Elektřina mu spálila oko i tvář. Unikátní zákrok veteránovi obojí vrátil

Šestačtyřicetiletý americký veterán přišel před rokem o celou levou část tváře včetně oka – a s tím i o chuť k životu. Lékaři mu ale dokázali díky unikátní operaci oko i obličej vrátit. Chuť žít se mu tak vrátila.

Před rokem se stal Američan Aaron James prvním člověkem na světě, který podstoupil transplantaci celého oka i části obličeje. To ovšem ještě automaticky neznamenalo úspěch.

Za ten se dá totiž považovat až situace, kdy tělo transplantovaný orgán přijme a naučí se s ním dlouhodobě žít. To nemusí být pravidlem, přežití u náročných transplantací, navíc tak experimentální povahy, není ani zdaleka zaručené. U šestačtyřicetiletého veterána americké armády se to ale podařilo. Newyorská nemocnice Langone Health tento týden oznámila, že James zvládl náročný a doposud unikátní proces bez větších problémů a vede teď téměř běžný život.

Tento druh transplantace sice nezajistí, aby nové oko vidělo, ale lékaři a vědci informace o zákroku, problémech i následném léčení využijí v budoucnosti, až se budou pokoušet dát jinému pacientovi oko, které už uvidí.

Vypálené elektřinou

James přišel o oko a levou část tváře, když pracoval s elektrickým proudem. Výboj vysokého napětí mu obojí spálil, takže náhrada vypadala jako nesmírně složitá. Lékaři proto původně plánovali jen částečnou transplantaci tváře. Nakonec se ale rozhodli pro experimentální zákrok – samozřejmě až poté, co James se vším souhlasil. A to i s vědomím toho, o jak náročný zákrok se jedná – oko je totiž ke zbytku těla připojené spoustou nesmírně drobných cév a nervů.

Aaron James s lékaři, kteří provedli transplantaci
Zdroj: NYU Langone

O záchranu nervů se tentokrát experti nesnažili, ale i obnova „pouhých“ cév byla až doposud nemožná. A přitom byla klíčová, aby bylo oko životaschopné, tedy zásobované krví. Zákrok trvající 21 hodin proběhl vloni v květnu, teď jeho autoři popsali dlouhodobé důsledky. Pozoruhodné je, že James sice na oko nevidí, ale v dobře prokrvené sítnici probíhá elektrická aktivita, není tedy vyloučené, že ještě může dojít ke zlepšení.

Pro Jamese je důležité, že dobře proběhla i estetická část zákroku: oko působí přirozeně, na nové tělo nijak nereagovalo, přičemž právě toho se lékaři obávali nejvíc. „V podstatě jsem se vrátil k obyčejnému životu a dělám normální věci,“ popsal James v prohlášení. „Celkově to ale byl nejproměnlivější rok mého života. Dostal jsem dar druhé šance a ani jeden okamžik svého nového života teď neberu jako samozřejmost,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 22 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...