Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Podle opozičních Pirátů jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona. Další opoziční strany volají po zastavení přípravy návrhu. Zástupci neziskových organizací míní, že by zákon vedl k omezení nevládního sektoru.
Vláda v programovém prohlášení slibuje vznik veřejného registru dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů. „U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat,“ stojí v prohlášení.
Předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu SPD serveru Seznam Zprávy sdělil, že předpis o registraci zahraničních vazeb připravuje skupina zákonodárců jako poslanecký návrh.
Před jednáním sněmovny Rajchl dodal, že předpis je jedním z hlavních slibů z kampaně a počítá s ním programové prohlášení. Odmítl jakýkoliv ruský vliv, spojování s Moskvou označil za trapné a naivní. „Já vycházel z amerického zákona. Nevidím důvod, proč by zákon, který platí v USA od roku 1938, nemohl platit i u nás,“ dodal Rajchl.
Předseda PRO neupřesnil, kdy by chtěl zákon předložit, má to být ve chvíli, kdy na něm bude shoda. „Věřím, že koalice se za něj postaví jako jeden muž,“ uvedl Rajchl. Pokládá ho za krok správným směrem, protože v Česku by měly rozhodovat volené politické strany, ne politické neziskové organizace, míní.
Verze, kterou má k dispozici ČTK, odkazuje na to, že podobné mechanismy na evidenci zahraničních vazeb má řada demokratických států – zmiňuje USA, Izrael či Austrálii. „Navrhovaný zákon na tyto zahraniční zkušenosti nenavazuje převzetím konkrétního modelu, nýbrž reflektuje obecný demokratický standard transparentnosti, přizpůsobený ústavnímu pořádku Česka,“ uvádí. V bližším regionu platí podobné normy kromě Ruska v Maďarsku a na Slovensku.
Předpis se má zaměřit na činnost vykonávanou například ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru, která je způsobilá ovlivnit veřejné mínění a debatu. Počítá s registrací fyzických i právnických osob. Za zahraniční vazby označuje jednání ve prospěch zahraničního subjektu, ale například i výkon poradenské, analytické, komunikační, mediální či vzdělávací činnosti ve vazbě na zahraniční subjekt.
Zákonu nemají podléhat média, pokud jsou založená podle českého právního řádu a jejich „veřejná činnost je financována z běžného obchodního plnění poskytovaného za obvyklých tržních podmínek“.
Předpis počítá se vznikem registru ve správě ministerstva spravedlnosti. Pokuta až patnáct milionů korun má hrozit, pokud dotčený subjekt nesplní povinnost se do registru zapsat. U právnické osoby může být pokuta určená jako procentní podíl z příjmů nebo obratu do deseti procent, pokud jde o vyšší částku.
Seznam Zprávy uvedly, že na předpisu podle metadat pracuje poradkyně premiéra Andreje Babiše (ANO) pro svobodu slova Natálie Vachatová. Ta však sdělila, že se podílí jen v konzultační rovině. Dokument podle serveru připomínkovali například Rajchl či poslanec ANO Radek Vondráček.
Opozice mluví o ruském zákonu
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib uvedl, že jde o ruský zákon a krok určený k šikaně neziskových organizací. „Jestli v Česku něco nepotřebujeme, tak je to registr nepohodlných neziskovek po vzoru Ruska nebo Maďarska,“ prohlásil. Podle Hřiba se kabinet už rozkladem svobodné občanské společnosti ani netají.
Návrh podle Pirátů pracuje s velmi širokou a vágní definicí zahraniční vlivové činnosti. V praxi by mohl dopadnout na běžné vzdělávací a výzkumné aktivity, média či oblast lidských práv či ochrany životního prostředí, míní Piráti.
Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová upozornila na to, že předpis počítá s vynětím médií. „Na různé dezinformační weby a podivné televizní projekty tak nedopadne ani náznakem. Skutečné vlivové subjekty se tedy označí za média a zákonu se jednoduše vyhnou,“ varovala.
Předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že přípravu takového zákona nemůže myslet premiér Babiš vážně. „Udělejte si v té vládě laskavě pořádek a přestaňte opisovat zákony od (ruského vládce Vladimira) Putina! Tomuhle svinstvu budeme bránit všemi myslitelnými způsoby,“ napsal bývalý ministr vnitra.
Bývalý ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (za ODS) uvedl, že zákon je čistě „buzerací a zaklekáváním“ a v konečném důsledku snahou o likvidaci neziskových organizací. Vláda se podle něj recepty, které do tuzemska přináší Rajchl z Maďarska a Ruska, snaží otrávit atmosféru v Česku a chuť lidí se sdružovat. „Je to něco, co nikdy nedovolíme a budeme tomu tvrdě bránit,“ prohlásil Lipavský.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel připomněl, že před hrozbou podobného zákona nynější opozice varovala v kampani. „A děje se to. Někteří nevěřili. Babiš má prý ‚byznys na západě‘. Premiér se v kleštích své vydíratelnosti obklopil lidmi, kteří vzhlíží k Putinovi, a tohle je výsledek. Vyzývám Andreje Babiše, ať okamžitě a důrazně ukončí tyto šílené nápady. Tady nejsme v Rusku,“ řekl. Lidovecký poslanec Jan Bartošek předpis označil za bič na občanskou společnost a snahu umlčet odpůrce.
Babiš výtky opozice odmítá
Babiš na úterní tiskové konferenci po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že tvrzení, že koaliční novela vzniká pod ruským vlivem, jsou nesmysl. „S Ruskem to nemá nic společného,“ uvedl. Jeho vláda podle něj nechce financovat politické neziskové organizace, z nichž mnohé dostávají peníze ze zahraničí. „My jsme rádi, když jsou neziskovky, které pomáhají v sociálním systému, ale není možné, aby se politické neziskovky zapojovaly do politického boje,“ míní premiér.
Vondráček z ANO uvedl, že o předpisu se teprve debatuje a neexistuje žádný finální text. „Drtí mě, že už teď se ukazuje, že je to proruské. Je to argumentační krize opozice – když nevíte, co s tím, označíte to za proruské,“ dodal. Ruskou linku důrazně odmítl s tím, že mu je z vyjádření opozice smutno. Cílem návrhu je, aby bylo jasné, kdy se používají peníze ze zahraničí při volbách či utváření veřejného mínění v Česku, uvedl Vondráček.
Neziskové organizace upozorňují na omezení nevládního sektoru
„Nově vznikající zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami vnímáme jako další snahu státu o omezování a ztížení práce nevládního sektoru, inspirovanou nechvalným ruským zákonem. S cílem očerňovat a nálepkovat nevládní organizace v očích veřejnosti,“ uvedla ředitelka české Amnesty International Lucie Laštíková s tím, že pobočka má devadesát procent financí z darů od jednotlivců.
S partnery ve více než třiceti zemích spolupracuje organizace Člověk v tísni (ČvT), která čerpá i evropské granty. „Pod zákon bychom spadli automaticky. V praxi by to znamenalo registrační povinnosti, průběžné výkazy a zveřejňování seznamu zaměstnanců a jejich pracovní náplně – tedy dat, která v zemích jako Rusko, Bělorusko nebo Afghánistán přímo ohrožují bezpečnost našich spolupracovníků,“ sdělil mluvčí ČvT Tomáš Urban.
Na to, že se koaliční poslanci odvolávají na skutečnost, že normy platí v USA, Izraeli či Austrálii, Urban reagoval slovy, že se „právě v těchto zemích ukazuje, že podobné zákony buď nefungují, nebo způsobují víc škody než užitku“.
Podle Veroniky Šprincové z organizace Fórum 50 % na podporu rovného zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích musí neziskové organizace už nyní transparentně zveřejňovat výroční zprávy, účetní závěrky či zprávy auditora. „Jako větší riziko však vnímáme, že by registr fungoval spíše jako černá listina ‚nepohodlných‘ organizací. Zvýšila by se tak pravděpodobnost, že se naše organizace stane ještě viditelnějším terčem útoků,“ uvedla Šprincová.
„Nestačí registr lobbistů a transparentní výroční zprávy? Stát informace o financích už má. Navrhovaný zákon kopíruje ruský model a zavádí zbytečně represivní a diskriminační režim vůči občanským organizacím, které už dnes patří k nejkontrolovanějším a nejtransparentnějším subjektům v zemi,“ prohlásil Filip Milde z iniciativy Jsme fér na podporu lidí LGBT+. Podotkl, že norma by měla dopad i na odbory, církevní či vzdělávací instituce. „Tohle není o kontrole, ale o cenzuře a omezování po vzoru Ruska,“ míní Milde.
Také podle výkonného ředitele české Greenpeace Pavla Grubera navrhovaný zákon připomíná normy o takzvaných zahraničních agentech, jaké jsou v Rusku či Gruzii a používají se k omezování občanské společnosti. „Doufáme, že pokud chce vláda i premiér dál vést Česko jako demokratickou zemi, zůstane tento návrh jen na papíře. Silná občanská společnost je totiž odrazem zdravé a sebevědomé společnosti a nic ji nedokáže nahradit,“ uvedl Gruber.
