Masivní úhyn supů tvrdě dopadl na Indy, na nemoci zemřelo až půl milionu lidí

Supi v Indii v minulosti patřili mezi hojně se vyskytující druhy ptáků. Bylo běžné, že kroužili nad skládkami či hledali mršiny krav. Někdy vyděsili piloty letadel, když je při startu nasály motory. Ale je to už více než dvacet let, co supi indičtí začali ve velkém hynout kvůli léku určenému pro krávy, píše britská BBC. Jejich úbytek následně tvrdě zasáhl i lidskou populaci.

V polovině 90. let minulého století se populace supů čítající historicky 50 milionů jedinců snížila skoro na nulu. Může za to rozšíření diclofenacu, levného nesteroidního léku na bolest podávaného skotu, který je ovšem pro supy smrtící. Ptákům, kteří se živili mršinami krav, jež dostávaly diclofenac, selhávaly ledviny a hynuli. Od roku 2006 je používání diclofenacu zakázané a úbytek supů se v některých oblastech zpomalil, v některých případech ale ztráty podle zprávy o stavu ptactva v Indii dosahují 91 až 98 procent.

V důsledku neúmyslného decimování populace těchto velkých mrchožravých ptáků se mohly rozšířit smrtící bakterie a infekce. Podle zprávy Americké ekonomické asociace v důsledku toho během pěti let zemřelo půl milionu lidí.

Sup indický
Zdroj: Wikimedia Commons/ Deepak sankat

„Supi jsou považováni za zdravotní policii v přírodě díky své důležité roli při odstraňování uhynulých zvířat, která obsahují bakterie a patogeny. Bez nich se mohou nemoci šířit,“ říká jeden z autorů studie, Eyal Frank z Harrisovy školy pro veřejnou politiku při Chicagské univerzitě.

„Význam, jaký supi mají pro ochranu lidského zdraví, dokládá důležitost ochrany divoce žijících zvířat, a nejen těch, která jsou roztomilá. Všechna mají svoji roli v ekosystémech, které mají dopady na naše životy,“ připomněl Frank.

Když zmizí supi, přicházejí nemoci

Frank a druhý autor studie, Anant Sudarshan z britské Warwické univerzity, porovnávali úmrtnost v indických okresech, kde se v minulosti dařilo supům s těmi, kde tradičně těchto ptáků žilo málo. Zaměřili se také na prodeje vakcín proti vzteklině, počty toulavých psů a míru patogenů ve vodě. Zjistili, že v okresech, kde se dříve hojně vyskytovali supi, úmrtnost mezi lidmi vzrostla o čtyři procenta. Také se tam zvýšil prodej protizánětlivých léků. Dopady byly nejcitelnější v městských oblastech, kde bylo hodně dobytka a kde byly běžnou věcí skládky s mršinami.

Frank a Sudarshan odhadují, že zničení populace supů mezi lety 2000 a 2005 mělo za následek asi sto tisíc dodatečných úmrtí ročně. Materiální škody s tím spojené vyčíslili na 69 miliard dolarů (1,6 bilionu korun) ročně. Tato úmrtí dávají do souvislosti s výskytem nemocí a bakterií, jejichž šíření v prostředí by supi zabránili. Bez supů například přibylo toulavých psů, kvůli kterým se mezi lidi přenesla vzteklina. V tomto období se zvýšil prodej vakcín proti vzteklině, ale nebylo to dostatečné.

Kvůli tomu, že tito psi nestačili v dostatečné míře odstraňovat hnijící těla uhynulých zvířat, se do pitné vody dostaly bakterie a patogeny. Zvýšilo se tak její fekální znečištění.

„Zničení supů v Indii je mimořádně silným dokladem těžko napravitelných a těžko předvídatelných škod pro lidi, které mohou vzniknout v důsledku likvidace nějakého živočišného druhu,“ upozorňuje Sudarshan. „V tomto případě byly viníkem nové chemikálie, ale jindy mají dopad na zvířata, a následně i na nás, jiné lidské aktivity – ničení přirozeného prostředí, obchod se zvířaty a nyní i změna klimatu,“ vyjmenoval expert.

Podle sčítání dobytka z roku 2019 v Indii bylo více než 900 milionů zvířat, nejvíce na světě. Zemědělci tradičně spoléhali na supy, vysoce efektivní mrchožrouty, že se o těla uhynulých zvířat postarají. Úbytek supů v Indii je nejrychlejší od vyhubení holuba stěhovavého ve Spojených státech na konci 19. století.

Zbývající populace supa indického se vyskytují kolem chráněných oblastí a jejich potrava se skládá hlavně z mršin divoce žijících zvířat spíše než potenciálně kontaminovaného dobytka. Ve zprávě o stavu indických ptáků se píše o přetrvávajících hrozbách pro supy a dalším úbytku těchto ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 7 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 6 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30
Načítání...