Nová laboratoř u Prahy bude vyrábět léčivé aktinium-225. Pomáhá proti rakovině

Nahrávám video
Události | Události | 618
Zdroj: ČT24

Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži u Prahy vybudoval laboratoř pro přípravu radionuklidu aktinium-225, který má uplatnění při léčbě rakoviny. Využitelný je hlavně při léčbě malých nádorů a metastáz. Ústav na projektu spolupracuje s německou společností Eckert & Ziegler Radiopharma, která do vývoje přístrojů a technologie investovala sto milionů korun.

Čeští vědci poskytli know-how a po skončení půlročního testovacího provozu budou aktinium dodávat německému partnerovi jako surovinu pro výrobu léčivých preparátů. Pokud se podaří zavést průmyslovou výrobu ve velkém, půjde o průlom při léčbě rakoviny, řekl Jan Ráliš z oddělení radiofarmak.

„Počítá se s tím, že se tady bude vyrábět pět tisíc pacientských dávek ročně. Pak bude snaha postavit velkou fabriku v Německu, kde by se vyráběly desítky tisíc dávek ročně, což je otázka několika let,“ nastínil Ráliš.

Podobně vybavená laboratoř pro výrobu tohoto typu radionuklidu podle něj v Česku dosud není. „Je to velká výzva, protože aktinium je potenciálně velmi úspěšné v léčbě rakoviny a momentálně je ho velký nedostatek,“ dodal Ráliš.

Premiér Petr Fiala (ODS), který si v úterý laboratoř prohlédl, označil její vznik za příklad dobré praxe. Podotkl, že rakovina je obrovský problém pro společnost a jakýkoliv krok k její cílenější léčbě je potřeba podporovat. „Pokud se povede, co si od toho slibujete, tak to přináší naději na vyléčení tisícům pacientů, kteří bojují s rakovinou, a vlastně i těm, jejichž léčba je v současné době obtížná, ne-li skoro nemožná,“ prohlásil premiér.

V laboratoři má pracovat čtyři až pět odborníků. K dispozici budou mít boxy obložené 40 tunami olova, bezpečnost práce operátorů je kvůli uvolňování radonu nezbytná. „Celý princip je v tom, že se na cyklotronu ozařuje radium 226, které se přemění na aktinium-225 a my ho odseparujeme, finálně zabalíme a pošleme dál. Výstupní radiochemikálie se posílá kolegům do Německa, oni z toho budou dělat farmakum nebo prodávat zákazníkům radionuklid,“ popsal proces Ráliš.

Léky pro praxi

Podle vedoucího oddělení radiofarmak Ondřeje Lebedy je cílem dosáhnout přípravy tohoto radionuklidu v měřítku, které už je zajímavé z hlediska klinické praxe. „Pro nás je ten výzkum nesmírně zajímavý, protože patříme mezi několik málo míst na světě, která se věnují této problematice. Je to technologie rozhodně unikátní, je to technologická výzva a v následujícím půlroce se budeme věnovat tomu, abychom to, co jsme navrhli, otestovali,“ dodal Lebeda.

Aktinium-225 vysílá kaskádu částic alfa o vysoké energii, ale s velmi krátkým doletem v tkáni. Umožňuje tak přesné zacílení léčby i na malé nádory včetně nepatrných metastáz, aniž by se významně poškodila okolní zdravá tkáň. Radionuklid se připojí na vhodný nosič, například na protilátku nebo peptid, které rozpoznávají struktury charakteristické pro daný typ nádoru. Právě to je předpokladem vysoce selektivního působení záření alfa na nádorové buňky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 15 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 18 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 22 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
16. 4. 2026
Načítání...