Kuřákům s chronickou obstrukční plicní nemocí se otevřely dveře k moderní léčbě

2 minuty
Kuřákům s chronickou obstrukční plicní nemocí se otevřely dveře k moderní léčbě
Zdroj: ČT24

Dlouhodobý kašel a zadýchávání jsou typické příznaky takzvané chronické obstrukční plicní nemoci. Ta je nejčastějším důvodem k transplantaci plic a výrazně zvyšuje i riziko vzniku rakoviny. Statisíce lidí přitom ani nevědí, že tuto chorobu mají. Má to změnit pilotní screening i nové léky pro kuřáky.

Osmačtyřicetiletá Edita Brchlová ještě před časem kouřila i dvacet cigaret denně. Dušnost brala jako přirozenou daň. „Zadýchávala jsem se, když jsem šla rychle nebo když jsem dobíhala autobus,“ popisuje. Jenže to jsou také příznaky takzvané chronické plicní obstrukční nemoci neboli CHOPN.

Paní Edita měla štěstí – tuto nemoc jí diagnostikoval odborník, ke kterému ji poslal její obvodní lékař zapojený do pilotního screeningu. Ten má právě takové pacienty podchytit dřív, než bude pozdě.

„Cigaretový kouř, zplodiny hoření, které destruují plicní tkáň a způsobují CHOPN, zároveň způsobují sekundární změny plicních buněk, které vedou k nádorovému bujení,“ vysvětluje největší riziko nemoci Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty a Thomayerovy nemocnice.

Jak najít CHOPN

Kontrolou zatím prošlo jen pár stovek lidí, ale CHOPN lékaři potvrdili u celé třetiny z nich. V Česku se s ní léčí na 300 tisíc pacientů, přibližně stejné množství o nemoci ale podle odhadů neví. Diagnóza je přitom jednoduchá: Funkci plic lékaři poznají ze spirometrie – neboli vyšetření přístrojem, který zaznamenává pacientovo dýchání. V těchto dnech se lidé mohou nechat otestovat ve vybraných obchodních centrech – tento týden třeba v Ústí nad Labem.

Včasná diagnóza znamená včasnou léčbu. Plicní tkáň se už sice nedá obnovit, léky ale mohou výrazně zmírnit příznaky choroby a prodloužit život. Novinkou je, že tyto léky se nyní dostanou i ke kuřákům. Pokud spolupracují a kouření postupně omezí, mohou jim plicní lékaři předepsat i moderní preparáty. Na ně zatím kuřáci nedosáhli. V tuzemsku se to týká přibližně 45 tisíc z celkem 300 tisíc pacientů, kteří se s CHOPN léčí.

„Všichni pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření tabákových výrobků a pro odvykání kouření, užívají léky dle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě. Většina z nich nedokáže ze dne na den přestat kouřit – závislost na nikotinu lze přirovnat k závislosti na heroinu. Když vidíme, že se pacient snaží, proč bychom jej měli nechat se dusit,“ dodává doktorka Vašáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...