V Keni stále rychleji ubývá dravých ptáků, kteří hrají v tamním ekosystému nenahraditelné role. Na rozdíl od lvů, nosorožců nebo slonů se na jejich záchranu dají jen těžko sehnat peníze.
V Keni dramaticky ubývá dravých ptáků. Nejsou tak roztomilí jako lvíčata, záchrana je složitá
Darcy Ogadaová ze svého domu v centrální Keni zahlédne dravce už jen zřídka. Tito ptáci byli v průmyslovém městě Thika, jež leží 40 kilometrů severně od Nairobi, kdysi běžným jevem, v regionu ale rychle ubývá lesů a několik zbývajících populací dravců ohrožuje lidská činnost i jedy, napsal list The Guardian.
„Je to katastrofa,“ říká Ogadaová. „Jsem zklamaná pokaždé, když vyjdu z domu a vzhlédnu k obloze. Vyhynutí těchto ptáků se možná dočkám ještě za svého života,“ dodává.
Ogadaová pracuje v mezinárodní neziskové organizaci na ochranu dravců Peregrine Fund a patří ke keňskému a mezinárodnímu týmu vědců, kteří nedávno zveřejnili zprávu popisující rozsáhlý úbytek dravých ptáků v Keni. Ze studie vychází, že počty poštolek obecných se ve východoafrické zemi za posledních čtyřicet let snížily o 95 procent, hadilovů písařů a orlů chocholatých ubylo o 94 procent, poštolek jižních o 93 procent a káňat černohřbetých o 91 procent. Supů kapucínů a motáků lužních je méně shodně o 88 procent.
„Jsme blízko tomu, že o mnoho z nich společně s jejich environmentálním přínosem lidstvu přijdeme úplně,“ říká šéf oddělení ornitologie z keňského národního muzea Peter Njoroge. „Většina dravců se rozmnožuje pomalu, nedokáže proto čelit početným hrozbám – alespoň pokud se naléhavě nepřijmou opatření na jejich ochranu,“ dodává.
Půlstoletí výzkumu
Na studii, která byla v únoru zveřejněna v odborném časopise Biological Conservation, se podílel tým vědců z Keni, Velké Británie, Francie a USA, kteří v letech 2003 až 2020 zkoumali trasy, jež byly součástí výzkumů v 70. letech minulého století. Aby identifikovali druhy, u kterých došlo k významnému úbytku jedinců, a posoudili účinnost chráněných oblastí, porovnali změny v počtech dravců z obou období.
K rychlému vymizení dravců podle vědců přispívá mimo jiné roztříštění jejich teritoria v důsledku rozvoje infrastruktury, rozsáhlé odlesňování a prudký nárůst lidské populace, kvůli čemuž je krajina méně odolná vůči dopadům klimatické krize. K rozpadu ekosystémů vedl i rozvoj zemědělství a chovu hospodářských zvířat.
„Prudký nárůst hospodářských zvířat v posledních desetiletích vedl k nadměrné pastvě, čímž se snížil travní porost a populace drobných savců. Tím se zmenšila kořist pro dravce,“ píše se ve zprávě.
Populace dravých ptáků se lépe zachovaly v parcích a rezervacích v porovnání s nechráněnými územími. To podle výzkumníků podtrhuje význam, jaký mají chráněné oblasti pro zbývající jedince.
Ochrana dravých ptáků je složitá
Snaha o ochranu dravců je v porovnání se zvířaty zajímavějšími pro cestovní ruch, jako jsou sloni, lvi nebo nosorožci, malá, říká Simon Thomsett, ředitel organizace na ochranu dravých ptáků Kenya Bird of Prey Trust.
„Někteří ochránci přírody posuzují zdraví ekosystému podle počtu slonů. Ale slon by těžko přežil, kdyby tu nebyli dravci, kteří životní prostředí čistí,“ uvádí Thomsett. „Kdyby podobná čísla (o úbytku dravců) zaznamenali v Evropě, Japonsku nebo v kterékoli jiné části vyspělého světa, způsobilo by to paniku a lidé by udělali vše pro jejich záchranu,“ dodává.
Odborníci jsou také na pozoru před úmyslnými i nechtěnými otravami dravců. Zneklidňují je i dlouhodobé účinky nedávného rozsáhlého postřiku proti sarančatům na severu Keni. Draví ptáci se mrtvým hmyzem živili.
Na dravcích si svou daň vybírají i jedy používané k hubení predátorů, jako jsou lvi a hyeny, kteří napadají hospodářská zvířata. I když se podaří otrávit několik šelem, ve velkém množství hynou právě dravci, zejména supi.
„Farmáři sice cílí na hyeny, ale mršiny žerou supi. Teď máme spoustu mršin, ale mrchožroutů je méně. Zabití dravce je stále stejným zločinem proti divoké přírodě jako zabití nosorožce, přesto v takových případech jen zřídkakdy slyšíme o tom, že by úřady pachatele potrestaly,“ říká Thomsett.
Navzdory hrozbám, kterým keňští dravci čelí, autoři studie naznačují, že je jejich úbytek možné zvrátit. Podle odborníků by pomohla systematičtější péče o chráněná území, zmírnění konkrétních hrozeb a uskutečnění plánů na obnovu druhů.