Vyléčil se druhý pacient s virem HIV, oznámili lékaři

Na světě se vyléčil druhý člověk s virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Muž z Londýna ukončil antiretrovirální léčbu před více než 30 měsíci a jeho testy na přítomnost HIV jsou nyní negativní. Za vyléčením podle lékařů stojí transplantace kostní dřeně, kterou podstoupil kvůli rakovině. S odvoláním na článek ve vědeckém magazínu The Lancet HIV o tom informoval zpravodajský web BBC.

Čtyřicetiletý Adam Castillejo původem z Venezuely podstoupil v Londýně transplantaci kostní dřeně v rámci léčby Hodgkinova lymfomu, což je zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin. Dárce kmenových buněk, které mu byly transplantovány, měl neobvyklou genetickou mutaci, díky níž jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Nyní je tak proti HIV chráněn i Castillejo.

Do současné doby je muž z Londýna teprve druhým člověkem po Američanovi Timothym Rayi Brownovi, označovaném jako berlínský pacient, u kterého po skončené léčbě není vir HIV detekován.

U Browna lékaři HIV zjistili v roce 1995 a po jedenácti letech se u něj rozvinula ještě leukémie. V roce 2007 a poté znovu v roce 2008 mu lékaři v Berlíně transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a do současné doby u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.

Ani stopy po viru

Původně nebyla identita londýnského pacienta známá, nyní se ale rozhodl ukázat tvář. Informace o jeho pravděpodobném vyléčení byla zveřejněna již před rokem. S definitivním tvrzením, že se vyléčil, byli však lékaři opatrní a oznámili to až nyní, jelikož desítky měsíců po ukončení léčby nemá v krvi, spermatu ani tkáni vir HIV.

„Téměř jistě to představuje vyléčení HIV,“ uvedl vedoucí výzkumu Ravindra Kumar Gupta z Cambridgeské univerzity a dodal, že muž je skoro dva a půl roku v remisi a bez antiretrovirální léčby.

Transplantace zmíněných kmenových buněk se nicméně pravděpodobně nestane léčbou pro miliony pacientů na světě žijících s HIV. Jde totiž o invazivní terapii primárně využívanou k léčbě rakoviny, nikoli HIV.

Současná antiretrovirální léčba je navíc velmi efektivní, což znamená, že pacienti mohou i s virem žít dlouhý a naplněný život. Gupta v této souvislosti uvedl, že léčba, kterou podstoupil Castillejo, je riskantní a je poslední možností využívanou pro pacienty s HIV, kteří mají zároveň maligní nálezy. „Nejde proto o léčbu, která by byla široce nabízena pacientům s HIV, kteří podstupují úspěšnou antiretrovirální terapii,“ dodal. Vyléčený pacient nicméně podle BBC představuje naději, že lék na HIV přinese moderní genová terapie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 6 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 7 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 13 hhodinami

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
před 13 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...