Nová laboratoř u Prahy bude vyrábět léčivé aktinium-225. Pomáhá proti rakovině

2 minuty
Události | Události | 618
Zdroj: ČT24

Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži u Prahy vybudoval laboratoř pro přípravu radionuklidu aktinium-225, který má uplatnění při léčbě rakoviny. Využitelný je hlavně při léčbě malých nádorů a metastáz. Ústav na projektu spolupracuje s německou společností Eckert & Ziegler Radiopharma, která do vývoje přístrojů a technologie investovala sto milionů korun.

Čeští vědci poskytli know-how a po skončení půlročního testovacího provozu budou aktinium dodávat německému partnerovi jako surovinu pro výrobu léčivých preparátů. Pokud se podaří zavést průmyslovou výrobu ve velkém, půjde o průlom při léčbě rakoviny, řekl Jan Ráliš z oddělení radiofarmak.

„Počítá se s tím, že se tady bude vyrábět pět tisíc pacientských dávek ročně. Pak bude snaha postavit velkou fabriku v Německu, kde by se vyráběly desítky tisíc dávek ročně, což je otázka několika let,“ nastínil Ráliš.

Podobně vybavená laboratoř pro výrobu tohoto typu radionuklidu podle něj v Česku dosud není. „Je to velká výzva, protože aktinium je potenciálně velmi úspěšné v léčbě rakoviny a momentálně je ho velký nedostatek,“ dodal Ráliš.

Premiér Petr Fiala (ODS), který si v úterý laboratoř prohlédl, označil její vznik za příklad dobré praxe. Podotkl, že rakovina je obrovský problém pro společnost a jakýkoliv krok k její cílenější léčbě je potřeba podporovat. „Pokud se povede, co si od toho slibujete, tak to přináší naději na vyléčení tisícům pacientů, kteří bojují s rakovinou, a vlastně i těm, jejichž léčba je v současné době obtížná, ne-li skoro nemožná,“ prohlásil premiér.

V laboratoři má pracovat čtyři až pět odborníků. K dispozici budou mít boxy obložené 40 tunami olova, bezpečnost práce operátorů je kvůli uvolňování radonu nezbytná. „Celý princip je v tom, že se na cyklotronu ozařuje radium 226, které se přemění na aktinium-225 a my ho odseparujeme, finálně zabalíme a pošleme dál. Výstupní radiochemikálie se posílá kolegům do Německa, oni z toho budou dělat farmakum nebo prodávat zákazníkům radionuklid,“ popsal proces Ráliš.

Léky pro praxi

Podle vedoucího oddělení radiofarmak Ondřeje Lebedy je cílem dosáhnout přípravy tohoto radionuklidu v měřítku, které už je zajímavé z hlediska klinické praxe. „Pro nás je ten výzkum nesmírně zajímavý, protože patříme mezi několik málo míst na světě, která se věnují této problematice. Je to technologie rozhodně unikátní, je to technologická výzva a v následujícím půlroce se budeme věnovat tomu, abychom to, co jsme navrhli, otestovali,“ dodal Lebeda.

Aktinium-225 vysílá kaskádu částic alfa o vysoké energii, ale s velmi krátkým doletem v tkáni. Umožňuje tak přesné zacílení léčby i na malé nádory včetně nepatrných metastáz, aniž by se významně poškodila okolní zdravá tkáň. Radionuklid se připojí na vhodný nosič, například na protilátku nebo peptid, které rozpoznávají struktury charakteristické pro daný typ nádoru. Právě to je předpokladem vysoce selektivního působení záření alfa na nádorové buňky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 1 hhodinou

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 3 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 5 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 21 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...