Části pacientů s diagnózou nádoru krve pomáhají transplantace jejich vlastních krvetvorných buněk nebo geneticky upravené bílé krvinky. Lékaři Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze v úterý na tiskové konferenci informovali, že takových transplantací ročně provedou osmdesát až devadesát. Od roku 1993 to bylo přes dva tisíce zákroků, zhruba pětina všech v Česku. Podle lékařů přibývá nový pacient s nádorem krve každé dvě hodiny.
Podle přednosty 1. interní kliniky - hematologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Marka Trněného se díky moderní léčbě daří více pacientům pomoci. „Naživu (s tímto onemocněním) je téměř 37 tisíc lidí, od roku 2004 se jejich počet ztrojnásobil,“ dodal s tím, že poslední data jsou za rok 2018.
Jak se léčí nádory krve
Nejčastější léčbou pacientů s krevními nádory je chemoterapie, v poslední době ale také imunoterapie. Díky transplantaci krvetvorných buněk, které se pacientovi nejdříve odeberou a po léčbě vrátí, může dostat vyšší dávky chemoterapie, jež by jiné pacienty mohla i zabít. Navrácené krvetvorné buňky ale v těle opraví poškozenou kostní dřeň a obnoví krvetvorbu.
„Nejčastěji jsou k transplantaci indikováni pacienti s mnohočetným myelomem a maligními lymfomy,“ uvedla lékařka kliniky Eva Konířová. Méně časté je využití u pacientů s jinými nádory, využívaly se dříve například u léčby rakoviny prsu, v současné době u nádorů mozku.
Vlastní krvetvorné buňky mohou pomoci i lidem s autoimunitními nemocemi, kdy na různé části lidského těla útočí jejich vlastní imunitní systém. „K nim dříve patřila hlavně roztroušená skleróza, v poslední době pak systémová sklerodermye,“ dodala Konířová.
Moderní genová terapie zachraňuje životy
Loni v létě se lékaři z VFN spolu s Ústavem hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) pustili do takzvané genové terapie. Díky ní se pozmění imunitní systém nemocného tak, aby útočil na nádorové buňky.
„Využívá imunitní systém pacienta a ozbrojuje jeho vlastní imunitní buňky tak, aby byly schopny bojovat proti nádoru. Je velkou nadějí pro nemocné, kteří by měli při použití dosavadních léčebných postupů minimální šanci na uzdravení,“ řekla lékařka Kamila Polgárová.
Odebrané a geneticky upravené v laboratoři jsou v tomto případě bílé krvinky pacientů, jejich příprava trvá čtyři až šest týdnů. Ve VFN léčbu absolvovalo dvanáct pacientů. Lékaři upozorňují, že léčba není vhodná pro každého s hematologickým onemocněním. Všichni dosud léčení měli za sebou minimálně dvě kola léčby běžnou chemo-imunoterapií, která k vyléčení nevedla – anebo se jim nemoc vrátila. U poloviny z nich došlo k vymizení nemoci nebo remisi, tedy přítomnosti nemoci bez příznaků.
