Člověk není definován jen vizáží. Transplantace obličeje zatím nikdo nelitoval, říká chirurg Pomahač

Nahrávám video
Interview ČT24: Bohdan Pomahač
Zdroj: ČT24

Desítky lékařů a zdravotníků pod vedením českého specialisty Bohdana Pomahače v létě provedli první kompletní transplantaci obličeje u afroamerického pacienta. Lékaři museli dlouho hledat vhodného dárce. „Technicky se dá udělat cokoliv, ale aby člověk vypadal opravdu normálně, tak nemůže být Afroameričan s bílým obličejem,“ vysvětluje plastický chirurg působící v americkém Bostonu v exkluzivním Interview ČT24. Budoucnost rekonstrukční chirurgie vidí jinde než v transplantacích, které považuje za přemosťovací technologii.

Případ Afroameričana Roberta Chelsea, který se stal dosud nejstarším člověkem, jenž podobný zákrok absolvoval, nebyl náročnější, než operace jiné, líčí Pomahač. „Náročnost je v podstatě vždycky stejná. Operace jsou dlouhé a vyžadují opravdu extenzivní koncentraci. Robertova byla trochu jiná proto, že jsme museli opravdu dlouho hledat vhodného dárce,“ doplňuje.

Zatímco běžně trvá najít dárce čtyři až šest měsíců, Chelsea si na nový obličej musel počkat rok. Lékaři totiž hledali člověka, jehož pokožka by odpovídala odstínu Chelseaho kůže. „Pod kůží jsme všichni stejní a technicky se dá udělat cokoliv, ale aby člověk vypadal opravdu normálně, nemůže být černoch s bílým obličejem a naopak,“ objasňuje specialista. Dodává ale, že v minulosti některým jeho pacientům na estetickém faktoru nezáleželo.

Z lidí, kteří už transplantaci obličeje podstoupili, zatím nikdo nelitoval, tvrdí dále slavný český chirurg. „V průměru pacienti získají šedesát procent hybnosti a téměř plný cit,“ popisuje. Je podle něj fascinující, jak rychle si lidé na nový obličej zvyknou.

„Začínají v podstatě s ničím. Jen fakt, že mají nový obličej, je pro ně obrovské zadostiučinění a jen to, že ho mohou nahmatat, je zázrak,“ míní lékař působící v Bostonu. V šoku podle něj nebývají ani rodiny a známí pacientů s novou tváří, zvyknou si totiž rychle. „Člověk je definovaný víc než vizáží. Je to stále Robert. Jeho řeč těla je stále stejná,“ líčí Pomahač.

Vždy vidím drobné nedokonalosti

Pro pacienty má jeho tým připravenou podpůrnou skupinu psychologů a psychiatrů, kteří musí zajistit, aby kandidáti na novou tvář plně porozuměli celému procesu. „Čím víc operací ale děláme, tím víc jsme si vědomi toho, že dlouhodobá psychologická péče není nutná,“ konstatuje chirurg.

Zatímco pacienti s novou tváří jsou prý vždy neuvěřitelně spokojení, Pomahač sám je k vlastní práci kritičtější. „Povedená operace je sice obrovské zadostiučinění, na druhou stranu vždycky vidím drobné nedokonalosti. Myslím, že tak to bude v následujících měsících i s Robertem. Vždy je možné něco zlepšit,“ je přesvědčen.

Jeho obor nejvíce limituje možnost, že tělo příjemce tkáň ji odmítne. „To je asi největší faktor, proč se tyto věci nedělají každý týden. Pokud bychom byli schopni najít léky, které výrazně nesnižují imunitu nebo formu tolerance, tak se aplikace v našem oboru neuvěřitelně změní,“ věří a dodává, že pokud se expertům podaří vyřešit tento limit, v budoucnu může nastat opačný problém než nyní. Zájemců o transplantaci by mohlo být výrazně více než dárců.

Musíme přijít s něčím lepším

Transplantaci ale považuje za přemosťovací technologii. „Nevím, jestli se dožiju toho, že budeme schopni vyrábět komplikované tkáně jako obličej nebo ruce, ale určitě musíme v budoucnu přijít s něčím lepším,“ sděluje.

Jeho nákladné bádání i operace z drtivé většiny financuje americké ministerstvo obrany. Podle specialisty za to může vývoj bojových podmínek. V průběhu času se velice zlepšilo krytí trupu těla, ale zranění rukou a tváří jsou stále vážná. Pentagon se proto snaží zlepšit kvalitu života lidem, kteří taková poškození utrpí, uvažuje Pomahač.

Dodává ovšem, že transplantace obličeje je pouze jedním z mnoha způsobů a řadě zájemců o operaci mohou pomoci i konvenční chirurgické metody. V případě končetin potom lidem pomáhají kvalitní protetické pomůcky. „Celá řada pacientů si na svůj handicap zvykne. Mnoho náhrad končetin je kvalitních a život s nimi je jednoduchý, například nepřichází zdravotní problémy,“ vysvětluje český lékař.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 4 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 11 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...