Lidskou misi na Mars mohou zkomplikovat prošlé léky, varuje studie

Astronauty při plánovaných misích na Mars čeká do budoucna řada úskalí od radiace po nehostinné prostředí cizí planety. Jedním z problémů ale může být i expirace léků, zjistili vědci, podle kterých pravděpodobně některá léčiva nevydrží až do návratu na Zemi.

Léky používané ve vesmíru mají dobu trvanlivosti tři roky nebo méně. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ale odhaduje, že mise na Mars potrvají zhruba 36 měsíců. Což znamená, že ke konci mise by už používání těchto léčiv mohlo být problematické.

Prošlé léky jsou obvykle méně účinné a lze jen těžko předvídat, do jaké míry, uvádí autor studie Dan Buckland z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. „Riziko spočívá v tom, že onemocnění v pozdějších fázích mise na Mars může mít závažnější následky než ty na začátku mise, předtím, než lékům vyprší trvanlivost,“ uvedl odborník.

Buckland spolu se svými kolegy sestavil seznam léků používaných na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Vycházel při tom z dat z roku 2023. Zatím sice není jasné, jakými léčivy by byli vybaveni astronauti směřující k rudé planetě, ty stejné jako na ISS by ale pro takovou misi tvořily většinu.

Na ISS se používá 106 léků

Vědecký tým, který své poznatky zveřejnil v odborném časopise Microgravity, sehnal údaje o trvanlivosti k 91 ze 106 léků dostupných na ISS. Přes padesát z nich má dobu trvanlivosti kratší než 36 měsíců, včetně některých léků na bolest. Čtrnáct léčiv vydrží maximálně 24 měsíců – v této skupině jsou i některá antibiotika, antipsychotikum nebo léčivo pomáhající při silné alergické reakci.

Dobu trvanlivosti lze do jisté míry prodloužit, pokud se léky přebalí z původního balení do nového, uvádí autoři. To se často děje i na ISS. Předchozí studie navíc ukázaly, že astronauti na orbitální stanici používají léky denně, což naznačuje jejich význam při delším pobytu ve vesmíru.

„Doufejme, že tato studie může být vodítkem pro výběr vhodných léků, které vydrží po celou dobu mise, nebo pro navýšení množství léků s ohledem na sníženou účinnost,“ dodal Buckland.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 11 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 14 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 15 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 18 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...