Kuřákům s chronickou obstrukční plicní nemocí se otevřely dveře k moderní léčbě

Nahrávám video

Dlouhodobý kašel a zadýchávání jsou typické příznaky takzvané chronické obstrukční plicní nemoci. Ta je nejčastějším důvodem k transplantaci plic a výrazně zvyšuje i riziko vzniku rakoviny. Statisíce lidí přitom ani nevědí, že tuto chorobu mají. Má to změnit pilotní screening i nové léky pro kuřáky.

Osmačtyřicetiletá Edita Brchlová ještě před časem kouřila i dvacet cigaret denně. Dušnost brala jako přirozenou daň. „Zadýchávala jsem se, když jsem šla rychle nebo když jsem dobíhala autobus,“ popisuje. Jenže to jsou také příznaky takzvané chronické plicní obstrukční nemoci neboli CHOPN.

Paní Edita měla štěstí – tuto nemoc jí diagnostikoval odborník, ke kterému ji poslal její obvodní lékař zapojený do pilotního screeningu. Ten má právě takové pacienty podchytit dřív, než bude pozdě.

„Cigaretový kouř, zplodiny hoření, které destruují plicní tkáň a způsobují CHOPN, zároveň způsobují sekundární změny plicních buněk, které vedou k nádorovému bujení,“ vysvětluje největší riziko nemoci Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty a Thomayerovy nemocnice.

Jak najít CHOPN

Kontrolou zatím prošlo jen pár stovek lidí, ale CHOPN lékaři potvrdili u celé třetiny z nich. V Česku se s ní léčí na 300 tisíc pacientů, přibližně stejné množství o nemoci ale podle odhadů neví. Diagnóza je přitom jednoduchá: Funkci plic lékaři poznají ze spirometrie – neboli vyšetření přístrojem, který zaznamenává pacientovo dýchání. V těchto dnech se lidé mohou nechat otestovat ve vybraných obchodních centrech – tento týden třeba v Ústí nad Labem.

Včasná diagnóza znamená včasnou léčbu. Plicní tkáň se už sice nedá obnovit, léky ale mohou výrazně zmírnit příznaky choroby a prodloužit život. Novinkou je, že tyto léky se nyní dostanou i ke kuřákům. Pokud spolupracují a kouření postupně omezí, mohou jim plicní lékaři předepsat i moderní preparáty. Na ně zatím kuřáci nedosáhli. V tuzemsku se to týká přibližně 45 tisíc z celkem 300 tisíc pacientů, kteří se s CHOPN léčí.

„Všichni pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření tabákových výrobků a pro odvykání kouření, užívají léky dle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě. Většina z nich nedokáže ze dne na den přestat kouřit – závislost na nikotinu lze přirovnat k závislosti na heroinu. Když vidíme, že se pacient snaží, proč bychom jej měli nechat se dusit,“ dodává doktorka Vašáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.