Za byznys s falešnými recepty má jít lékařka na devět let do vězení

Devět let ve vězení uložil pražský městský soud lékařce, která čelí obžalobě v případu obchodování s falešnými recepty na opiáty nebo antidepresiva. Kromě toho se společně se svými komplici podle soudu podílela na falšování covidových certifikátů nebo lékařských zpráv. Proti vediktu se žena na místě odvolala. Jejím nejbližším spolupracovníkům soud zatím nepravomocně uložil 10,5 a 8,5 roku. Několik let za mřížemi si má odsedět také dvojice, která recepty prodávala v terénu.

Soud lékařku potrestal za nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Vedle vězení jí uložil i devítiletý trest zákazu činnosti. Přísnost verdiktu předsedkyně senátu Jana Miklová zdůvodnila tím, že role ženy v organizované skupině byla nezastupitelná, protože měla jako jediná přístupy do lékařských systémů. „Obžalovaná se po dobu výkonu trestu zařazuje do věznice se zvýšenou ostrahou,” uvedla soudkyně. Obžalované hrozilo až dvanáct let vězení.

V případě nejpřísněji potrestaného, který si má odsedět deset a půl roku, jde o souhrnný trest i za předchozí trestnou činnost. Prodavači receptů si mají odpykat čtyři a 6,5 roku ve vězení. Soud v jejich případě přihlédl k tomu, že přiznali vinu. Dva z obžalovaných měli vedle obchodování s recepty také prodávat pervitin. Lékařka a další obžalovaný podali odvolání na místě, zbytek si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Falešný certifikát měla využít i sama lékařka

Lékařka se dostala do hledáčku policie před čtyřmi roky. Policejní hlídka tehdy při silniční kontrole zadržela muže pod vlivem amfetaminu. Muž policistům předložil lékařskou zprávu, podle které měl brát medikaci, po které může mít pozitivní test na alkohol nebo jiné návykové látky a nemůže řídit připoutaný. Šlo však o padělek. Dotyčný měl navíc v krvi mnohonásobně více amfetaminu, než bylo přípustné. Zpráva byla opatřena razítkem právě později obžalované pražské lékařky. Při bližším vyšetřování se ukázalo, že takové zprávy byly vystavené i na jména dalších lidí.

Vedle těchto dokumentů se měla lékařka podílet také na vydávání falešných potvrzení o pozitivním covidovém testu. Jedno takové měla použít i pro vlastní potřebu, když se chtěla vyhnout vystěhování z bytu kvůli exekuci.

Recepty na jména zesnulých

Byznys s falešnými recepty na léky pak měl fungoval tak, že lékařka poskytla přístup do systému svému komplici, který měl recepty předat dalšímu z obžalovaných. Další dva je pak měli prodávat koncovým zákazníkům. Podle soud šlo minimálně o 304 receptů. Že se jednalo o falzifikáty, dokazovalo například to, že byly vystavené na jména zemřelých.

Podle soudu pětici usvědčila mimo jiné telefonní komunikace. Jeden z obžalovaných se pokoušel hájit tím, že mu inkriminované zprávy do telefonu nastrčil spoluobžalovaný. Ten se totiž v minulosti vydával za zručného hackera, který se dokázal nabourat do notebooku poslance. Ukázalo se ale, že k přístupu do zmiňovaného počítače nebylo zapotřebí ani hesla. Podle soudu tak muž neoplýval žádnými hackerskými dovednostmi a tuto obhajobu proto nepřijal.

Skupina se trestné činnosti měla dopouštět minimálně mezi lety 2021 a 2022. Podle policie lékařka dříve pracovala v jedné pražské nemocnici, odkud ji propustili. Propuštěna pak byla i z dalšího zaměstnání. „Po druhém propuštění se rozhodla, že nejlepší cesta pro ni bude soukromé podnikání, a tak se seznámila se dvěma muži a dali se společně do práce,“ napsal dříve v tiskové zprávě mluvčí pražských policistů Richard Hrdina.

Soudkyně v pátek ženě vytkla, že si mohla snadno najít jiného zaměstnavatele vzhledem ke svému vzdělání a kvalifikaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost, míní filozofka Matějčková

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.
před 22 mminutami

Loni se stalo nejméně smrtelných pracovních úrazů za více než dvacet let

Skoro každý pátý den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Podle nejnovějších dat jich Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) loni zaznamenal sedmdesát. To je nejméně za sledované období od roku 2002, kdy zemřelo v práci 206 lidí. K příčinám patří hlavně podcenění rizika a používání nebezpečných pracovních postupů. Často jde o pády z výšky nebo dopravní nehody, například v areálu firmy.
před 1 hhodinou

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
14:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 2 hhodinami

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 3 hhodinami

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
před 7 hhodinami

Svatby, kavárna i muzeum. Poštovní dvůr po letech opět ožije

Roky nevyužívaný Poštovní dvůr v Karlových Varech bude znovu přístupný veřejnosti. Historická památka, kde poprvé v Evropě zazněla Dvořákova symfonie Z Nového světa, se dočkala rekonstrukce. V květnu se tam uskuteční první akce v zahradních budovách, na podzim se otevře i hlavní budova. Noví majitelé chtějí prostory nabídnout pro svatby nebo koncerty, vzniknout mají ale i dvě muzea. Celkové opravy vyjdou na desítky milionů korun.
před 8 hhodinami

Za kostní dřeň nejdřív poděkovala dopisem, teď se s dárcem mohla i setkat

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.
před 9 hhodinami
Načítání...