Masivní úhyn supů tvrdě dopadl na Indy, na nemoci zemřelo až půl milionu lidí

Supi v Indii v minulosti patřili mezi hojně se vyskytující druhy ptáků. Bylo běžné, že kroužili nad skládkami či hledali mršiny krav. Někdy vyděsili piloty letadel, když je při startu nasály motory. Ale je to už více než dvacet let, co supi indičtí začali ve velkém hynout kvůli léku určenému pro krávy, píše britská BBC. Jejich úbytek následně tvrdě zasáhl i lidskou populaci.

V polovině 90. let minulého století se populace supů čítající historicky 50 milionů jedinců snížila skoro na nulu. Může za to rozšíření diclofenacu, levného nesteroidního léku na bolest podávaného skotu, který je ovšem pro supy smrtící. Ptákům, kteří se živili mršinami krav, jež dostávaly diclofenac, selhávaly ledviny a hynuli. Od roku 2006 je používání diclofenacu zakázané a úbytek supů se v některých oblastech zpomalil, v některých případech ale ztráty podle zprávy o stavu ptactva v Indii dosahují 91 až 98 procent.

V důsledku neúmyslného decimování populace těchto velkých mrchožravých ptáků se mohly rozšířit smrtící bakterie a infekce. Podle zprávy Americké ekonomické asociace v důsledku toho během pěti let zemřelo půl milionu lidí.

Sup indický
Zdroj: Wikimedia Commons/ Deepak sankat

„Supi jsou považováni za zdravotní policii v přírodě díky své důležité roli při odstraňování uhynulých zvířat, která obsahují bakterie a patogeny. Bez nich se mohou nemoci šířit,“ říká jeden z autorů studie, Eyal Frank z Harrisovy školy pro veřejnou politiku při Chicagské univerzitě.

„Význam, jaký supi mají pro ochranu lidského zdraví, dokládá důležitost ochrany divoce žijících zvířat, a nejen těch, která jsou roztomilá. Všechna mají svoji roli v ekosystémech, které mají dopady na naše životy,“ připomněl Frank.

Když zmizí supi, přicházejí nemoci

Frank a druhý autor studie, Anant Sudarshan z britské Warwické univerzity, porovnávali úmrtnost v indických okresech, kde se v minulosti dařilo supům s těmi, kde tradičně těchto ptáků žilo málo. Zaměřili se také na prodeje vakcín proti vzteklině, počty toulavých psů a míru patogenů ve vodě. Zjistili, že v okresech, kde se dříve hojně vyskytovali supi, úmrtnost mezi lidmi vzrostla o čtyři procenta. Také se tam zvýšil prodej protizánětlivých léků. Dopady byly nejcitelnější v městských oblastech, kde bylo hodně dobytka a kde byly běžnou věcí skládky s mršinami.

Frank a Sudarshan odhadují, že zničení populace supů mezi lety 2000 a 2005 mělo za následek asi sto tisíc dodatečných úmrtí ročně. Materiální škody s tím spojené vyčíslili na 69 miliard dolarů (1,6 bilionu korun) ročně. Tato úmrtí dávají do souvislosti s výskytem nemocí a bakterií, jejichž šíření v prostředí by supi zabránili. Bez supů například přibylo toulavých psů, kvůli kterým se mezi lidi přenesla vzteklina. V tomto období se zvýšil prodej vakcín proti vzteklině, ale nebylo to dostatečné.

Kvůli tomu, že tito psi nestačili v dostatečné míře odstraňovat hnijící těla uhynulých zvířat, se do pitné vody dostaly bakterie a patogeny. Zvýšilo se tak její fekální znečištění.

„Zničení supů v Indii je mimořádně silným dokladem těžko napravitelných a těžko předvídatelných škod pro lidi, které mohou vzniknout v důsledku likvidace nějakého živočišného druhu,“ upozorňuje Sudarshan. „V tomto případě byly viníkem nové chemikálie, ale jindy mají dopad na zvířata, a následně i na nás, jiné lidské aktivity – ničení přirozeného prostředí, obchod se zvířaty a nyní i změna klimatu,“ vyjmenoval expert.

Podle sčítání dobytka z roku 2019 v Indii bylo více než 900 milionů zvířat, nejvíce na světě. Zemědělci tradičně spoléhali na supy, vysoce efektivní mrchožrouty, že se o těla uhynulých zvířat postarají. Úbytek supů v Indii je nejrychlejší od vyhubení holuba stěhovavého ve Spojených státech na konci 19. století.

Zbývající populace supa indického se vyskytují kolem chráněných oblastí a jejich potrava se skládá hlavně z mršin divoce žijících zvířat spíše než potenciálně kontaminovaného dobytka. Ve zprávě o stavu indických ptáků se píše o přetrvávajících hrozbách pro supy a dalším úbytku těchto ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 14 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...