Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o zahraničním vlivu. V Tbilisi v posledních týdnech demonstrovaly proti legislativě desetitisíce lidí, kteří ji nazývají „ruským zákonem“. Vládní strana Gruzínský sen má ale v parlamentu dost poslanců, aby veto hlavy státu přehlasovala.
„Vetovala jsem ,ruský zákon‘,“ oznámila Zurabišviliová na tiskové konferenci. „Vetovala jsem zákon, který je ve své podstatě a duchu ruský a který je v rozporu s naší ústavou a všemi evropskými standardy, a proto je překážkou na naší evropské cestě,“ uvedla prezidentka podle serveru Civil.ge. „Tento zákon nelze vylepšit a přikrášlit, a tak je to velmi prosté veto: tento zákon musí být stažen,“ zdůraznila hlava státu.
Veto přišlo dříve, než se čekalo, protože hlava státu na tento krok měla dva týdny. K přehlasování veta je zapotřebí 76 hlasů, přičemž Gruzínský sen má 84 poslanců. Klíčová otázka tak zní, zda vládní strana přehlasuje veto ještě před parlamentními prázdninami, které začnou 28. června, anebo zákon odloží až na září, poznamenal portál.
Zákon by vyžadoval, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako agenti zahraničního vlivu. Dále by ukládal náročné požadavky na zveřejňování informací a pokuty za jejich porušení.
Gruzínská vláda tvrdí, že návrh zákona je nutný k podpoře transparentnosti, k boji proti „pseudoliberálním hodnotám“ prosazovaným cizinci a k zachování suverenity země.
„Financování nevládních organizací, které se tváří, jako že nám pomáhají, je ve skutečnosti posilováním zpravodajských služeb a přiváděním jich k moci. Tyto peníze nemají nic společného s pomocí, ve skutečnosti je jejich cílem jenom ztráta gruzínské suverenity,“ argumentoval již dříve ve prospěch normy zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili.
Vládnoucí strana tvrdí, že chce vstoupit do EU i NATO, přesto v posledních měsících přijala ostrou protizápadní rétoriku.
Podle demonstrantů se rozhoduje o tom, zda Gruzie zůstane na cestě sbližování s Evropou, nebo se přiblíží zpět k Rusku. Průzkumy ukazují, že gruzínská veřejnost silně podporuje integraci do EU. Mnoho Gruzínců je vůči Rusku nepřátelsky naladěno kvůli tomu, že ruské zbraně umožnily a stále garantují faktické odtržení regionů Jižní Osetie a Abcházie.
„Zákon je toxický a nebezpečný sám o sobě, protože ponechává příliš mnoho možností pro interpretaci,“ uvedl server Gruzija online. Takový zákon by podle komentátora serveru bylo možné akceptovat, pokud by v zemi fungovala silná a nezávislá soudní moc, kdyby docházelo ke střídání u moci a kdyby volby byly svobodné, aby bylo zaručeno, že zákon nevyužije jedna strana k potlačení svých oponentů.
V Gruzii ale soudy ovládá a veškerou moc v rukou má oligarcha Ivanišvili, a tak není možné vyhrát žádný důležitý spor se státem, dodala Gruzija online. Zákon také počítá s blíže neurčenou a časově neomezenou procedurou „monitorování“ a finančních „prověrek“. Dovoluje kupříkladu zabavit všechny počítače prověřované organizace na neurčito či udělit pokuty za blíže neupřesněné „chyby“ při vyplňování dokumentů. „V součtu všech faktorů lze jednoznačně prohlásit – právě proto je tento zákon ruský,“ zdůraznil komentátor.
Znepokojený Západ
Evropská unie, která Gruzii v prosinci udělila status kandidátské země, opakovaně uvedla, že návrh zákona bude překážkou další integrace.
EU tehdy varovala, že Tbilisi musí reformovat svůj soudní a volební systém, zmírnit polarizaci politického života, posílit svobodu tisku a omezit moc oligarchů, než budou moci začít přístupová jednání. Návrh zákona o zahraničním vlivu podle Bruselu není v souladu se základními normami a hodnotami evropské sedmadvacítky.
Legislativu kritizují také Spojené státy. Západ i gruzínští odpůrci v ní vidí utužování poměrů po vzoru Ruska a obávají se potírání opozice a umlčování nezávislých médií. „Nejen obsahem, ale dokonce i nadpisy je váš ruský zákon identický s tím kremelským. Jsem velmi zvědavá, jak tyto podobnosti vysvětlíte,“ stěžovala si už dříve v měsíci členka gruzínského Sjednoceného národního hnutí Tina Bokučavová.
Kreml, který jakoukoli spojitost s návrhem zákona popírá, v tomto týdnu uvedl, že krize je vnitřní záležitostí Tbilisi, a obvinil vnější mocnosti z vměšování.
