Transplantace strana 2 z 3

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na tělo zesnulého a sledovali její fungování. Jak uvedla agentura AP, jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Česko se v sobotu zapojilo do Světového dne dárců kostní dřeně. Na několika místech se mohli na náborech registrovat noví dárci, kterých loni kvůli pandemii nemoci covid-19 ubylo. Oceněni byli lidé, kteří už kostní dřeň darovali. Večer se pak u příležitosti světového dne červeně rozsvítila řada významných budov a památek.

Počet transplantací orgánů, které lékaři provedli loni během prvního roku pandemie covidu-19, se oproti roku 2019 snížil o třetinu. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet. Údaje za rok 2021 zatím nejsou kompletní.

Lidem po transplantaci orgánů hrozí vysoké riziko při nákaze covidem, a to i přes plně dokončené očkování. Je to tím, že mají potlačenou imunitu a jejich přirozený obranný systém proti virům a bakteriím se s touto hrozbou nedokáže vypořádat – neumí si vytvořit ani protilátky ani buněčnou imunitu. Řada těchto osob dokonce ani vakcínu dostat nesmí.

Odborná skupina ministerstva zdravotnictví ve čtvrtek dál jednala o plánech na přeočkování třetí dávkou. Cílit by mělo hlavně na rizikové skupiny a to třeba lidi po transplantaci nebo s poruchou imunity. Přesný interval má padnout na základě klinických studií, jejichž výsledky čeká resort na konci léta. Jasněji pak bude i o plošném přeočkování.

Tým vědců s českou účastí objevil, že jeden z typů krevních buněk, dosud považovaných za neškodné, může snížit úspěšnost transplantace kostní dřeně: takzvané NK buňky (natural killers – přirození zabijáci) přítomné ve vzorku dárce mohou krvetvorné kmenové buňky oslabit. Výzkum provedl mezinárodní tým vedený Meritxell Alberich-Jordovou z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Nová pamětní deska a socha nazvaná Znovuzrození od pondělka zdobí kapli ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Připomínají památku lidí, jejichž srdce byla transplantována jinému člověku a zachránila tak lidský život. Obě díla odhalili zástupci pacientského spolku Markéta a nemocnice. Kněz Leo Zerhau oba předměty požehnal.

K očkování se v Česku můžou hlásit i někteří pacienti starší šestnácti let. Kódy, přes které registraci v centrálním systému vytvoří, dostanou u ambulantních specialistů. Vhodná je pro ně ale pouze vakcína od společnosti Pfizer.

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) vznikl před padesáti lety. Jeho činnost přiblížil sobotní díl pořadu Hyde Park Civilizace. Tématem bylo řešení onemocnění srdce, transplantace slinivky břišní, ledvin či třeba dělohy. Pozvání přijali kardiolog Josef Kautzner, kardiochirurg Jiří Malý, diabetolog František Saudek a transplantační chirurg Jiří Froněk.

Lékař českého původu Bohdan Pomahač patří ke špičce transplantační chirurgie, do dějin medicíny se zapsal před deseti lety, když jako první ve Spojených státech transplantoval obličej. Tento náročný zákrok od té doby Pomahač už desetkrát zopakoval, naposledy loni koncem léta. Ostravský rodák, který přišel na svět přesně před padesáti lety 8. března 1971, jako lékař vyrostl v USA, kam odešel brzy po promoci na olomoucké lékařské fakultě. Bezmála čtvrt století působí v Bostonu.

Pacientka potřebovala před transplantací plic 143 dní přístroj nahrazující jejich funkci. Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Motole jde o světový rekord, dosavadní byl 79 dní. Šestatřicetiletá žena musela šest měsíců čekat na vhodný orgán, protože je drobná a má vzácnou krevní skupinu. Pacienti po transplantacích jsou velmi ohrožení infekcemi včetně nákazy koronavirem. Podle odborníků by se proto měli přednostně očkovat, pomoci jim mohou i monoklonální protilátky.

Dvaadvacetiletý Joe DiMeo z New Jersey se úspěšně zotavuje poté, co kvůli následkům autonehody podstoupil před šesti měsíci náročnou transplantaci. Tým lékařů mu během třiadvacetihodinové operace dokázal dát novou tvář a obě ruce.

Na začátku září proběhla druhá česko-izraelská párová výměna ledvin. Tým z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny a izraelští lékaři mezi sebou vyměnili během jednoho přeletu letadla mezi státy dvě ledviny, a odstartovali tak řetěz dalších transplantací, během nichž dostali novou šanci na kvalitní život na české straně tři pacienti se selháním ledvin.

Na světě se vyléčil druhý člověk s virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Muž z Londýna ukončil antiretrovirální léčbu před více než 30 měsíci a jeho testy na přítomnost HIV jsou nyní negativní. Za vyléčením podle lékařů stojí transplantace kostní dřeně, kterou podstoupil kvůli rakovině. S odvoláním na článek ve vědeckém magazínu The Lancet HIV o tom informoval zpravodajský web BBC.

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) byl loni podle tamních lékařů největším transplantačním centrem v Evropě. Přenesli tam 540 orgánů 486 pacientům. IKEM se podílí na transplantacích v Česku zhruba ze sedmdesáti procent. Celkem bylo za loňský rok v zemi nemocným voperováno 865 orgánů.

Obchod s orgány vězněných občanů v Číně pokračuje. Po prostudování důkazů a slyšení svědků k tomu došel Mezinárodní tribunál pro Čínu se sídlem v Londýně. Obětí jsou nejčastěji příslušníci náboženských skupin a národnostních menšin. Peking to ale popírá. Tvrdí, že systém reformoval a vypracoval registr dárců.

Unikátní operace zlepšila život šesti lidem ve dvou zemích na dvou kontinentech. Díky spolupráci českých a izraelských lékařů získali tři Češi a tři Izraelci zdravou ledvinu. Na propojení databáze dárců a pacientů se přitom obě země dohodly letos. Transplantující chirurgové na obou stranách si totiž musí důvěřovat, vysvětlil v pořadu 90′ ČT24 přednosta Jiří Froněk, proč si pražské centrum IKEM vybralo pro výměnu orgánů právě Izrael.

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a ze dvou izraelských nemocnic provedli v první polovině prosince první párovou výměnu ledvin mezi oběma zeměmi. Nový orgán při ní získali tři příjemci z Česka a tři z Izraele. Je to poprvé, co se párová výměna uskutečnila s mimoevropskou zemí, řekl na tiskové konferenci ředitel IKEM Michal Stiborek.

Dlouhodobý kašel a zadýchávání jsou typické příznaky takzvané chronické obstrukční plicní nemoci. Ta je nejčastějším důvodem k transplantaci plic a výrazně zvyšuje i riziko vzniku rakoviny. Statisíce lidí přitom ani nevědí, že tuto chorobu mají. Má to změnit pilotní screening i nové léky pro kuřáky.

Američtí lékaři provedli první transplantaci plic uživateli elektronických cigaret. Pod tlakem rychle rostoucí kritiky a dvou tisíc nových onemocnění slíbil Bílý dům přísnější zákony. Ty mají například zvýšit věkový limit prodeje těchto výrobků.

Cystickou fibrózou v Česku trpí zhruba šest set lidí, pro něž nemoc znamená značný zásah do života. Kvůli hrozbě infekcí pro pacienty platí přísná hygienická opatření, musí pravidelně inhalovat a cvičit a nemoc často provází například cukrovka či cirhóza jater. Zpravidla nejvíce nemocné omezují slábnoucí plíce. Jejich fungování má zlepšit nový lék, který by mohl pomoci devadesáti procentům pacientů.

Desítky lékařů a zdravotníků pod vedením českého specialisty Bohdana Pomahače v létě provedli první kompletní transplantaci obličeje u afroamerického pacienta. Lékaři museli dlouho hledat vhodného dárce. „Technicky se dá udělat cokoliv, ale aby člověk vypadal opravdu normálně, tak nemůže být Afroameričan s bílým obličejem,“ vysvětluje plastický chirurg působící v americkém Bostonu v exkluzivním Interview ČT24. Budoucnost rekonstrukční chirurgie vidí jinde než v transplantacích, které považuje za přemosťovací technologii.

Tým českého chirurga Bohdana Pomahače v nemocnici v americkém Bostonu transplantoval celý obličej dosud nejstaršímu pacientovi. Osmašedesátiletý Robert Chelsea se stal zároveň prvním Afroameričanem, který náročný zákrok podstoupil.

Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt bijící srdce určené k transplantaci. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes sedmdesát srdcí, v IKEM letos 33. Operací není podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka potřebný počet zejména kvůli nedostatku dárců, nový přístroj by to podle zkušeností ze světa mohl zlepšit až o 20 procent.