Jinde nedostatek léků řeší, kritizoval Farhan. Koaliční poslanec Kraus připouští zvýšení doplatků

Nahrávám video
Události, komentáře: Léková krize pokračuje
Zdroj: ČT24

V Česku stále chybí některé léky, teď především penicilin. Hlavní výrobce přerušil jeho dodávky. Člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) kritizuje ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že koná málo. Nástrojů k tomu, aby léky zajistil, má podle něj spoustu. Farhan také míní, že cena některých léků je nízká a mělo by dojít k navýšení. Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) míní, že je třeba reflektovat více realitu. Otázkou podle něj je, zda nezvážit zvýšení doplatků za léky. Je podle něj jednodušší říci občanům, že budou doplácet více, než jim sdělit, že léky nebudou, přiznal v Událostech, komentářích.

„Bezprecedentní situace už trvá několik měsíců, bohužel je to problém celé Evropy, nejen Evropy,“ podotkl Kraus. Ten je podle něj způsoben mnoha faktory. „Zpřetrhání celosvětových výrobních a dodavatelských řetězců. Protože vlivem covidu byly úplné lockdowny v zemích, které vyrábějí základní látky, ze kterých se vyrábějí léky,“ uvedl jako příklad. Továrny na tyto látky jsou převážně v Indii a Číně, jedna je ve Spojených státech, řekl.

„Navíc došlo k většímu výskytu některých bakteriálních a virových onemocnění, což bylo způsobeno opatřeními během covidové epidemie. Spotřeba tak byla větší, než bývala,“ doplnil dále.

Problém je samozřejmě multifaktoriální, souhlasí Farhan. Nicméně je přesvědčen, že ministerstvo zdravotnictví koná málo. Tedy to, co říká Kraus, je podle něj pravda jen částečně. „Protože kdyby toto ministr věděl, tak by nemohl slibovat, že léky budou v lednu nebo na jaře, až vyjde slunce, a že budou na podzim.“

Nástrojů k tomu, aby ministr léky zajistil, má podle Farhana spoustu. „Německý ministr zdravotnictví řekl, že u kritických léků zvýší úhrady o padesát procent. Lékárny jsou bonifikovány německými pojišťovnami. Až 25 procent za to, když vydávají léky, které přicházejí ze zahraničí. Vláda Rakouska podpořila výrobu antibiotik v zemi. Ve Francii podpořil Macron výrobu paracetamolu,“ uvedl jako příklady.

Komunikace resortu by měla být opatrnější, míní Cikrt

Nebyl bych na ministra tak přísný, reagoval šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. „Vždy ministr musí řešit jak krátkodobé problémy, tak ty dlouhodobé. Ministerstvo se krátkodobě léky shánět snaží různě po Evropě a domlouvat se s výrobci. Pod tímto dojmem občas ministr řekne, že už léky budou nebo nebudou,“ myslí si.

Komunikace resortu by ale podle něj měla být opatrnější. „Je těžké říci, že léky nemáme, že nebudou. Tak se ministr snaží veřejnost uklidnit, a možná až příliš konkrétními časovými údaji.“

Kroky evropských zemí, které zmiňoval Farhan, jsou dle Cikrta správné. „Jsou to ty dlouhodobé, na kterých je třeba už teď pracovat. Já věřím, že ministerstvo na nich pracuje,“ dodal.

Kraus: Válek má někdy příliš optimistická očekávání

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek neříká dle Krause milosrdné lži, občas má možná jen příliš optimistická očekávání. „Česko už dnes má legislativní nástroj, který po schválení vlády dovoluje hradit léky dovezené ze zahraničí. Stejně tak se dováží léky z cizojazyčných zemí, stejně tak se zakazují exporty léků, které nejsou k dispozici nebo hrozí jejich výpadky. Navíc se odsouhlasují specifické léčivé programy,“ sdělil Kraus.

„Maximální ceny a úhrady provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), to by možná mohlo být pružnější a rychlejší,“ myslí si. Česko se totiž dostalo do kritického bodu, kdy pro některé výrobce a prodejce ceny léků nepokrývají jejich reálné náklady. „Na to je potřeba reagovat rychle.“

Například jeden ze slovenských výrobců penicilinového antibiotika jako důvod přerušení dodávky do konce září uvedl nízkou maximální cenu, za kterou lék v České republice může prodávat. Zveřejnil to SÚKL. „Patříme ke státům, kde ceny léků máme nejnižší,“ konstatoval Farhan. Za některé léky je to podle něj málo a mělo by tedy dojít k navýšení maximálních cen a rovněž změnám legislativním. „Aby bylo možné ceny navýšit a nebylo to jen jednorázové,“ vysvětlil.

Doplatky za léky

„Je to věc SÚKL a celého toho mechanismu. Už jsem říkal, že bychom měli být pružnější a reflektovat více realitu,“ reagoval Kraus. „Nyní je otázka, jestli to má být takzvaně plně hrazené z všeobecného zdravotního pojištění, nebo jestli se máme podívat na doplatky na léky. (…) Ale je to i politicky složitá situace. Říci občanům, že možná budou muset doplácet více, je velmi nejednoduché,“ přiznal.

Kraus ale uznává, že je jednodušší občanům říci, že budou muset za léky více doplácet, než jim sdělit, že léky nebudou. „Za mě ano. Ale není to oficiální postoj vládní koalice nebo ODS,“ upozornil. „Tam, kde se řádově zvýší doplatky v korunách nebo desetikorunách, tak aby z všeobecného pojištění byl dostatek na ty opravdu drahé léky a nebylo to zatěžující pro pacienty, kteří tyto léky užívají,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...