Elektřina mu spálila oko i tvář. Unikátní zákrok veteránovi obojí vrátil

Šestačtyřicetiletý americký veterán přišel před rokem o celou levou část tváře včetně oka – a s tím i o chuť k životu. Lékaři mu ale dokázali díky unikátní operaci oko i obličej vrátit. Chuť žít se mu tak vrátila.

Před rokem se stal Američan Aaron James prvním člověkem na světě, který podstoupil transplantaci celého oka i části obličeje. To ovšem ještě automaticky neznamenalo úspěch.

Za ten se dá totiž považovat až situace, kdy tělo transplantovaný orgán přijme a naučí se s ním dlouhodobě žít. To nemusí být pravidlem, přežití u náročných transplantací, navíc tak experimentální povahy, není ani zdaleka zaručené. U šestačtyřicetiletého veterána americké armády se to ale podařilo. Newyorská nemocnice Langone Health tento týden oznámila, že James zvládl náročný a doposud unikátní proces bez větších problémů a vede teď téměř běžný život.

Tento druh transplantace sice nezajistí, aby nové oko vidělo, ale lékaři a vědci informace o zákroku, problémech i následném léčení využijí v budoucnosti, až se budou pokoušet dát jinému pacientovi oko, které už uvidí.

Vypálené elektřinou

James přišel o oko a levou část tváře, když pracoval s elektrickým proudem. Výboj vysokého napětí mu obojí spálil, takže náhrada vypadala jako nesmírně složitá. Lékaři proto původně plánovali jen částečnou transplantaci tváře. Nakonec se ale rozhodli pro experimentální zákrok – samozřejmě až poté, co James se vším souhlasil. A to i s vědomím toho, o jak náročný zákrok se jedná – oko je totiž ke zbytku těla připojené spoustou nesmírně drobných cév a nervů.

Aaron James s lékaři, kteří provedli transplantaci
Zdroj: NYU Langone

O záchranu nervů se tentokrát experti nesnažili, ale i obnova „pouhých“ cév byla až doposud nemožná. A přitom byla klíčová, aby bylo oko životaschopné, tedy zásobované krví. Zákrok trvající 21 hodin proběhl vloni v květnu, teď jeho autoři popsali dlouhodobé důsledky. Pozoruhodné je, že James sice na oko nevidí, ale v dobře prokrvené sítnici probíhá elektrická aktivita, není tedy vyloučené, že ještě může dojít ke zlepšení.

Pro Jamese je důležité, že dobře proběhla i estetická část zákroku: oko působí přirozeně, na nové tělo nijak nereagovalo, přičemž právě toho se lékaři obávali nejvíc. „V podstatě jsem se vrátil k obyčejnému životu a dělám normální věci,“ popsal James v prohlášení. „Celkově to ale byl nejproměnlivější rok mého života. Dostal jsem dar druhé šance a ani jeden okamžik svého nového života teď neberu jako samozřejmost,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...