Lidskou misi na Mars mohou zkomplikovat prošlé léky, varuje studie

Astronauty při plánovaných misích na Mars čeká do budoucna řada úskalí od radiace po nehostinné prostředí cizí planety. Jedním z problémů ale může být i expirace léků, zjistili vědci, podle kterých pravděpodobně některá léčiva nevydrží až do návratu na Zemi.

Léky používané ve vesmíru mají dobu trvanlivosti tři roky nebo méně. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ale odhaduje, že mise na Mars potrvají zhruba 36 měsíců. Což znamená, že ke konci mise by už používání těchto léčiv mohlo být problematické.

Prošlé léky jsou obvykle méně účinné a lze jen těžko předvídat, do jaké míry, uvádí autor studie Dan Buckland z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. „Riziko spočívá v tom, že onemocnění v pozdějších fázích mise na Mars může mít závažnější následky než ty na začátku mise, předtím, než lékům vyprší trvanlivost,“ uvedl odborník.

Buckland spolu se svými kolegy sestavil seznam léků používaných na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Vycházel při tom z dat z roku 2023. Zatím sice není jasné, jakými léčivy by byli vybaveni astronauti směřující k rudé planetě, ty stejné jako na ISS by ale pro takovou misi tvořily většinu.

Na ISS se používá 106 léků

Vědecký tým, který své poznatky zveřejnil v odborném časopise Microgravity, sehnal údaje o trvanlivosti k 91 ze 106 léků dostupných na ISS. Přes padesát z nich má dobu trvanlivosti kratší než 36 měsíců, včetně některých léků na bolest. Čtrnáct léčiv vydrží maximálně 24 měsíců – v této skupině jsou i některá antibiotika, antipsychotikum nebo léčivo pomáhající při silné alergické reakci.

Dobu trvanlivosti lze do jisté míry prodloužit, pokud se léky přebalí z původního balení do nového, uvádí autoři. To se často děje i na ISS. Předchozí studie navíc ukázaly, že astronauti na orbitální stanici používají léky denně, což naznačuje jejich význam při delším pobytu ve vesmíru.

„Doufejme, že tato studie může být vodítkem pro výběr vhodných léků, které vydrží po celou dobu mise, nebo pro navýšení množství léků s ohledem na sníženou účinnost,“ dodal Buckland.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 12 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 13 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
včera v 17:03

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
včera v 16:33

Evropský pohled