Člověk není definován jen vizáží. Transplantace obličeje zatím nikdo nelitoval, říká chirurg Pomahač

Nahrávám video

Desítky lékařů a zdravotníků pod vedením českého specialisty Bohdana Pomahače v létě provedli první kompletní transplantaci obličeje u afroamerického pacienta. Lékaři museli dlouho hledat vhodného dárce. „Technicky se dá udělat cokoliv, ale aby člověk vypadal opravdu normálně, tak nemůže být Afroameričan s bílým obličejem,“ vysvětluje plastický chirurg působící v americkém Bostonu v exkluzivním Interview ČT24. Budoucnost rekonstrukční chirurgie vidí jinde než v transplantacích, které považuje za přemosťovací technologii.

Případ Afroameričana Roberta Chelsea, který se stal dosud nejstarším člověkem, jenž podobný zákrok absolvoval, nebyl náročnější, než operace jiné, líčí Pomahač. „Náročnost je v podstatě vždycky stejná. Operace jsou dlouhé a vyžadují opravdu extenzivní koncentraci. Robertova byla trochu jiná proto, že jsme museli opravdu dlouho hledat vhodného dárce,“ doplňuje.

Zatímco běžně trvá najít dárce čtyři až šest měsíců, Chelsea si na nový obličej musel počkat rok. Lékaři totiž hledali člověka, jehož pokožka by odpovídala odstínu Chelseaho kůže. „Pod kůží jsme všichni stejní a technicky se dá udělat cokoliv, ale aby člověk vypadal opravdu normálně, nemůže být černoch s bílým obličejem a naopak,“ objasňuje specialista. Dodává ale, že v minulosti některým jeho pacientům na estetickém faktoru nezáleželo.

Z lidí, kteří už transplantaci obličeje podstoupili, zatím nikdo nelitoval, tvrdí dále slavný český chirurg. „V průměru pacienti získají šedesát procent hybnosti a téměř plný cit,“ popisuje. Je podle něj fascinující, jak rychle si lidé na nový obličej zvyknou.

„Začínají v podstatě s ničím. Jen fakt, že mají nový obličej, je pro ně obrovské zadostiučinění a jen to, že ho mohou nahmatat, je zázrak,“ míní lékař působící v Bostonu. V šoku podle něj nebývají ani rodiny a známí pacientů s novou tváří, zvyknou si totiž rychle. „Člověk je definovaný víc než vizáží. Je to stále Robert. Jeho řeč těla je stále stejná,“ líčí Pomahač.

Vždy vidím drobné nedokonalosti

Pro pacienty má jeho tým připravenou podpůrnou skupinu psychologů a psychiatrů, kteří musí zajistit, aby kandidáti na novou tvář plně porozuměli celému procesu. „Čím víc operací ale děláme, tím víc jsme si vědomi toho, že dlouhodobá psychologická péče není nutná,“ konstatuje chirurg.

Zatímco pacienti s novou tváří jsou prý vždy neuvěřitelně spokojení, Pomahač sám je k vlastní práci kritičtější. „Povedená operace je sice obrovské zadostiučinění, na druhou stranu vždycky vidím drobné nedokonalosti. Myslím, že tak to bude v následujících měsících i s Robertem. Vždy je možné něco zlepšit,“ je přesvědčen.

Jeho obor nejvíce limituje možnost, že tělo příjemce tkáň ji odmítne. „To je asi největší faktor, proč se tyto věci nedělají každý týden. Pokud bychom byli schopni najít léky, které výrazně nesnižují imunitu nebo formu tolerance, tak se aplikace v našem oboru neuvěřitelně změní,“ věří a dodává, že pokud se expertům podaří vyřešit tento limit, v budoucnu může nastat opačný problém než nyní. Zájemců o transplantaci by mohlo být výrazně více než dárců.

Musíme přijít s něčím lepším

Transplantaci ale považuje za přemosťovací technologii. „Nevím, jestli se dožiju toho, že budeme schopni vyrábět komplikované tkáně jako obličej nebo ruce, ale určitě musíme v budoucnu přijít s něčím lepším,“ sděluje.

Jeho nákladné bádání i operace z drtivé většiny financuje americké ministerstvo obrany. Podle specialisty za to může vývoj bojových podmínek. V průběhu času se velice zlepšilo krytí trupu těla, ale zranění rukou a tváří jsou stále vážná. Pentagon se proto snaží zlepšit kvalitu života lidem, kteří taková poškození utrpí, uvažuje Pomahač.

Dodává ovšem, že transplantace obličeje je pouze jedním z mnoha způsobů a řadě zájemců o operaci mohou pomoci i konvenční chirurgické metody. V případě končetin potom lidem pomáhají kvalitní protetické pomůcky. „Celá řada pacientů si na svůj handicap zvykne. Mnoho náhrad končetin je kvalitních a život s nimi je jednoduchý, například nepřichází zdravotní problémy,“ vysvětluje český lékař.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 3 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 4 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 7 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 9 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 10 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 20 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...