Mezi seniory v Česku roste zájem o tísňovou péči. Starší lidé, kteří mají i zdravotní problémy, si často potřebují přivolat pomoc, například když upadnou. Vyšší zájem nyní potvrzují provozovatelé těchto služeb, podle nich senioři často využívají i plánované hovory, které mají zamezit pocitům osamění. Senioři jsou s dispečinkem propojení elektronicky prostřednictvím tísňového tlačítka.
Seniorům na samotách pomáhá tísňové tlačítko. Zájem o služby se zvyšuje
2 minuty
Zájem o tísňovou linku pro seniory roste
Božena Kropíková žije už sedmdesát let ve Staré Hlíně na Jindřichohradecku. Nikam jinam jít nechce. Často po pádu zůstala ležet na zemi, jenže tím, že žije sama, jí neměl kdo poskytnout pomoc. Ta nakonec přišla náhodou. „Ne a ne se zvednout. Měla jsem štěstí, že sem šla pošťačka,“ popsala.
Právě kvůli této události jí rodina zařídila tísňovou péči, tedy SOS tlačítko, které seniorce pomůže v krizové situaci. „Udělala špatně krok, sjela z postele a už se nezvedla. Zmáčkne hodinky a okamžitě mi volají. Takže jsme sedli do auta a dojeli jsme sem,“ popsala poslední událost dcera Zdeňka Ködelová.
Nemusí však jít jenom o stav nouze, telefonáty bývají i domluvené předem. „Připomínáme lidem léky nebo kontrolujeme jejich zdravotní stav,“ přiblížila projektová manažerka tísňové péče Anděl Strážný Kamila Podlahová.
Lidé se dožívají vyššího věku, klientů tak přibývá
V posledních pěti letech se zájem o tísňovou péči zvýšil zhruba o pětinu. Větší poptávka je podle provozovatelů daná i tím, že se lidé dožívají vyššího věku a chtějí stárnout doma. „Je velký zájem i o ‚povídavou linku‘, jsou to plánované hovory proti pocitu osamění,“ vysvětlila Podlahová.
V celém Česku je devatenáct tísňových péčí. Za jejich služby senior měsíčně zaplatí několik stovek korun, někteří na ně dokonce mohou čerpat i příspěvek od státu.
