Léky strana 2 z 5

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Do českých lékáren míří nový sirup proti horečkám a bolestem pro děti od tuzemského výrobce. Ten chce posílit soběstačnost Česka v dodávkách léků v době, kdy má několik druhů léčiv přetrvávající výpadky.

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Dav lidí po protivládní demonstraci prošel Prahou, zastavil se u sídla ministerstva vnitra, jehož šéf Vít Rakušan (STAN) byl jedním z cílů kritických projevů řečníků. Lidé pak dorazili na Letenskou pláň, kde projevy pokračovaly. Po 18:30 pořadatel Jindřich Rajchl shromáždění ukončil. Premiér Petr Fiala (ODS) prý protivládní demonstraci zaznamenal jen okrajově. Rakušan ji vnímá jako legitimní projev nespokojenosti části lidí, za nepřijatelné ale má využívání nespokojenosti k podněcování nenávisti.

Výrobci léků dodají na podzim do Česka o stovky tisíc balení penicilinových antibiotik meziročně víc, půjde až o dvojnásobek, uvedla v tiskové zprávě Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Statisícové zásoby jsou podle ní pro nadcházející sezonu také dětských sirupů na horečku a bolest, které byly loni na podzim také nedostatkové. S výpadky dodávek antibiotik se Česko i další země potýkají už od konce loňského roku.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna po opozičních výhradách. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek až na dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu, kterou opoziční poslanci označovali za nedostatečnou, nyní posoudí zdravotnický výbor ve zkrácené třicetidenní lhůtě.

Za rizikovou považuje opoziční poslanec a lékař IKEMu Julius Špičák (ANO) novelu lékového zákona, která má distributorům nařídit držet nouzové zásoby vybraných přípravků. Ministerstvo zdravotnictví si od ní slibuje, že pomůže překonat výpadky léčiv, podle Špičáka ale může také způsobit, že výrobci přestanou léky do Česka dodávat úplně. Za vhodné řešení současných výpadků považuje společné evropské nákupy léků, v úvahu podle něj připadá také zvýšení cen léků, díky čemu by byl český trh pro výrobce zajímavější. Julius Špičák byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Česko se stále potýká s nedostatkem některých léků. Podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Davida Koláře je nutné hledat řešení na úrovni celé Evropské unie. Vyjednávat se podle něj snaží i farmaceutické firmy, ale jejich návrhy prý „zůstávají nevyslyšeny“. Ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel zase míní, že cena některých léčiv je nízká, přitom náklady rostou. „Pokud stát chce zvýšit cenu léků, neměl by čekat na zdravotní pojišťovny,“ myslí si. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ujistil, že o tom už se jedná, a odmítl, že by stát byl k volání firem hluchý.

V Česku stále chybí některé léky, teď především penicilin. Hlavní výrobce přerušil jeho dodávky. Člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) kritizuje ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že koná málo. Nástrojů k tomu, aby léky zajistil, má podle něj spoustu. Farhan také míní, že cena některých léků je nízká a mělo by dojít k navýšení. Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) míní, že je třeba reflektovat více realitu. Otázkou podle něj je, zda nezvážit zvýšení doplatků za léky. Je podle něj jednodušší říci občanům, že budou doplácet více, než jim sdělit, že léky nebudou, přiznal v Událostech, komentářích.

Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.

Poptávka po padělaných lécích či doplňcích na růst svalů i na hubnutí na černém trhu neklesá. Užívaní neoriginálních přípravků ale může ohrožovat zdraví. Odborníci tak doporučují je raději nekupovat přes internet.

Vážné problémy s migrénou má v Česku zhruba 300 tisíc lidí a pokud se započtou i mírnější příznaky, vyhoupne se číslo k milionu. Pacienty často provází nižší výkon či úplná pracovní neschopnost. Účinná léčba existuje, zatím ji ale podstupuje jen zlomek nemocných.

V navrhovaném konsolidačním balíčku by mohlo dojít k dalším změnám. Koalice nyní diskutuje o výši nově zaváděné spotřební daně na elektronické cigarety. Část vládních stran navrhuje menší zatížení. Původní plán počítal s deseti korunami na mililitr, což by mohlo produkty až dvojnásobně zdražit. Třeba hnutí STAN chce taxu snížit na méně než polovinu. Odkazuje přitom i na situaci v sousedních zemích.

V Česku aktuálně chybí třeba některé léčivé přípravky na Parkinsonovu chorobu či část antibiotik. Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček spojuje zlepšení situace na trhu s novelou zákona o léčivech, která by mohla začít platit v lednu 2024, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel poukazuje na odliv producentů léčiv z Evropy a nízkou konkurenceschopnost kontinentu. Řekli to v úterní 90' ČT24.

Na proplacení léku na předpis vyzvednutého v cizině má zdravotní pojišťovna 30 dní, u složitých případů 60 dní. Částka však nemusí náklady pokrýt, pojišťovna totiž platí cenu, kterou by za stejný lék zaplatila v Česku. V aktuální tiskové zprávě o tom informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Se speciálním receptem si lidé mohou vyzvednout léky v kterékoliv lékárně v EU, ve vybraných v Polsku a Chorvatsku pak i s e-receptem včetně SMS nebo e-mailu.

Z Česka bylo podle výsledků kontrol Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nelegálně vyvezeno více než 198 tisíc balení léků za 92 milionů korun. SÚKL potrestal jedenadvacet subjektů, šestnácti případy se ještě zabývá a další jsou před zahájením. Podal i trestní oznámení na patnáct subjektů, u kterých má podezření na spáchání trestného činu. Na potírání reexportů a další agendě spolupracuje SÚKL se Slovenskem, uvedli ředitelka SÚKL Irena Storová a ředitel Štátneho ústavu pre kontrolu liečiv (ŠÚKL) Peter Potúček.

Nejen výrobců a distributorů se dotkne novela, která má bránit výpadkům v dodávkách léků. Teď úpravu posoudí poslanci. Lékárny se podle ní nebudou moct předzásobovat přípravky, které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) označí jako ty s omezenou dostupností.

Mánie kolem takzvaných injekcí na hubnutí dorazila i do Česka. Lék Ozempic, který je primárně určený pro diabetiky, ale zároveň pomáhá snižovat hmotnost, tak bude mít na tuzemském trhu problémy s dostupností po celý rok. České televizi to sdělil výrobce přípravku společnost Novo Nordisk. Kvůli masivnímu rozšíření léku mezi nediabetiky omezilo ministerstvo zdravotnictví jeho předepisování. Užívání léku už dříve přiznaly celebrity jako Elon Musk nebo Kim Kardashian.

Praktičtí lékaři navrhli ministerstvu zdravotnictví, aby mohli nově předepisovat asi dvě stovky léků, které dosud spadají pod kontrolu specialistů. Resort souhlasí, změny chce zavést od podzimu. Část pacientů by pak mohla ušetřit cestu k některým odborným lékařům.

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu objevili mozkové signály, které ukazují, jak člověk prožívá chronickou bolest. Tvrdí, že jejich práce je krokem směrem k účinné léčbě lidí žijících s dlouhotrvající bolestí, která není utišitelná běžnými léky.

Některým zdravotním pojišťovnám včetně největší VZP rostou částky nevyplacených vratek za léky. Jde až o desítky milionů korun. Peníze se často nedaří doručit. Mnoho lidí totiž stále nemá bankovní účet a spoléhá se na poštovní poukázky.

O tom, komu patří prvenství v objevu viru HIV, se dlouho vedly spory, jisté ale je, že 20. května 1983 zveřejnil francouzský virolog Luc Montagnier z Pasteurova ústavu v americkém časopise Science článek o objevu viru, který způsobuje nemoc AIDS. Virus objevili o čtyři měsíce dříve vědci Montagnier, François Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann z pařížského ústavu, nebyli ale nejspíš úplně první, kdo na nemoc přišli.

V Česku již několik měsíců chybí lék Litalir, který se používá u řady onemocnění krve, včetně některých typů leukémie. Část pacientů pro něj proto jezdí do zahraničí. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že plnohodnotná alternativa bude v lékárnách do měsíce.

Lékárníci v Anglii by se mohli svými pravomocemi přiblížit praktickým lékařům. Na některá méně závažná onemocnění, třeba na různé infekce, by mohli sami předepisovat léky. Změna, kterou zvažuje vláda, by mohla začít platit od příští zimy. Kabinet plánuje do rozšíření lékárnických služeb investovat během dvou let v přepočtu víc než 17 miliard korun. A některé lékárny doufají, že je novinka zachrání před krachem.