Masivní úhyn supů tvrdě dopadl na Indy, na nemoci zemřelo až půl milionu lidí

Supi v Indii v minulosti patřili mezi hojně se vyskytující druhy ptáků. Bylo běžné, že kroužili nad skládkami či hledali mršiny krav. Někdy vyděsili piloty letadel, když je při startu nasály motory. Ale je to už více než dvacet let, co supi indičtí začali ve velkém hynout kvůli léku určenému pro krávy, píše britská BBC. Jejich úbytek následně tvrdě zasáhl i lidskou populaci.

V polovině 90. let minulého století se populace supů čítající historicky 50 milionů jedinců snížila skoro na nulu. Může za to rozšíření diclofenacu, levného nesteroidního léku na bolest podávaného skotu, který je ovšem pro supy smrtící. Ptákům, kteří se živili mršinami krav, jež dostávaly diclofenac, selhávaly ledviny a hynuli. Od roku 2006 je používání diclofenacu zakázané a úbytek supů se v některých oblastech zpomalil, v některých případech ale ztráty podle zprávy o stavu ptactva v Indii dosahují 91 až 98 procent.

V důsledku neúmyslného decimování populace těchto velkých mrchožravých ptáků se mohly rozšířit smrtící bakterie a infekce. Podle zprávy Americké ekonomické asociace v důsledku toho během pěti let zemřelo půl milionu lidí.

Sup indický
Zdroj: Wikimedia Commons/ Deepak sankat

„Supi jsou považováni za zdravotní policii v přírodě díky své důležité roli při odstraňování uhynulých zvířat, která obsahují bakterie a patogeny. Bez nich se mohou nemoci šířit,“ říká jeden z autorů studie, Eyal Frank z Harrisovy školy pro veřejnou politiku při Chicagské univerzitě.

„Význam, jaký supi mají pro ochranu lidského zdraví, dokládá důležitost ochrany divoce žijících zvířat, a nejen těch, která jsou roztomilá. Všechna mají svoji roli v ekosystémech, které mají dopady na naše životy,“ připomněl Frank.

Když zmizí supi, přicházejí nemoci

Frank a druhý autor studie, Anant Sudarshan z britské Warwické univerzity, porovnávali úmrtnost v indických okresech, kde se v minulosti dařilo supům s těmi, kde tradičně těchto ptáků žilo málo. Zaměřili se také na prodeje vakcín proti vzteklině, počty toulavých psů a míru patogenů ve vodě. Zjistili, že v okresech, kde se dříve hojně vyskytovali supi, úmrtnost mezi lidmi vzrostla o čtyři procenta. Také se tam zvýšil prodej protizánětlivých léků. Dopady byly nejcitelnější v městských oblastech, kde bylo hodně dobytka a kde byly běžnou věcí skládky s mršinami.

Frank a Sudarshan odhadují, že zničení populace supů mezi lety 2000 a 2005 mělo za následek asi sto tisíc dodatečných úmrtí ročně. Materiální škody s tím spojené vyčíslili na 69 miliard dolarů (1,6 bilionu korun) ročně. Tato úmrtí dávají do souvislosti s výskytem nemocí a bakterií, jejichž šíření v prostředí by supi zabránili. Bez supů například přibylo toulavých psů, kvůli kterým se mezi lidi přenesla vzteklina. V tomto období se zvýšil prodej vakcín proti vzteklině, ale nebylo to dostatečné.

Kvůli tomu, že tito psi nestačili v dostatečné míře odstraňovat hnijící těla uhynulých zvířat, se do pitné vody dostaly bakterie a patogeny. Zvýšilo se tak její fekální znečištění.

„Zničení supů v Indii je mimořádně silným dokladem těžko napravitelných a těžko předvídatelných škod pro lidi, které mohou vzniknout v důsledku likvidace nějakého živočišného druhu,“ upozorňuje Sudarshan. „V tomto případě byly viníkem nové chemikálie, ale jindy mají dopad na zvířata, a následně i na nás, jiné lidské aktivity – ničení přirozeného prostředí, obchod se zvířaty a nyní i změna klimatu,“ vyjmenoval expert.

Podle sčítání dobytka z roku 2019 v Indii bylo více než 900 milionů zvířat, nejvíce na světě. Zemědělci tradičně spoléhali na supy, vysoce efektivní mrchožrouty, že se o těla uhynulých zvířat postarají. Úbytek supů v Indii je nejrychlejší od vyhubení holuba stěhovavého ve Spojených státech na konci 19. století.

Zbývající populace supa indického se vyskytují kolem chráněných oblastí a jejich potrava se skládá hlavně z mršin divoce žijících zvířat spíše než potenciálně kontaminovaného dobytka. Ve zprávě o stavu indických ptáků se píše o přetrvávajících hrozbách pro supy a dalším úbytku těchto ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 7 mminutami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 1 hhodinou

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 17 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 19 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 21 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
včera v 06:40

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026
Načítání...