Lidskou misi na Mars mohou zkomplikovat prošlé léky, varuje studie

Astronauty při plánovaných misích na Mars čeká do budoucna řada úskalí od radiace po nehostinné prostředí cizí planety. Jedním z problémů ale může být i expirace léků, zjistili vědci, podle kterých pravděpodobně některá léčiva nevydrží až do návratu na Zemi.

Léky používané ve vesmíru mají dobu trvanlivosti tři roky nebo méně. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ale odhaduje, že mise na Mars potrvají zhruba 36 měsíců. Což znamená, že ke konci mise by už používání těchto léčiv mohlo být problematické.

Prošlé léky jsou obvykle méně účinné a lze jen těžko předvídat, do jaké míry, uvádí autor studie Dan Buckland z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. „Riziko spočívá v tom, že onemocnění v pozdějších fázích mise na Mars může mít závažnější následky než ty na začátku mise, předtím, než lékům vyprší trvanlivost,“ uvedl odborník.

Buckland spolu se svými kolegy sestavil seznam léků používaných na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Vycházel při tom z dat z roku 2023. Zatím sice není jasné, jakými léčivy by byli vybaveni astronauti směřující k rudé planetě, ty stejné jako na ISS by ale pro takovou misi tvořily většinu.

Na ISS se používá 106 léků

Vědecký tým, který své poznatky zveřejnil v odborném časopise Microgravity, sehnal údaje o trvanlivosti k 91 ze 106 léků dostupných na ISS. Přes padesát z nich má dobu trvanlivosti kratší než 36 měsíců, včetně některých léků na bolest. Čtrnáct léčiv vydrží maximálně 24 měsíců – v této skupině jsou i některá antibiotika, antipsychotikum nebo léčivo pomáhající při silné alergické reakci.

Dobu trvanlivosti lze do jisté míry prodloužit, pokud se léky přebalí z původního balení do nového, uvádí autoři. To se často děje i na ISS. Předchozí studie navíc ukázaly, že astronauti na orbitální stanici používají léky denně, což naznačuje jejich význam při delším pobytu ve vesmíru.

„Doufejme, že tato studie může být vodítkem pro výběr vhodných léků, které vydrží po celou dobu mise, nebo pro navýšení množství léků s ohledem na sníženou účinnost,“ dodal Buckland.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 3 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
11:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 10 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 10 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánovčera v 14:08‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
včera v 14:00‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánovčera v 13:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.