Lidskou misi na Mars mohou zkomplikovat prošlé léky, varuje studie

Astronauty při plánovaných misích na Mars čeká do budoucna řada úskalí od radiace po nehostinné prostředí cizí planety. Jedním z problémů ale může být i expirace léků, zjistili vědci, podle kterých pravděpodobně některá léčiva nevydrží až do návratu na Zemi.

Léky používané ve vesmíru mají dobu trvanlivosti tři roky nebo méně. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ale odhaduje, že mise na Mars potrvají zhruba 36 měsíců. Což znamená, že ke konci mise by už používání těchto léčiv mohlo být problematické.

Prošlé léky jsou obvykle méně účinné a lze jen těžko předvídat, do jaké míry, uvádí autor studie Dan Buckland z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. „Riziko spočívá v tom, že onemocnění v pozdějších fázích mise na Mars může mít závažnější následky než ty na začátku mise, předtím, než lékům vyprší trvanlivost,“ uvedl odborník.

Buckland spolu se svými kolegy sestavil seznam léků používaných na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Vycházel při tom z dat z roku 2023. Zatím sice není jasné, jakými léčivy by byli vybaveni astronauti směřující k rudé planetě, ty stejné jako na ISS by ale pro takovou misi tvořily většinu.

Na ISS se používá 106 léků

Vědecký tým, který své poznatky zveřejnil v odborném časopise Microgravity, sehnal údaje o trvanlivosti k 91 ze 106 léků dostupných na ISS. Přes padesát z nich má dobu trvanlivosti kratší než 36 měsíců, včetně některých léků na bolest. Čtrnáct léčiv vydrží maximálně 24 měsíců – v této skupině jsou i některá antibiotika, antipsychotikum nebo léčivo pomáhající při silné alergické reakci.

Dobu trvanlivosti lze do jisté míry prodloužit, pokud se léky přebalí z původního balení do nového, uvádí autoři. To se často děje i na ISS. Předchozí studie navíc ukázaly, že astronauti na orbitální stanici používají léky denně, což naznačuje jejich význam při delším pobytu ve vesmíru.

„Doufejme, že tato studie může být vodítkem pro výběr vhodných léků, které vydrží po celou dobu mise, nebo pro navýšení množství léků s ohledem na sníženou účinnost,“ dodal Buckland.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 15 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.