Devět let ve vězení uložil pražský městský soud lékařce, která čelí obžalobě v případu obchodování s falešnými recepty na opiáty nebo antidepresiva. Kromě toho se společně se svými komplici podle soudu podílela na falšování covidových certifikátů nebo lékařských zpráv. Proti vediktu se žena na místě odvolala. Jejím nejbližším spolupracovníkům soud zatím nepravomocně uložil 10,5 a 8,5 roku. Několik let za mřížemi si má odsedět také dvojice, která recepty prodávala v terénu.
Soud lékařku potrestal za nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Vedle vězení jí uložil i devítiletý trest zákazu činnosti. Přísnost verdiktu předsedkyně senátu Jana Miklová zdůvodnila tím, že role ženy v organizované skupině byla nezastupitelná, protože měla jako jediná přístupy do lékařských systémů. „Obžalovaná se po dobu výkonu trestu zařazuje do věznice se zvýšenou ostrahou,” uvedla soudkyně. Obžalované hrozilo až dvanáct let vězení.
V případě nejpřísněji potrestaného, který si má odsedět deset a půl roku, jde o souhrnný trest i za předchozí trestnou činnost. Prodavači receptů si mají odpykat čtyři a 6,5 roku ve vězení. Soud v jejich případě přihlédl k tomu, že přiznali vinu. Dva z obžalovaných měli vedle obchodování s recepty také prodávat pervitin. Lékařka a další obžalovaný podali odvolání na místě, zbytek si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Falešný certifikát měla využít i sama lékařka
Lékařka se dostala do hledáčku policie před čtyřmi roky. Policejní hlídka tehdy při silniční kontrole zadržela muže pod vlivem amfetaminu. Muž policistům předložil lékařskou zprávu, podle které měl brát medikaci, po které může mít pozitivní test na alkohol nebo jiné návykové látky a nemůže řídit připoutaný. Šlo však o padělek. Dotyčný měl navíc v krvi mnohonásobně více amfetaminu, než bylo přípustné. Zpráva byla opatřena razítkem právě později obžalované pražské lékařky. Při bližším vyšetřování se ukázalo, že takové zprávy byly vystavené i na jména dalších lidí.
Vedle těchto dokumentů se měla lékařka podílet také na vydávání falešných potvrzení o pozitivním covidovém testu. Jedno takové měla použít i pro vlastní potřebu, když se chtěla vyhnout vystěhování z bytu kvůli exekuci.
Recepty na jména zesnulých
Byznys s falešnými recepty na léky pak měl fungoval tak, že lékařka poskytla přístup do systému svému komplici, který měl recepty předat dalšímu z obžalovaných. Další dva je pak měli prodávat koncovým zákazníkům. Podle soud šlo minimálně o 304 receptů. Že se jednalo o falzifikáty, dokazovalo například to, že byly vystavené na jména zemřelých.
Podle soudu pětici usvědčila mimo jiné telefonní komunikace. Jeden z obžalovaných se pokoušel hájit tím, že mu inkriminované zprávy do telefonu nastrčil spoluobžalovaný. Ten se totiž v minulosti vydával za zručného hackera, který se dokázal nabourat do notebooku poslance. Ukázalo se ale, že k přístupu do zmiňovaného počítače nebylo zapotřebí ani hesla. Podle soudu tak muž neoplýval žádnými hackerskými dovednostmi a tuto obhajobu proto nepřijal.
Skupina se trestné činnosti měla dopouštět minimálně mezi lety 2021 a 2022. Podle policie lékařka dříve pracovala v jedné pražské nemocnici, odkud ji propustili. Propuštěna pak byla i z dalšího zaměstnání. „Po druhém propuštění se rozhodla, že nejlepší cesta pro ni bude soukromé podnikání, a tak se seznámila se dvěma muži a dali se společně do práce,“ napsal dříve v tiskové zprávě mluvčí pražských policistů Richard Hrdina.
Soudkyně v pátek ženě vytkla, že si mohla snadno najít jiného zaměstnavatele vzhledem ke svému vzdělání a kvalifikaci.
