Lidskou misi na Mars mohou zkomplikovat prošlé léky, varuje studie

Astronauty při plánovaných misích na Mars čeká do budoucna řada úskalí od radiace po nehostinné prostředí cizí planety. Jedním z problémů ale může být i expirace léků, zjistili vědci, podle kterých pravděpodobně některá léčiva nevydrží až do návratu na Zemi.

Léky používané ve vesmíru mají dobu trvanlivosti tři roky nebo méně. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ale odhaduje, že mise na Mars potrvají zhruba 36 měsíců. Což znamená, že ke konci mise by už používání těchto léčiv mohlo být problematické.

Prošlé léky jsou obvykle méně účinné a lze jen těžko předvídat, do jaké míry, uvádí autor studie Dan Buckland z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. „Riziko spočívá v tom, že onemocnění v pozdějších fázích mise na Mars může mít závažnější následky než ty na začátku mise, předtím, než lékům vyprší trvanlivost,“ uvedl odborník.

Buckland spolu se svými kolegy sestavil seznam léků používaných na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Vycházel při tom z dat z roku 2023. Zatím sice není jasné, jakými léčivy by byli vybaveni astronauti směřující k rudé planetě, ty stejné jako na ISS by ale pro takovou misi tvořily většinu.

Na ISS se používá 106 léků

Vědecký tým, který své poznatky zveřejnil v odborném časopise Microgravity, sehnal údaje o trvanlivosti k 91 ze 106 léků dostupných na ISS. Přes padesát z nich má dobu trvanlivosti kratší než 36 měsíců, včetně některých léků na bolest. Čtrnáct léčiv vydrží maximálně 24 měsíců – v této skupině jsou i některá antibiotika, antipsychotikum nebo léčivo pomáhající při silné alergické reakci.

Dobu trvanlivosti lze do jisté míry prodloužit, pokud se léky přebalí z původního balení do nového, uvádí autoři. To se často děje i na ISS. Předchozí studie navíc ukázaly, že astronauti na orbitální stanici používají léky denně, což naznačuje jejich význam při delším pobytu ve vesmíru.

„Doufejme, že tato studie může být vodítkem pro výběr vhodných léků, které vydrží po celou dobu mise, nebo pro navýšení množství léků s ohledem na sníženou účinnost,“ dodal Buckland.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 3 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 4 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 21 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
včera v 11:26
Načítání...