Člověk není definován jen vizáží. Transplantace obličeje zatím nikdo nelitoval, říká chirurg Pomahač

Nahrávám video

Desítky lékařů a zdravotníků pod vedením českého specialisty Bohdana Pomahače v létě provedli první kompletní transplantaci obličeje u afroamerického pacienta. Lékaři museli dlouho hledat vhodného dárce. „Technicky se dá udělat cokoliv, ale aby člověk vypadal opravdu normálně, tak nemůže být Afroameričan s bílým obličejem,“ vysvětluje plastický chirurg působící v americkém Bostonu v exkluzivním Interview ČT24. Budoucnost rekonstrukční chirurgie vidí jinde než v transplantacích, které považuje za přemosťovací technologii.

Případ Afroameričana Roberta Chelsea, který se stal dosud nejstarším člověkem, jenž podobný zákrok absolvoval, nebyl náročnější, než operace jiné, líčí Pomahač. „Náročnost je v podstatě vždycky stejná. Operace jsou dlouhé a vyžadují opravdu extenzivní koncentraci. Robertova byla trochu jiná proto, že jsme museli opravdu dlouho hledat vhodného dárce,“ doplňuje.

Zatímco běžně trvá najít dárce čtyři až šest měsíců, Chelsea si na nový obličej musel počkat rok. Lékaři totiž hledali člověka, jehož pokožka by odpovídala odstínu Chelseaho kůže. „Pod kůží jsme všichni stejní a technicky se dá udělat cokoliv, ale aby člověk vypadal opravdu normálně, nemůže být černoch s bílým obličejem a naopak,“ objasňuje specialista. Dodává ale, že v minulosti některým jeho pacientům na estetickém faktoru nezáleželo.

Z lidí, kteří už transplantaci obličeje podstoupili, zatím nikdo nelitoval, tvrdí dále slavný český chirurg. „V průměru pacienti získají šedesát procent hybnosti a téměř plný cit,“ popisuje. Je podle něj fascinující, jak rychle si lidé na nový obličej zvyknou.

„Začínají v podstatě s ničím. Jen fakt, že mají nový obličej, je pro ně obrovské zadostiučinění a jen to, že ho mohou nahmatat, je zázrak,“ míní lékař působící v Bostonu. V šoku podle něj nebývají ani rodiny a známí pacientů s novou tváří, zvyknou si totiž rychle. „Člověk je definovaný víc než vizáží. Je to stále Robert. Jeho řeč těla je stále stejná,“ líčí Pomahač.

Vždy vidím drobné nedokonalosti

Pro pacienty má jeho tým připravenou podpůrnou skupinu psychologů a psychiatrů, kteří musí zajistit, aby kandidáti na novou tvář plně porozuměli celému procesu. „Čím víc operací ale děláme, tím víc jsme si vědomi toho, že dlouhodobá psychologická péče není nutná,“ konstatuje chirurg.

Zatímco pacienti s novou tváří jsou prý vždy neuvěřitelně spokojení, Pomahač sám je k vlastní práci kritičtější. „Povedená operace je sice obrovské zadostiučinění, na druhou stranu vždycky vidím drobné nedokonalosti. Myslím, že tak to bude v následujících měsících i s Robertem. Vždy je možné něco zlepšit,“ je přesvědčen.

Jeho obor nejvíce limituje možnost, že tělo příjemce tkáň ji odmítne. „To je asi největší faktor, proč se tyto věci nedělají každý týden. Pokud bychom byli schopni najít léky, které výrazně nesnižují imunitu nebo formu tolerance, tak se aplikace v našem oboru neuvěřitelně změní,“ věří a dodává, že pokud se expertům podaří vyřešit tento limit, v budoucnu může nastat opačný problém než nyní. Zájemců o transplantaci by mohlo být výrazně více než dárců.

Musíme přijít s něčím lepším

Transplantaci ale považuje za přemosťovací technologii. „Nevím, jestli se dožiju toho, že budeme schopni vyrábět komplikované tkáně jako obličej nebo ruce, ale určitě musíme v budoucnu přijít s něčím lepším,“ sděluje.

Jeho nákladné bádání i operace z drtivé většiny financuje americké ministerstvo obrany. Podle specialisty za to může vývoj bojových podmínek. V průběhu času se velice zlepšilo krytí trupu těla, ale zranění rukou a tváří jsou stále vážná. Pentagon se proto snaží zlepšit kvalitu života lidem, kteří taková poškození utrpí, uvažuje Pomahač.

Dodává ovšem, že transplantace obličeje je pouze jedním z mnoha způsobů a řadě zájemců o operaci mohou pomoci i konvenční chirurgické metody. V případě končetin potom lidem pomáhají kvalitní protetické pomůcky. „Celá řada pacientů si na svůj handicap zvykne. Mnoho náhrad končetin je kvalitních a život s nimi je jednoduchý, například nepřichází zdravotní problémy,“ vysvětluje český lékař.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 9 mminutami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 16 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 17 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.