let bojuje. Vědci věří, že budou účinnějším a elegantnějším řešením než současné léky i vakcíny.
Vědci z Vanderbiltovy univerzity izolovali lidské monoklonální protilátky proti chřipce typu B. Tato nemoc představuje významnou hrozbu pro veřejné zdraví, hlavně pro děti, seniory a lidi s oslabenou imunitou.
V současné době se lidé před sezonní chřipkovou epidemií, která přichází na severní polokouli typicky na začátku zimy, chrání pomocí očkování. Sezonní vakcíny proti chřipce sice pokrývají chřipku B i běžnější chřipku A, ale nestimulují nejširší možnou škálu imunitních reakcí proti oběma virům. To znamená, že drobné mutace mohou způsobit, že virus vakcínu obejde.
Efektivní léky chybí
Vůbec největší problém ale je, že lidé, jejichž imunitní systém je oslabený věkem nebo nemocí, nemusí na očkování proti chřipce dostatečně účinně reagovat. Obecně se účinnost vakcín proti chřipce uvádí kolem padesáti procent.
Současně proti chřipce stále neexistují dostatečně účinné léky. Léčiva, jež blokují neuraminidázu, hlavní povrchový protein chřipkového viru, sice mohou pomoci při léčbě na začátku nákazy, ale přínos je omezený, pokud se objeví závažnější průběh. Většina nemocných stráví stále přibližně týden v posteli bojem proti viru. Vědci proto hledají cesty, jak proti nemoci najít účinnější zbraň. A zdá se, že teď mohou být na správné cestě.
V časopise Immunity vyšla studie, která popsala, jak se podařilo z kostní dřeně člověka očkovaného proti chřipce izolovat dvě skupiny takzvaných monoklonálních protilátek, které se vázaly na různé části proteinu neuraminidáza na povrchu viru chřipky B.
Výsledky z Petriho misky potvrzené na zvířatech
Jedna z protilátek, FluB-400, dokázala v laboratorních podmínkách velmi účinně bránit viru v množení v tkáni lidských buněk. A když vědci přešli od laboratorních kultur ke zvířatům, protilátka zabrala také a blokovala množení viru, ať už ji laboratorní zvíře dostalo injekcí, nebo přes nosní sliznici.
Zejména z úspěchu nosem podávaného léčiva jsou vědci nadšení: zbavili by se tak různých vedlejších účinků spojených s injekčním podáváním a současně i odporem vůči jehlám. Teoreticky by také mohly být účinnější, protože chráněná nosní sliznice se může stát účinnou obranou před vstupem viru hlouběji do těla.
Podle autorů studie tyto výsledky naznačují, že se vyplatí investovat do dalšího vývoje přípravku, který by byl na této protilátce založený a mohl by vést ke vzniku protilátkové vakcíny, jež by byla mnohem účinnější než ty současné, a navíc univerzálně účinná.
„Protilátky se stále více stávají zajímavým lékařským nástrojem pro prevenci nebo léčbu virových infekcí,“ poznamenal lékař James Crowe Jr., který studii vedl. „Rozhodli jsme se proto najít protilátky proti chřipkovému viru typu B, který stále představuje medicínský problém. A jsme nadšení, že jsme při našem hledání našli takové výjimečně účinné molekuly.“
