Kuřákům s chronickou obstrukční plicní nemocí se otevřely dveře k moderní léčbě

Nahrávám video

Dlouhodobý kašel a zadýchávání jsou typické příznaky takzvané chronické obstrukční plicní nemoci. Ta je nejčastějším důvodem k transplantaci plic a výrazně zvyšuje i riziko vzniku rakoviny. Statisíce lidí přitom ani nevědí, že tuto chorobu mají. Má to změnit pilotní screening i nové léky pro kuřáky.

Osmačtyřicetiletá Edita Brchlová ještě před časem kouřila i dvacet cigaret denně. Dušnost brala jako přirozenou daň. „Zadýchávala jsem se, když jsem šla rychle nebo když jsem dobíhala autobus,“ popisuje. Jenže to jsou také příznaky takzvané chronické plicní obstrukční nemoci neboli CHOPN.

Paní Edita měla štěstí – tuto nemoc jí diagnostikoval odborník, ke kterému ji poslal její obvodní lékař zapojený do pilotního screeningu. Ten má právě takové pacienty podchytit dřív, než bude pozdě.

„Cigaretový kouř, zplodiny hoření, které destruují plicní tkáň a způsobují CHOPN, zároveň způsobují sekundární změny plicních buněk, které vedou k nádorovému bujení,“ vysvětluje největší riziko nemoci Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty a Thomayerovy nemocnice.

Jak najít CHOPN

Kontrolou zatím prošlo jen pár stovek lidí, ale CHOPN lékaři potvrdili u celé třetiny z nich. V Česku se s ní léčí na 300 tisíc pacientů, přibližně stejné množství o nemoci ale podle odhadů neví. Diagnóza je přitom jednoduchá: Funkci plic lékaři poznají ze spirometrie – neboli vyšetření přístrojem, který zaznamenává pacientovo dýchání. V těchto dnech se lidé mohou nechat otestovat ve vybraných obchodních centrech – tento týden třeba v Ústí nad Labem.

Včasná diagnóza znamená včasnou léčbu. Plicní tkáň se už sice nedá obnovit, léky ale mohou výrazně zmírnit příznaky choroby a prodloužit život. Novinkou je, že tyto léky se nyní dostanou i ke kuřákům. Pokud spolupracují a kouření postupně omezí, mohou jim plicní lékaři předepsat i moderní preparáty. Na ně zatím kuřáci nedosáhli. V tuzemsku se to týká přibližně 45 tisíc z celkem 300 tisíc pacientů, kteří se s CHOPN léčí.

„Všichni pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření tabákových výrobků a pro odvykání kouření, užívají léky dle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě. Většina z nich nedokáže ze dne na den přestat kouřit – závislost na nikotinu lze přirovnat k závislosti na heroinu. Když vidíme, že se pacient snaží, proč bychom jej měli nechat se dusit,“ dodává doktorka Vašáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.