Nemocní cystickou fibrózou stráví až tři hodiny denně inhalací, často trpí i cukrovkou

Nahrávám video

Cystickou fibrózou v Česku trpí zhruba šest set lidí, pro něž nemoc znamená značný zásah do života. Kvůli hrozbě infekcí pro pacienty platí přísná hygienická opatření, musí pravidelně inhalovat a cvičit a nemoc často provází například cukrovka či cirhóza jater. Zpravidla nejvíce nemocné omezují slábnoucí plíce. Jejich fungování má zlepšit nový lék, který by mohl pomoci devadesáti procentům pacientů.

Za zásadní komplikaci označuje slabé plíce například Evelína Rudalská, která nemožnost se nadechnout popisuje jako vůbec nejhorší pocit. Pravidelné inhalace a dechová cvičení zaberou pacientům až tři hodiny denně.

Nemocní se musí také vyhýbat třeba stojaté vodě, hlíně a nedezinfikovaným místům. „Když jsem byla malá, tak jsem nemohla jezdit na exkurze, do zoologické zahrady, nemohla jsem jezdit na normální tábory,“ popisovala loni v říjnu Josefina Arellanesová a doplnila, že si nemůže například ani jen tak skočit do rybníka.

Nahrávám video

Arellanesová kromě toho trpí cirhózou jater. „Vypadá to, že jsem čtyřicetiletý alkoholik,“ komentuje. Její matka ji ale kvůli nemoci nechtěla držet v izolaci. „Preventivně jsem každý den chodila do školky s desinfekčními prostředky a čistila jsem záchodky, abych měla klid,“ popisuje Anna Arellanesová, která předsedá České asociaci pro vzácná onemocnění.

Pro Jakuba Kořínka byla prý nejtěžším obdobím puberta. Naplno si tehdy podle svých slov uvědomil, že svým vrstevníkům nestačí. Taky pro něj bylo složité dělat si životní plány. „To kašlání vám vždycky připomene, že to nebudete mít tak jednoduché a možná to ani nemá smysl. Vždyť tu budu, já nevím, do třiceti,“ konstatoval Kořínek v březnu 2017.

Záhy ale dostal naději. V rámci klinické studie dostal lék na svou vzácnou mutaci cystické fibrózy, takzvanou keltskou, a nyní už mu je lépe. „Najednou plánujete rodinu, plánujete kariéru,“ dodává Kořínek.

Šťastně skončil i příběh Evelíny Rudalské a Martiny Adamcové. Obě se navzdory zdravotním problémům snažily naplno žít a sportovat, jenže poškozené plíce oběma vypověděly službu a připojené na kyslík čekaly na dárce. „Nemohla jsem se ani osprchovat, takže se o mě musela starat mamka,“ popsala Rudalská v červnu 2017.

Obě se transplantace dočkaly. Adamcová po operaci mluvila o neskutečné euforii, že konečně může dýchat. Ona i Rudalská ale nadále musí brát velké množství léků a dávat pozor na případné infekce. Pro řadu pacientů s cystickou fibrózou ovšem transplantace není vhodná, navíc samotnou chorobu nevyléčí.

V takových případech by měl pomoci nový lék Trikafta, který představili američtí badatelé. Podle nich by měl pomoci až devadesáti procentům nemocných. Kromě toho, že jim pomůže dýchat díky lepšímu fungování plic, také útočí na genetické kořeny nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...