Agentury práce se zřejmě budou řídit přísnějšími pravidly a nelegální práce získá nové vymezení. Změny přinese vládní novela o zaměstnanosti, kterou v pátek schválila sněmovna. Na programu měli poslanci i další zákony – mimo jiné schválili novelu, která zavádí pravidelnou valorizaci odměn obecních a krajských zastupitelů, nebo novelu liniového zákona, z nějž nově bude zákon o strategické infrastruktuře.
Dolní komora na návrh sociálního výboru ještě zpřesnila vymezení nelegální práce tak, aby se lépe vymáhal její zákaz, a upravila přestupek zastřeného zprostředkování. Nyní se za nelegální práci považuje podle ministerstva práce a sociálních věcí spíš dlouhodobější činnost. Z nové definice má být podle zdůvodnění vládní novely jasné, že se k délce práce nepřihlíží. Novela upřesňuje, kdy je možné agentuře odebrat povolení. Stanovuje také, že by agentura měla platit náklady správního řízení, které se vede kvůli porušování jejích povinností.
Licence má agenturám vydávat a odnímat podle schválených sněmovních úprav ministerstvo práce a sociálních věcí místo ředitelství úřadu práce, jak je tomu nyní. Odvoláními by se zabývala rozkladová komise ministra. Předloha také zvyšuje kauci při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání z nynějších pěti set tisíc na jeden milion korun. Při zániku agentury totiž podle ministerstva v řadě případů půlmilionová částka nestačila na pokrytí nedoplatků na zdravotních a sociálních odvodech.
Valorizace odměn zastupitelů
Novela o obcích má zavést pouze horní hranici odměn zastupitelů, konkrétní výši by stejně jako nyní stanovovala zastupitelstva. Dosud o odměnách rozhodovala vláda, což zrušil na jaře z podnětu senátorů Ústavní soud. Přesnější pravidla odměňování by podle soudu měly přímo stanovovat zákony, nikoliv až navazující nařízení vlády. Politikům dali ústavní soudci čas na nápravu do konce letošního roku.
Dolní komora v porovnání s vládním návrhem o něco zvýšila odměny zastupitelů v obcích, v nichž bydlí 601 až 3000 obyvatel, jak to požadovala poslankyně STAN Eliška Olšáková. Zdůvodnila to tím, že tyto menší obce vykonávají i státní správu, ale často nemají tajemníka. Navýšení by činilo 3,2 procenta v porovnání s vládním návrhem. Olšáková naopak neprosadila zvýšení maximální výše odměny neuvolněného člena rady a zrušení horní hranice odměny neuvolněného starosty, i když to podpořil sněmovní výbor pro veřejnou správu.
Zvýšení matričních poplatků
Poslanci rovněž schválili vládní matriční novelu, podle které některé matriční poplatky zřejmě vzrostou od ledna až trojnásobně a platba za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině ze třiceti na padesát korun. Zvýšení části poplatků zdůvodnili předkladatelé úpravy tím, že současné sazby mnohdy nepokrývají ani náklady určitého matričního úkonu.
Například poplatek za svatbu mimo úředně stanovenou místnost má vzrůst z tisíce korun na tři tisíce korun. Přibudou podle předlohy dva další poplatky. Patří k nim úhrada 500 korun za vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku.
Změna také přinese elektronizaci matrik prostřednictvím jednotného informačního systému, jehož zavedení se předpokládá od roku 2027. Má být dalším krokem v digitalizaci státní správy, ale matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány. Navíc budou i v centralizovaném informačním systému, což má usnadnit přístup lidí k matrice. Stejnopohlavní páry také budou moci vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na čtrnácti z nich jako nyní.
Provoz informačního systému pro vrtulníky
Poslanci rovněž schválili novelu o zdravotnické záchranné službě. Podle ní tak bude ministerstvo zdravotnictví moci hradit provoz jednotného informačního systému pro vrtulníky letecké záchranné služby. Ročně půjde zhruba o 2,5 milionu korun.
Leteckou záchrannou službu provozují soukromé firmy, policie a armáda. Náklady na provoz vrtulníků představují zhruba 428 milionů korun ročně. Všichni provozovatelé používají jednotný informační systém od roku 2021. „Tyto náklady však nejsou aktuálně v zákoně specifikovány, což ministerstvu zdravotnictví prakticky znemožňuje je provozovatelům hradit,“ stojí v důvodové zprávě. Ministerstvo musí využívat jiná řešení, například dotační program, což podle zdůvodnění není dlouhodobě udržitelné.
Zrušení úřadu regulujícího přístup dopravců na dráhu
Sněmovna také schválila zrušení úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. Návrh vznesla skupina poslanců v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Kupka uvedl, že zrušení úřadu znamená úsporu na straně státní správy i na straně administrativy. Ujistil, že nedojde k omezení služby státu ohledně přístupu k dopravní infrastruktuře. Úřad je ve státním rozpočtu na rok 2023 úřadem s nejnižšími výdaji, a to zhruba 23 milionů korun. Agenda úřadu se má od příštího roku přesunout pod Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Úřad vznikl před šesti lety v reakci na otevření železničního trhu. Jeho úkolem je hlídat rovný přístup při přidělování kapacity dopravcům na přeplněných železničních tratích či posuzovat případnou ochranu spojů objednaných a financovaných z veřejných peněz proti komerčním linkám. Na starosti má také dozor nad nediskriminačním přístupem k letecké infrastruktuře.
Místo liniového zákona zákon o strategické infrastruktuře
Poslední novela, kterou sněmovna v pátek schválila, byla ta, která rozšířila dosavadní liniový zákon. Ten ale nově bude znám jako zákon o strategické infrastruktuře, což souvisí s tím, že – projde-li Senátem a podepíše-li jej prezident – usnadní kromě dopravních staveb i stavby pro energetickou bezpečnost a těžbu ložisek některých surovin.
Novela by také měla zajistit, že stavby, které budou zařazeny mezi strategickou infrastrukturu, získají stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady, včetně posouzení vlivu na životní prostředí. Stavební povolení bude vydávat nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad.
Podle poslance Ondřeje Lochmana (STAN) by výsledkem novely mělo být, že se sice každý bude moci ke stavbě vyjádřit, ale ne ji zablokovat. „Nemá v celém procesu donekonečna opakovat své námitky,“ podotkl. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) si od úpravy zákona slibuje urychlení všech chystaných staveb. „Ať se bude jednat o středočeskou část D3, o urychlení stavby dálnice mezi Brnem a Vídní. Bude to znamenat také výrazný posun v přípravě vysokorychlostních tratí,“ shrnul.
Poslanci přijali i řadu pozměňovacích návrhů. Jeden z nich má zamezit dalšímu využívání blanketních podání, tedy odvolání proti stavebnímu povolení, v němž ale stěžovatel neuvede konkrétní důvody a dodá je až později.
Spolu s liniovým zákonem pozmění novela i podobu horního zákona. Do něj zavádí definici kritických nerostů. Vedle radioaktivních nerostů to mají být také nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku, pokud se nacházejí na ložiscích považovaných za výhradní. Ložisko kritických nerostů pak má být ložiskem strategického významu. Takové ložisko stanoví vláda nařízením. Na hrozící nedostatek štěrkopísku a stavebního kamene už před dvěma lety upozornila studie České geologické služby.
K této úpravě ale připojili poslanci doprovodné usnesení. V něm doporučili vládě, aby z výběru lokalit pro těžbu stavebního kamene a štěrkopísku jako strategických surovin určených pro výstavbu liniových staveb vyjmula všechny oblasti, kde je těžba rizikem ohrožení zdroje pitné vody. „Stále platí, že štěrku se nenapijeme,“ řekl k usnesení poslanec KDU-ČSL Antonín Tesařík. S odkazem na ochranu zdrojů pitné vody se proti novele postavilo Sdružení místních samospráv.
Samosprávy také podle opozičního poslance Martina Kolovratníka (ANO) varovaly, že by jim mohla úprava liniového zákona narušit rozvoj. „Na poslední chvíli jsme od samospráv dostávali varovná hlášení, že dílčí rozvojový plán by mohl až moc posílit roli státu,“ upozornil. Dal najevo, že se mu nelíbí, jak vláda o zákonu s obcemi komunikovala. Obává se, že by kvůli tomu mohl proti němu zasáhnout Senát.
Kolovratník ale zároveň nazval novelizovaný zákon nadějí na urychlení přípravy důležitých staveb. „Už poměrně vysoké tempo, které jsme nabrali v minulém volebním období, ještě zvýšíme, a historický dluh, který vznikal v letech 2000, 2005, 2010, za předchozích vlád, rychle doháníme,“ řekl v 90' ČT24. Připomněl, že na novelách liniového zákona je mezi politiky shoda. Ondřej Lochman dodal, že považuje zákon za způsob, jak do Česka dostat nové investory. „Kvůli tomu jsme novelu liniového zákona také připravovali,“ podotkl.
Kritika opozice v úvodu schůze
Úvod mimořádné schůze začal opoziční kritikou vlády, například kvůli situaci ve zdravotnictví či cenám energií. Předseda SPD Tomio Okamura hovořil o tom, že se podle něj stále překračují lhůty pro přiznávání důchodů, zdravotnictví prý hrozí v souvislosti s přesčasy lékařů kolaps. Okamura volal po odchodu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), ale také ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kvůli její výzvě, aby Česko vystoupilo z OSN. Předseda SPD se pozastavoval nad postupem proti dezinformacím a mluvil i o dalších tématech. „Ani halíř Ukrajině. Trváme na tom,“ prohlásil ve svém vystoupení.
Předseda lidoveckého klubu Aleš Dufek pak Okamurovi doporučoval, aby před „nánosem negací“ navštívil kontaktní centrum a Ukrajincům ve frontě do očí řekl, že by Ukrajina a Ukrajinci neměli dostat ani korunu. Místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) reagoval na vyjádření předsedy SPD, v němž spojoval KDU-ČSL se Sudetoněmeckým krajanským sdružením. Bartošek poukazoval na „poměrně intenzivní spolupráci“ SPD s německou Alternativou pro Německo (AfD), která je označována za extrémně pravicovou stranu.
Okamurův projev nenechala bez odezvy ani Černochová, když uvedla, že Okamuru patrně neděsí vlna antisemitismu. „Antisemitismus znovu prorůstá do celého světa, OSN nevyjímaje,“ prohlásila. Okamura reagoval, že „plácá úplné nesmysly“. „Proti antisemitismu jsme tady všichni,“ zdůraznil a o Černochové prohlásil, že je „blázen“ a „odporný člověk“.
Ze sálu se pak ozývalo bouchání do lavic. Bartošek vzkázal Okamurovi, že jeho chování k Černochové není vhodné. „Na hrubý pytel hrubá záplata. Vy jste taky odporný člověk,“ řekl.
Havlíček: My to peklo uděláme
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová znovu hovořila o tom, že návrh státního rozpočtu na příští rok je podle ní postavený na nereálných východiscích a předpokladech s ohledem na nové, zhoršené prognózy ekonomického růstu. Na energie se zaměřil místopředseda sněmovny za ANO Karel Havlíček, jenž připomněl, že hnutí k nim chce vyvolat mimořádnou schůzi. „My opravdu to peklo tady uděláme. To není žádná výhrůžka,“ řekl.
Vláda podle Havlíčka energetickou situaci „fatálním způsobem podceňuje“. Převádí podle něj 38 miliard korun za distribuci a přenos elektřiny a dalších 26 miliard korun za obnovitelné zdroje na zákazníky. „Rozpočet ušetří tím, že stát platby přehodí na obyvatele a firmy,“ uvedl.
Podle šéfa klubu SPD Radima Fialy jsou ceny energií velkým problémem nejen pro obyvatele, ale hlavně pro firmy. „Je nezbytně nutné okamžitě vystoupit z jednotného energetického trhu EU a začít českou elektřinu prodávat přednostně za dostupné ceny v takzvaném sociálním tarifu českým spotřebitelům,“ uvedl.
Koalice chtěla jednat dál, opozice jednání po 14. hodině vetovala
Menší spor mezi koalicí a opozicí páteční jednání i uzavřel. Opoziční politici předtím souhlasili s tím, že bude hlasování o novele liniového zákona pokračovat i po druhé hodině odpoledne, kdy již uplynul čas vyhrazený obvykle pro třetí čtení. Opozice může takové prodloužení vetovat, což neučinila. Po schválení novely ale přišel předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda s požadavkem, aby poslanci projednali ještě další dva zákony ve třetím čtení, které byly původně na programu a do dvou na ně nedošlo.
Alena Schillerová vzápětí návrh jménem svého klubu i klubu SPD vetovala, takže jednání skončilo. Schillerová zdůraznila, že již to, že opozice umožnila dokončit hlasování o liniovém zákoně, byla ukázka tolerance. Domnívá se, že jeden ze zbývajících bodů, totiž zákon o léčivech, mohl být již dávno schválen, opozice podle Schillerové minulý týden navrhla jeho přednostní projednání.
„Zamítli jste to. Vy jste si stanovili pořadí bodů na dnešní mimořádnou schůzi. Proč je ten zákon, který je pro vás taková priorita, bod osm? Proč nebyl jako bod jedna, proč nebyl jako bod dvě? Je to jen mediální divadlo, které tady hrajete a vůbec vám o ten problém nejde,“ prohlásila Schillerová za potlesku opozičních poslanců.
Nespokojenost s výsledkem schůze pak neskrýval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který očekával, že se jeho předpis, od nějž si resort slibuje zabezpečení větších zásob léků v lékárnách, stihne v pátek schválit. „Ve snu mě nenapadlo, že se nepočítá, že se dva z nich (bodů programu) projednají. Pak nechápu, proč se zařazovaly na mimořádnou schůzi,“ zlobil se.
Kromě lékové novely se nedostalo také na závěrečné čtení novely o hlubinných úložištích jaderného odpadu. Návrh nastavuje pravidla jednotlivých řízení, kdy především stanoví práva dotčených obcí. Mezi pozměňovacími návrhy, které sněmovna posoudí, je také varianta, že by obce dostaly možnost vetovat výstavbu úložiště na svém území.
