Elektřina mu spálila oko i tvář. Unikátní zákrok veteránovi obojí vrátil

Šestačtyřicetiletý americký veterán přišel před rokem o celou levou část tváře včetně oka – a s tím i o chuť k životu. Lékaři mu ale dokázali díky unikátní operaci oko i obličej vrátit. Chuť žít se mu tak vrátila.

Před rokem se stal Američan Aaron James prvním člověkem na světě, který podstoupil transplantaci celého oka i části obličeje. To ovšem ještě automaticky neznamenalo úspěch.

Za ten se dá totiž považovat až situace, kdy tělo transplantovaný orgán přijme a naučí se s ním dlouhodobě žít. To nemusí být pravidlem, přežití u náročných transplantací, navíc tak experimentální povahy, není ani zdaleka zaručené. U šestačtyřicetiletého veterána americké armády se to ale podařilo. Newyorská nemocnice Langone Health tento týden oznámila, že James zvládl náročný a doposud unikátní proces bez větších problémů a vede teď téměř běžný život.

Tento druh transplantace sice nezajistí, aby nové oko vidělo, ale lékaři a vědci informace o zákroku, problémech i následném léčení využijí v budoucnosti, až se budou pokoušet dát jinému pacientovi oko, které už uvidí.

Vypálené elektřinou

James přišel o oko a levou část tváře, když pracoval s elektrickým proudem. Výboj vysokého napětí mu obojí spálil, takže náhrada vypadala jako nesmírně složitá. Lékaři proto původně plánovali jen částečnou transplantaci tváře. Nakonec se ale rozhodli pro experimentální zákrok – samozřejmě až poté, co James se vším souhlasil. A to i s vědomím toho, o jak náročný zákrok se jedná – oko je totiž ke zbytku těla připojené spoustou nesmírně drobných cév a nervů.

Aaron James s lékaři, kteří provedli transplantaci
Zdroj: NYU Langone

O záchranu nervů se tentokrát experti nesnažili, ale i obnova „pouhých“ cév byla až doposud nemožná. A přitom byla klíčová, aby bylo oko životaschopné, tedy zásobované krví. Zákrok trvající 21 hodin proběhl vloni v květnu, teď jeho autoři popsali dlouhodobé důsledky. Pozoruhodné je, že James sice na oko nevidí, ale v dobře prokrvené sítnici probíhá elektrická aktivita, není tedy vyloučené, že ještě může dojít ke zlepšení.

Pro Jamese je důležité, že dobře proběhla i estetická část zákroku: oko působí přirozeně, na nové tělo nijak nereagovalo, přičemž právě toho se lékaři obávali nejvíc. „V podstatě jsem se vrátil k obyčejnému životu a dělám normální věci,“ popsal James v prohlášení. „Celkově to ale byl nejproměnlivější rok mého života. Dostal jsem dar druhé šance a ani jeden okamžik svého nového života teď neberu jako samozřejmost,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 21 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.