Transplantace strana 2 z 4

Americkým lékařům se podařil unikátní zákrok. Transplantovali geneticky upravenou ledvinu prasete lidskému příjemci. Orgán pracuje už víc než měsíc přesně tak, jak má. Právě na ledviny marně čeká nejvíc nemocných.

Transplantace kostní dřeně zachraňuje životy. V plzeňské nemocnici ji v těchto dnech podstoupila Jana Kaslová. Ze své nemoci měla velký strach, nyní věří tomu, že vše dopadne dobře. Šance na vyléčení je poměrně velká, důležité ale je, aby se u pacientky po dobu dvou let neobjevily žádné komplikace. Podle onkologů je v Česku stále málo dárců dřeně pro transplantaci a snaží se nalákat nové. Pacientů, kterým může život zachránit, přitom neustále přibývá.

Dne 19. července 2003 provedli lékaři ve Všeobecné nemocnici ve Vídni vůbec první transplantaci lidského jazyka na světě. Operace trvala 14 hodin a lékaři při ní 42letému pacientovi napřed odstranili zhoubný nádor, který zasáhl jeho čelist a jazyk, a poté mu implantovali nový jazyk. Zákrok provedli chirurgové Christian Kermer a Franz Watzinger.

Nová studie přináší naději pro lidi trpící virem HIV. U opičí obdoby nemoci se vědci zaměřili na pochopení toho, proč se někdo dokáže vyléčit a někdo ne.

Někteří onkologičtí pacienti, nevidomí i lidé s roztroušenou sklerózou mají problém získat invalidní důchod. Podle lékařů i odborných center takových případů přibývá. O úskalích teď budou poprvé jednat organizace, politici i správa sociálního zabezpečení.

V barcelonské nemocnici Vall d'Hebron poprvé na světě provedl transplantaci plíce pouze robot. Informovala o tom nemocnice na své stránce. Pětašedesátiletý pacient, který trpěl plicní fibrózou, zásah přežil. Díky použití robota Da Vinciho se čtyřmi rameny byl podle lékařů zásah méně invazivní, snížila se zdravotní rizika po operaci a zkrátila se doba pacientovy rehabilitace.

Podle německých vědců se podařilo zcela vyléčit dalšího člověka z viru HIV. Stal se tak teprve pátým známým případem, kdy se nemocný viru zbavil, a zároveň třetím, kdy se to povedlo s pomocí léčby. Zajímavé je, že stav pacienta byl komplikovaný další smrtelnou nemocí.

Ve věku 69 let zemřel chirurg Miroslav Ryska, který zahájil program transplantace jater v Česku a v roce 1998 založil Kliniku transplantační chirurgie IKEM. Působil také na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (UK) a byl autorem více než 170 odborných prací. Specializoval se na onkochirurgii jater, žlučových cest a slinivky břišní. O úmrtí na webu informovala pražská Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN), kde Ryska od roku 2010 působil jako náměstek ředitele pro vědu a výzkum.

Ani při ročním čekání na transplantaci ledvin a slinivky nepřestala Renata Kalenská pracovat. Naopak, novinařina ji během těžkého období držela. „Moderovala jsem i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ vzpomíná novinářka Deníku N, která se během celé kariéry zaměřuje na rozhovory. Na ty nejlepší i na ty, po kterých musela do nemocnice, vzpomíná Kalenská v podcastu Background ČT24.

Vědcům se podařilo změnit krevní skupinu tří dárcovských ledvin. Jde podle nich o převratný objev, který by mohl výrazně zvýšit šance pacientů čekajících na nalezení vhodného orgánu.

Muž, který žil s virem HIV od 80. let minulého století, se podle lékařů zřejmě vyléčil, stal se tak teprve čtvrtým takovým případem v historii, informoval web BBC.

V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí pacienta mohl prasečí virus přispět, předpokládají lékaři. V budoucnu by se podle nich dalo takovému vývoji předcházet.

Čeští lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poprvé použili metodu převozu bijícího srdce k transplantaci mezi dvěma státy. V Česku tak nový orgán zachránil život malému dítěti.

Podle lékařů v české populaci přibývá pacientů s cukrovkou prvního typu. Náročná operace slinivky, která může pacienty vyléčit, je ale v současnosti těžko dostupná kvůli nedostatku dárců. Sto let od vůbec prvního použití inzulínu pro pacienty s cukrovkou hledají lékaři také nové způsoby, jak podání hormonu vylepšit.

Aby američtí lékaři zachránili pacientovi život, transplantovali mu srdce z geneticky modifikovaného prasete. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Tři dny po zákroku nemocnice uvedla, že se pacient cítí dobře.

Skutečný příběh, který se v jedné české nemocnici odehrál před čtvrtstoletím, se stal inspirací k tanečnímu dramatu. Jeho autorkou je lékařka Milana Pokorná, která na emotivní události nedokázala zapomenout. Inscenaci Srdce nastudoval baletní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni.

Části pacientů s diagnózou nádoru krve pomáhají transplantace jejich vlastních krvetvorných buněk nebo geneticky upravené bílé krvinky. Lékaři Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze v úterý na tiskové konferenci informovali, že takových transplantací ročně provedou osmdesát až devadesát. Od roku 1993 to bylo přes dva tisíce zákroků, zhruba pětina všech v Česku. Podle lékařů přibývá nový pacient s nádorem krve každé dvě hodiny.

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na tělo zesnulého a sledovali její fungování. Jak uvedla agentura AP, jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Česko se v sobotu zapojilo do Světového dne dárců kostní dřeně. Na několika místech se mohli na náborech registrovat noví dárci, kterých loni kvůli pandemii nemoci covid-19 ubylo. Oceněni byli lidé, kteří už kostní dřeň darovali. Večer se pak u příležitosti světového dne červeně rozsvítila řada významných budov a památek.

Počet transplantací orgánů, které lékaři provedli loni během prvního roku pandemie covidu-19, se oproti roku 2019 snížil o třetinu. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet. Údaje za rok 2021 zatím nejsou kompletní.

Lidem po transplantaci orgánů hrozí vysoké riziko při nákaze covidem, a to i přes plně dokončené očkování. Je to tím, že mají potlačenou imunitu a jejich přirozený obranný systém proti virům a bakteriím se s touto hrozbou nedokáže vypořádat – neumí si vytvořit ani protilátky ani buněčnou imunitu. Řada těchto osob dokonce ani vakcínu dostat nesmí.

Odborná skupina ministerstva zdravotnictví ve čtvrtek dál jednala o plánech na přeočkování třetí dávkou. Cílit by mělo hlavně na rizikové skupiny a to třeba lidi po transplantaci nebo s poruchou imunity. Přesný interval má padnout na základě klinických studií, jejichž výsledky čeká resort na konci léta. Jasněji pak bude i o plošném přeočkování.

Tým vědců s českou účastí objevil, že jeden z typů krevních buněk, dosud považovaných za neškodné, může snížit úspěšnost transplantace kostní dřeně: takzvané NK buňky (natural killers – přirození zabijáci) přítomné ve vzorku dárce mohou krvetvorné kmenové buňky oslabit. Výzkum provedl mezinárodní tým vedený Meritxell Alberich-Jordovou z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Nová pamětní deska a socha nazvaná Znovuzrození od pondělka zdobí kapli ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Připomínají památku lidí, jejichž srdce byla transplantována jinému člověku a zachránila tak lidský život. Obě díla odhalili zástupci pacientského spolku Markéta a nemocnice. Kněz Leo Zerhau oba předměty požehnal.