Bohdan Pomahač transplantoval tvář dosud nejstaršímu pacientovi. „Dlouho jsme čekali“

9 minut
Události: Transplantace tváře
Zdroj: ČT24

Tým českého chirurga Bohdana Pomahače v nemocnici v americkém Bostonu transplantoval celý obličej dosud nejstaršímu pacientovi. Osmašedesátiletý Robert Chelsea se stal zároveň prvním Afroameričanem, který náročný zákrok podstoupil.

„Chtěl bych dobře artikulovat, abych mohl komunikovat. Rád bych si dal drink. A hlavně bych chtěl dát dceři pusu na tvář,“ přál si Chelsea těsně po operaci. Ta se uskutečnila už v červenci, výsledek ale nemocnice oznámila až nyní.

V 68 letech byl Chelsea nejstarším pacientem, který náročný zákrok podstoupil. Zotavuje se pozoruhodně dobře. Do roka by mohl být schopen normálně mluvit, smát se nebo jíst. Jeho organismus však bude už doživotně oslabený umělým snižováním imunity, aby tělo darovanou tkáň neodmítlo.

Čekání na odstín

Chelsea měl v roce 2013 těžkou autonehodu způsobenou opilým řidičem, při které utrpěl popáleniny na 60 procentech těla včetně obličeje. Od té doby absolvoval na tři desítky operací, ale plastičtí chirurgové ani tak nedokázali rekonstruovat rty, nos a levé ucho.

Na tvář čekal dlouho. „Bylo potřeba pečlivě vybrat odstín pleti, aby ladila. Proto hledání trvalo déle než obvykle. Z hlediska funkčního potřeboval Robert Chelsea jen částečnou transplantaci. My jsme se teprve po mnoha měsících, kdy jsme nemohli najít vhodného dárce, rozhodli s Robertem promluvit a změnit plán na transplantaci celého obličeje, aby estetický výsledek byl co nejlepší,“ vysvětlil Pomahač.  

Zákrok trval 16 hodin a podílelo se na něm více než 45 dalších lékařů, sester, anesteziologů a dalších odborníků.

Pro bostonskou nemocnici i jejího kmenového lékaře Pomahače to byla devátá transplantace obličeje. Pět z nich bylo kompletních. V roce 2011 ji jeho tým provedl jako úplně první ve Spojených státech a teprve třetí na světě. Dallas Wiens tehdy potřeboval kompletní rekonstrukci po zásahu elektrickým proudem. „Dřív neobvyklé, teď už to umíme a jde jen o to, sehnat obličeje,“ komentoval chirurg.

Podle něj je stále co zlepšovat. „Samotná regenerace nervů není stoprocentní, tím pádem ani hybnost obličeje není úplně normální. Je celá řada chirurgických věcí, které můžeme vylepšit, aby pacienti prošli zákrok co nejrychleji a co nejbezpečněji,“ říká Pomahač. 

Transplantace obličeje by se podle něj daly provádět i v Česku. „Ale je otázka, zda je dostatek pacientů, kteří je potřebují, aby stálo za to, zorganizovat tak náročné operace a dát dohromady tým,“ dodal. 

Pomahač se narodil v Ostravě a vystudoval Lékařskou fakultu Palackého univerzity v Olomouci. Do bostonské nemocnice, která patří řadu let mezi deset nejlepších zařízení v USA, přišel na chirurgickou praxi v roce 1996. Později se začal soustředit na problematiku obličejové transplantace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 22 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...