Až 900 tisíc lidí starších 15 let pije v Česku každý den nadměrné dávky alkoholu. Ztráty a dopady alkoholové závislosti experti vyčíslili na zhruba 80 miliard korun ročně, což je přibližně jedno procento HDP. Zhruba 275 tisíc osob navíc kombinuje pití s psychoaktivními léky. Vyplývá to z výroční zprávy o alkoholu v Česku za rok 2024, kterou představila vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
Až desetina Čechů nad 15 let holduje nadměrně alkoholu, uvádí zpráva
Pití se dělí do čtyř skupin podle denní spotřeby a rizikovosti – na škodlivé s poškozením zdraví, rizikové s ohrožením zdraví, umírněné a abstinenci. Riziko negativních důsledků znamená jakákoliv dávka alkoholu. Žádnou dávku alkoholu tedy nelze doporučit jako prospěšnou či ji považovat za bezpečnou.
Škodlivá je u mužů denní konzumace více než šedesáti gramů a u žen více než čtyřiceti gramů etanolu. To odpovídá třem až pěti standardním nápojům denně u mužů a půldruhé až třem standardním nápojům u žen.
V Česku se za standardní nápoj považuje jedno pivo (0,5 litru), jedna sklenice vína (dva decilitry) nebo jeden „panák“ destilátu (pět centilitrů). Jeden standardní nápoj pak obsahuje šestnáct až dvacet gramů etanolu.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) obsahuje jeden standardní nápoj deset až dvanáct gramů čistého alkoholu, přičemž standardní sklenici tvoří 280 až 330 mililitrů piva, 150 až 180 mililitrů šampaňského, 30 až 40 mililitrů whisky nebo jiných lihovin, 60 až 80 mililitrů likéru a 100 až 120 mililitrů červeného vína.
Česko patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele. Roční spotřeba dosahuje v průměru deseti litrů etanolu na obyvatele, což odpovídá množství přibližně 22 gramů na obyvatele na den včetně dětí a seniorů.
Škodlivě pije šest až deset procent lidí nad 15 let, tedy 600 tisíc až 900 tisíc. Rizikově si alkohol dává 15 až 18 procent Čechů a Češek nad 15 let. Je jich tak 1,3 až 1,6 milionu. Aspoň jednou týdně nadměrně pije až třináct procent dospělých – až jedenadvacet procent mužů a až sedm procent žen. Mezi lety 2014 až 2020 míra denního pití rostla, v covidovém roce klesla, od té doby se zase mírně zvyšuje.
Společnost je k alkoholu tolerantní
Podle zprávy je česká společnost k alkoholu tolerantní. Pro tři z deseti dotázaných je pravidelné pití přijatelné. Roli hraje i „velmi vysoká dostupnost alkoholu“, píší autoři.
Opakovaně se opila skoro čtvrtina patnáctiletých, pět procent třináctiletých a necelé procento jedenáctiletých. V posledním měsíci se napily tři pětiny mladých mezi 15 a 19 lety a denně či skoro denně čtyři procenta. Podle zprávy studie potvrzují, že se dívky v pití začínají vyrovnávat chlapcům.
Alkohol ročně připraví o život asi šest až sedm tisíc lidí. Může tak za šest procent zemřelých. U dvou až tří tisíc osob je hlavní příčinou onemocnění jater či předávkování. Kolem třinácti až čtrnácti tisíc lidí ročně skončí kvůli nemocem „zcela přiřaditelným k alkoholu“ v nemocnicích. Dopady a náklady činí podle expertů kolem osmdesáti miliard korun.
Předloni se s alkoholismem léčilo kolem 31 tisíc lidí, z toho v psychiatrických nemocnicích asi 7700 lidí a ambulantně asi 23 tisíc osob. Terapeutické komunity mají asi 275 míst. V Česku funguje od srpna 2019 Národní linka pro odvykání s bezplatným číslem 800 350 000. Pořádá se třeba měsíční kampaň Suchej únor, kterou před nedávnem kritizovali výrobci alkoholu.
Kombinování alkoholu s léky
Podle expertů zhruba 275 tisíc lidí kombinuje pití s psychoaktivními léky. Sedativa, hypnotika či opioidní analgetika déle než šest týdnů, bez předpisu či v rozporu s doporučením lékaře užívá dvanáct až patnáct procent lidí nad patnáct let, tedy 1,1 až 1,4 milionu. Podle zprávy jsou to dvakrát častěji ženy. Míra užívání s věkem roste.
Část závislých tvoří nemocní, kteří nad léky ztratili kontrolu. Další pak lékem nahrazují či doplňují jiné drogy. Dostupnost psychoaktivních léků je v Česku podle zprávy vysoká, lidé si opatří recept u lékaře. Pokud předpis nedostanou, získají tablety od rodiny a známých či na internetu i na nelegálním trhu.
