Elektřina mu spálila oko i tvář. Unikátní zákrok veteránovi obojí vrátil

Šestačtyřicetiletý americký veterán přišel před rokem o celou levou část tváře včetně oka – a s tím i o chuť k životu. Lékaři mu ale dokázali díky unikátní operaci oko i obličej vrátit. Chuť žít se mu tak vrátila.

Před rokem se stal Američan Aaron James prvním člověkem na světě, který podstoupil transplantaci celého oka i části obličeje. To ovšem ještě automaticky neznamenalo úspěch.

Za ten se dá totiž považovat až situace, kdy tělo transplantovaný orgán přijme a naučí se s ním dlouhodobě žít. To nemusí být pravidlem, přežití u náročných transplantací, navíc tak experimentální povahy, není ani zdaleka zaručené. U šestačtyřicetiletého veterána americké armády se to ale podařilo. Newyorská nemocnice Langone Health tento týden oznámila, že James zvládl náročný a doposud unikátní proces bez větších problémů a vede teď téměř běžný život.

Tento druh transplantace sice nezajistí, aby nové oko vidělo, ale lékaři a vědci informace o zákroku, problémech i následném léčení využijí v budoucnosti, až se budou pokoušet dát jinému pacientovi oko, které už uvidí.

Vypálené elektřinou

James přišel o oko a levou část tváře, když pracoval s elektrickým proudem. Výboj vysokého napětí mu obojí spálil, takže náhrada vypadala jako nesmírně složitá. Lékaři proto původně plánovali jen částečnou transplantaci tváře. Nakonec se ale rozhodli pro experimentální zákrok – samozřejmě až poté, co James se vším souhlasil. A to i s vědomím toho, o jak náročný zákrok se jedná – oko je totiž ke zbytku těla připojené spoustou nesmírně drobných cév a nervů.

Aaron James s lékaři, kteří provedli transplantaci
Zdroj: NYU Langone

O záchranu nervů se tentokrát experti nesnažili, ale i obnova „pouhých“ cév byla až doposud nemožná. A přitom byla klíčová, aby bylo oko životaschopné, tedy zásobované krví. Zákrok trvající 21 hodin proběhl vloni v květnu, teď jeho autoři popsali dlouhodobé důsledky. Pozoruhodné je, že James sice na oko nevidí, ale v dobře prokrvené sítnici probíhá elektrická aktivita, není tedy vyloučené, že ještě může dojít ke zlepšení.

Pro Jamese je důležité, že dobře proběhla i estetická část zákroku: oko působí přirozeně, na nové tělo nijak nereagovalo, přičemž právě toho se lékaři obávali nejvíc. „V podstatě jsem se vrátil k obyčejnému životu a dělám normální věci,“ popsal James v prohlášení. „Celkově to ale byl nejproměnlivější rok mého života. Dostal jsem dar druhé šance a ani jeden okamžik svého nového života teď neberu jako samozřejmost,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 20 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 21 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...