Transplantace strana 3 z 3

Američtí lékaři provedli první transplantaci plic uživateli elektronických cigaret. Pod tlakem rychle rostoucí kritiky a dvou tisíc nových onemocnění slíbil Bílý dům přísnější zákony. Ty mají například zvýšit věkový limit prodeje těchto výrobků.

Cystickou fibrózou v Česku trpí zhruba šest set lidí, pro něž nemoc znamená značný zásah do života. Kvůli hrozbě infekcí pro pacienty platí přísná hygienická opatření, musí pravidelně inhalovat a cvičit a nemoc často provází například cukrovka či cirhóza jater. Zpravidla nejvíce nemocné omezují slábnoucí plíce. Jejich fungování má zlepšit nový lék, který by mohl pomoci devadesáti procentům pacientů.

Desítky lékařů a zdravotníků pod vedením českého specialisty Bohdana Pomahače v létě provedli první kompletní transplantaci obličeje u afroamerického pacienta. Lékaři museli dlouho hledat vhodného dárce. „Technicky se dá udělat cokoliv, ale aby člověk vypadal opravdu normálně, tak nemůže být Afroameričan s bílým obličejem,“ vysvětluje plastický chirurg působící v americkém Bostonu v exkluzivním Interview ČT24. Budoucnost rekonstrukční chirurgie vidí jinde než v transplantacích, které považuje za přemosťovací technologii.

Tým českého chirurga Bohdana Pomahače v nemocnici v americkém Bostonu transplantoval celý obličej dosud nejstaršímu pacientovi. Osmašedesátiletý Robert Chelsea se stal zároveň prvním Afroameričanem, který náročný zákrok podstoupil.

Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt bijící srdce určené k transplantaci. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes sedmdesát srdcí, v IKEM letos 33. Operací není podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka potřebný počet zejména kvůli nedostatku dárců, nový přístroj by to podle zkušeností ze světa mohl zlepšit až o 20 procent.

V motolské nemocnici v Praze v srpnu porodila žena s transplantovanou dělohou. Její dítě je tak prvním, které se v Česku z transplantované dělohy narodilo. Oznámili to zástupci nemocnice. Sedmadvacetiletá žena podstoupila zákrok v roce 2017, chlapec se jí narodil ve čtvrtek 29. srpna císařským řezem.

Australská nezisková organizace sledující koaly letos oznámila, že je tento vačnatec funkčně vyhynulý. Biologové sice tuto alarmující zprávu odmítají, souhlasí však s tím, že počty populárních zvířat klesají. Koalové jsou potravní specialisté a v přežití by jim mohlo pomoct naučit se konzumovat jiný druh eukalyptů, než na jaký jsou zvyklí. Cesta vede přes transplantaci stolice.

Už za pouhých pár let by lidé mohli být schopni žít s transplantovaným prasečím srdcem, odhaduje uznávaný britský kardiochirurg. Upravené prasečí orgány by tak podle něj mohly být řešením pro pacienty čekající na nová srdce. Ještě letos pak podle něj vědci vyzkouší člověku voperovat prasečí ledviny.

V úterý nad ránem zemřel v Institutu klinické a experimentální medicíny docent Rudolf Kramář,  jeden z pionýrů české i slovenské kardiovaskulární chirurgie. Kramář byl jedním ze čtyř chirurgů, kteří se účastnili první transplantace srdce v Československu v roce 1984.

Žloutenka je větší zabiják než HIV nebo malárie. Na její rizika má upozornit Světový den hepatitidy, který letos připadl na neděli. V Česku je nejvíc hlášených případů žloutenky typu B a C, které jsou přenosné hlavně krví. Druhá jmenovaná má nejméně příznaků, nedá se proti ní očkovat a často se odhalí až s vážným onemocněním jater.

Vědcům se podařilo uměle vytvořit příznaky autismu u myší tím, že jim transplantovali stolici od lidí, kteří touto nemocí trpí. Jde o velmi důležitý krok v pochopení příčin autismu. Naznačuje, že tento problém souvisí s bakteriemi ve střevech.

V jihlavské nemocnici v pátek zemřel Rudolf Sekava, který byl nejdéle žijícím člověkem s transplantovaným srdcem v Česku. Podle původní prognózy mohl žít pouze tři měsíce, místo toho mu ale lékaři přidali dalších 35 let života.  Ve středu by Sekava oslavil 83. narozeniny, v úterý ale jeho rodina oznámila zprávu o mužově úmrtí. Podle přednosty Kardiocentra pražského IKEMu Jana Pirka znamenala operace pro tuzemskou medicínu veliký milník. K tématu hovořil v pořadu Události, komentáře.

Vědci z univerzity v Tel Avivu ukázali prototyp kompletního srdce vytvořeného z kolagenu a dalších biologických molekul s pomocí tiskárny 3D. Podle nich jde o významný pokrok v léčbě kardiovaskulárních chorob a prevenci obranné reakce organismu po transplantaci, píše agentura AFP. Podle izraelského tisku však potrvá roky, než bude možné touto technologií vytvářet transplantáty.

Chirurgové v americkém Baltimoru provedli první transplantaci ledvin od živého dárce nakaženého HIV příjemci infikovanému stejným virem. Napsala to agentura AP, která zákrok označila za dlouho očekávaný milník v medicíně. Díky němu bude možné pomoci většímu počtu čekatelů na náhradní orgán a seznamy potřebných pacientů se zkrátí.

Vědcům v Británii se zřejmě podařilo transplantací kostní dřeně zastavit u dalšího nemocného šíření viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Případ, který ještě není označován jako vyléčení a který odborníci považují za další krok k hledání léku, je jedním z témat právě probíhající konference v Seattlu. Informoval o něm i odborný žurnál Nature.

České krvetvorné buňky zachraňovaly v loňském roce životy až v Austrálii. Národní registr dárců kostní dřeně funguje už 25 let a je jedním z vůbec nejefektivnějších na světě. Aktuálně je v něm 85 525 aktivních dobrovolníků ochotných pomoci. Buňky se používají pro léčbu pacientů s leukémií nebo poruchou krvetvorby.

Přes čtyři stovky čínských studií o transplantacích orgánů vzniklo neetickým způsobem, upozornili australští experti. Zkoumané orgány měly být odebrány čínských vězňům, aniž by s tím souhlasili. Australská práce je první svého druhu, která na tento etický problém upozornila. Její autoři žádají, aby byly sporné čínské články stažené z odborných časopisů, ve kterých vyšly.

V Československu lékaři poprvé úspěšně transplantovali srdce počátkem roku 1984 v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny – téměř šestnáct let po prvním experimentu. Jak tehdy informovaly Televizní noviny Československé televize, pacientem byl čtyřiačtyřicetiletý technik Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. „Těším se na celou rodinu, na děti, a potom do práce,“ řekl operovaný muž.

Transplantace stolice sice zní jako něco odporného, ve skutečnosti se ale jedná o velmi moderní metodu, jak vyléčit poškozenou střevní mikroflóru. Pro vědce má ale tento postup stále řadu otazníků. Nyní řeší, jestli existují lidé, jejichž stolice má mnohem léčivější vlastnosti než u běžných osob.

České nemocnice provádějí sice rekonstrukci obličeje, s některými náročnými případy si ale přesto nedovedou poradit a například na transplantaci obličeje speciální tým chybí. Mnozí pacienti se proto obrací na pracoviště v zahraničí, jenže složitou zahraniční operaci obvykle tuzemská pojišťovna odmítá hradit. Jedním z takových pacientů je i Mirka Dobešová, která kvůli nádoru přišla o část tváře.

Jen za letošní rok provedli lékaři 370 transplantací ledvin. Zákrok samotný už berou trochu jako rutinu, problémem ale zůstává nedostatek dárců. Muzikant Karel Vaněk se na začátku roku ocitl mezi víc než pěti sty čekateli na vhodného dárce. Nakonec ho našel v herci Karlu Zimovi. Ten na darování ledviny nevidí nic zvláštního. Podobný případ ale výjimečný je, potvrzují lékaři. Pro 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Česká televize v pondělí odvysílala pokračování dokumentu s názvem Infiltrace: Obchod se zdravím. Autoři v něm pomocí skryté kamery odhalili fungování institutu Aktip. Video způsobilo mezi odbornou i laickou veřejností doslova poprask. Nyní autoři dokumentu poukazují na to, že na pochybné lékařské praktiky upozorňovali klienti zařízení už v minulosti. Někteří se nyní rozhodli vystoupit před kamerou. Diváci uvidí i další dosud nezveřejněné záběry z původního natáčení.