Francouzka nakažená HIV se viru zbavila poté, co podstoupila transplantaci kostní dřeně. Na operaci šla kvůli akutní leukémii. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení lékařského týmu, který ženu na jihu Francie léčil.
„Po 26 letech s touto nemocí jsem nevěřila, že jednoho dne tuto větu uslyším,“ citovala pacientku její lékařka. Nemocné ženě je kolem šedesáti let a přála si zůstat v anonymitě.
To, že se nakazila virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS, se dozvěděla v roce 1999. Lékaři jí kostní dřeň transplantovali v roce 2020. Její dárce měl vzácnou genetickou mutaci delta 32 genu CCR5, která zabraňuje viru HIV pronikat do buněk.
„Tato mutace je extrémně vzácná, vyskytuje se jenom u jednoho procenta populace na světě. Je to ohromné štěstí najít dárce, který je kompatibilní s pacientkou, a ještě je nositelem mutace delta 32,“ řekla na tiskové konferenci Sylvie Bregigeonová, která vede nemocniční jednotku pečující o pacienty s HIV v Marseille.
„V důsledku remise přestala pacientka od října 2023 s antiretrovirovou léčbou. V současné době byly všechny markery, které máme k dispozici, negativní,“ uvedla také Bregigeonová.
Případ, kdy pacientovi s HIV ustoupí příznaky, je první ve Francii. Přesto nelze mluvit o úplném vyléčení, píše AFP.
Na světě existuje dalších sedm případů, kdy lidé s HIV byli v remisi poté, co jim lékaři transplantovali kostní dřeň – jeden pacient ve Švýcarsku, tři v Německu, jeden ve Spojených státech a poslední v Británii.
AIDS už není taková hrozba
Nicméně nelze uvažovat o tom, že by transplantace kostní dřeně pomohla všem pacientům s HIV, zdůraznil Raynier Devillier, který vede oddělení transplantací kostní dřeně a hematologie v marseillském Institutu Paoli-Calmette. Tato operace je totiž extrémně zatěžující pro lidský organismus a nese s sebou četné komplikace, řekl agentuře AFP.
Když se virus HIV poprvé objevil mimo Afriku, vyvolal strach. Nebylo proti němu léku, šířil se velmi snadno a vyvolával obavy i z dopadů na společnost. Jenže roku 1984 přišel pražský biochemik Antonín Holý na to, jak syntetizovat látku tenofovir. Společně s belgickým vědcem Ericem de Clercqem ji otestoval na HIV. Když se ukázalo, že opravdu funguje, lék pak vyvinuli a klinicky testovali ve Spojených státech.
Na bázi této látky později vznikly i další léky, které udělaly z HIV nemoc, na kterou se vlastně v bohatých zemích světa už příliš neumírá.
