Masivní úhyn supů tvrdě dopadl na Indy, na nemoci zemřelo až půl milionu lidí

Supi v Indii v minulosti patřili mezi hojně se vyskytující druhy ptáků. Bylo běžné, že kroužili nad skládkami či hledali mršiny krav. Někdy vyděsili piloty letadel, když je při startu nasály motory. Ale je to už více než dvacet let, co supi indičtí začali ve velkém hynout kvůli léku určenému pro krávy, píše britská BBC. Jejich úbytek následně tvrdě zasáhl i lidskou populaci.

V polovině 90. let minulého století se populace supů čítající historicky 50 milionů jedinců snížila skoro na nulu. Může za to rozšíření diclofenacu, levného nesteroidního léku na bolest podávaného skotu, který je ovšem pro supy smrtící. Ptákům, kteří se živili mršinami krav, jež dostávaly diclofenac, selhávaly ledviny a hynuli. Od roku 2006 je používání diclofenacu zakázané a úbytek supů se v některých oblastech zpomalil, v některých případech ale ztráty podle zprávy o stavu ptactva v Indii dosahují 91 až 98 procent.

V důsledku neúmyslného decimování populace těchto velkých mrchožravých ptáků se mohly rozšířit smrtící bakterie a infekce. Podle zprávy Americké ekonomické asociace v důsledku toho během pěti let zemřelo půl milionu lidí.

Sup indický
Zdroj: Wikimedia Commons/ Deepak sankat

„Supi jsou považováni za zdravotní policii v přírodě díky své důležité roli při odstraňování uhynulých zvířat, která obsahují bakterie a patogeny. Bez nich se mohou nemoci šířit,“ říká jeden z autorů studie, Eyal Frank z Harrisovy školy pro veřejnou politiku při Chicagské univerzitě.

„Význam, jaký supi mají pro ochranu lidského zdraví, dokládá důležitost ochrany divoce žijících zvířat, a nejen těch, která jsou roztomilá. Všechna mají svoji roli v ekosystémech, které mají dopady na naše životy,“ připomněl Frank.

Když zmizí supi, přicházejí nemoci

Frank a druhý autor studie, Anant Sudarshan z britské Warwické univerzity, porovnávali úmrtnost v indických okresech, kde se v minulosti dařilo supům s těmi, kde tradičně těchto ptáků žilo málo. Zaměřili se také na prodeje vakcín proti vzteklině, počty toulavých psů a míru patogenů ve vodě. Zjistili, že v okresech, kde se dříve hojně vyskytovali supi, úmrtnost mezi lidmi vzrostla o čtyři procenta. Také se tam zvýšil prodej protizánětlivých léků. Dopady byly nejcitelnější v městských oblastech, kde bylo hodně dobytka a kde byly běžnou věcí skládky s mršinami.

Frank a Sudarshan odhadují, že zničení populace supů mezi lety 2000 a 2005 mělo za následek asi sto tisíc dodatečných úmrtí ročně. Materiální škody s tím spojené vyčíslili na 69 miliard dolarů (1,6 bilionu korun) ročně. Tato úmrtí dávají do souvislosti s výskytem nemocí a bakterií, jejichž šíření v prostředí by supi zabránili. Bez supů například přibylo toulavých psů, kvůli kterým se mezi lidi přenesla vzteklina. V tomto období se zvýšil prodej vakcín proti vzteklině, ale nebylo to dostatečné.

Kvůli tomu, že tito psi nestačili v dostatečné míře odstraňovat hnijící těla uhynulých zvířat, se do pitné vody dostaly bakterie a patogeny. Zvýšilo se tak její fekální znečištění.

„Zničení supů v Indii je mimořádně silným dokladem těžko napravitelných a těžko předvídatelných škod pro lidi, které mohou vzniknout v důsledku likvidace nějakého živočišného druhu,“ upozorňuje Sudarshan. „V tomto případě byly viníkem nové chemikálie, ale jindy mají dopad na zvířata, a následně i na nás, jiné lidské aktivity – ničení přirozeného prostředí, obchod se zvířaty a nyní i změna klimatu,“ vyjmenoval expert.

Podle sčítání dobytka z roku 2019 v Indii bylo více než 900 milionů zvířat, nejvíce na světě. Zemědělci tradičně spoléhali na supy, vysoce efektivní mrchožrouty, že se o těla uhynulých zvířat postarají. Úbytek supů v Indii je nejrychlejší od vyhubení holuba stěhovavého ve Spojených státech na konci 19. století.

Zbývající populace supa indického se vyskytují kolem chráněných oblastí a jejich potrava se skládá hlavně z mršin divoce žijících zvířat spíše než potenciálně kontaminovaného dobytka. Ve zprávě o stavu indických ptáků se píše o přetrvávajících hrozbách pro supy a dalším úbytku těchto ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.