Výtvarné umění strana 3 z 5

Ničí se, kradou i se stávají předmětem závisti. Řeč je o dílech streetartového umělce Banksyho. Aniž by prozradil svou identitu, zanechává graffiti na soukromých domech i veřejných místech po celém světě. Bývají spojena se společenským nebo politickým apelem, navíc vtipně využívají kontext veřejného prostoru. A jejich hodnota šplhá do milionů. Nejnovější dílo na zdi v severním Londýně vydrželo neponičené jen pár dní.

V bostonském Muzeu Isabelly Gardnerové vystavují už roky na stěně prázdné rámy. Až do března 1990 v nich visely obrazy v ceně dosahující půl miliardy dolarů. Zloděje, kteří malby odnesli, nepomohli dopadnout vyšetřovatelé FBI ani několikamilionová odměna. Podezření ukazují na mafii, nicméně důkazy chybí, a tak největší krádež obrazů v historii zůstává stále neobjasněná.

Jedno dílo si návštěvníci podle galerie Tate Modern prohlížejí v průměru pouhých osm sekund. Přitom výtvarné umění na člověka působí blahodárně, ať už se dívá na díla vytvořené jinými, nebo sám tvoří. Za vším stojí aktivace centra odměn a potěšení v mozku. Funguje o to lépe, když se člověk dovede na umění dívat „pomalu“.

Pražská galerie Kvalitář představuje dva výrazné autory současné české malířské scény. Tvorbu Zdeňka Trse, který vytváří estetizovaná minimalistická plátna, a předčasně zesnulé Michaely Vélové Maupicové. Oba vystavující pojilo přátelství.

Pražská Galerie Rudolfinum pořádá výstavu ukrajinské umělkyně Žanny Kadyrovy. Nese název Unexpected. Autorka prostřednictvím instalací, artefaktů a fotografií do konce června vypráví příběh ukrajinského boje za svobodu proti Rusku.

V Evropě přibývá útoků klimatických aktivistů na umělecká díla. V Louvru polili Monu Lisu polévkou, v Drážďanech se přilepili k rámu Sixtinské madony a v Madridu je lepidlo spojilo s obrazem Francisca de Goyi. Instituce, včetně Národní galerie Praha, proto zvyšují bezpečnostní opatření. Podrobnosti o všech sdělit nemůžou, pokud mají být účinná, ale některá omezení, jako speciální skla před obrazy nebo kontrola obsahu tašek, viditelná jsou.

Ze zaniklého nákupního centra se v Ostravě před šesti lety stal galerijní a komunitní prostor, který nemá v Česku ani v Evropě příliš srovnání. Jenže na konci června má o objekt, který provozuje sousední galerie PLATO, město přijít. Budova není v dobrém stavu, připouští sama galerie. Role Bauhausu je však ve městě nezastupitelná – a podle všeho nemá náhradu. Podle některých umělců by tak měl zůstat funkční do doby výsledků urbanistické soutěže. Část zástupců města oponuje, že objekt měl být vždy jen provizorním útočištěm umělecké scény.

Brněnský výtvarník, spisovatel a hudebník Marian Palla rekapituluje v brněnské Fait Gallery svou tvorbu za více než půlstoletí. Výstavu obrazů, vytvořených převážně z hlíny, pojmenoval Malé nekonečno.

Má pověst té, která pomohla rozbít Beatles, a mnohými je vnímána především jako vdova po zavražděném Johnu Lennonovi. Ostatně to on o ní řekl, že je „nejslavnější neznámou umělkyní na světě“. Retrospektiva The Music of the Mind (Hudba mysli) v londýnské galerii Tate Modern chce Yoko Ono představit jako samostatnou autorku, která se má čím prezentovat.

Galerie moderního umění (GMU) v Hradci Králové zahájila tři nové výstavy. Představují tvorbu Olbrama Pavlíčka, Jany Bernartové, Milana Guštara, Ivana Chatrného a Josefa Václava Škody. Galerie zároveň pokračuje v návštěvnické anketě, jejímž cílem je najít nejlepší mistrovské dílo ve sbírkách GMU.

Není sice známo, jak se sochy moai podařilo před staletími přesouvat po Velikonočním ostrově, ovšem už menší záhadou zůstává, jak se dostaly do půl světa vzdálené Evropy. Například do Britského muzea, které v posledních týdnech čelí zvýšenému nátlaku na vrácení dvou soch ze svých sbírek. Sociální sítě instituce zaplavily výzvy od uživatelů z Chile, pod nějž „Pupek světa“ spadá. Nejde o první ani poslední podobný požadavek mířený z někdejších kolonizovaných a vykořisťovaných území do evropských depozitářů.

Ve věku 62 let zemřel výtvarník Pavel Reisenauer, známý svými kresbami pro týdeník Respekt. O jeho úmrtí informoval časopis na síti X. Reisenauer byl součástí časopisu podle šéfredaktora Erika Taberyho od roku 1990.

Letošními laureáty Ceny Jindřicha Chalupeckého jsou audiovizuální umělec a fotograf Oskar Helcel, výtvarnice Judita Levitnerová a umělecký No Fun Kolektiv. Ocenění na poli českého současného výtvarného umění nebylo letos limitováno věkovou hranicí pětatřiceti let. Společná výstava oceněných se uskuteční na podzim v Moravské galerii v Brně.

Pražské Centrum současného umění DOX připomíná Franze Kafku. Výstava KAFKAesque, která tam trvá až do září, ale nenabízí historický pohled na tvorbu tohoto autora. Prostřednictvím děl tří desítek domácích i zahraničních umělců předkládá jejich vlastní „kafkovské“ pojetí současného světa.

Ilustrátorka Renáta Fučíková ve svých autorských knihách převypravuje dějiny i zásadní divadelní hry. Literaturu v kontextu doby přibližuje srozumitelným způsobem, chce, aby byly její knihy přístupné i čtenářům ze základních škol. Svou tvorbu z posledních deseti let nyní vystavuje v pražské Galerii Hollar pod názvem Na scénu! Návštěvníci na ní najdou i poštovní známky.

Malíř intimních výjevů i krajin, umělec s mimořádným barevným cítěním, který se nebál jít vlastní cestou. To byl Pierre Bonnard, jedna z nejpozoruhodnějších osobností francouzského výtvarného umění přelomu 19. a 20. století. Nový film Malíř jejího těla se soustředí na Bonnardův pobyt v Normandii, kde žil se svou múzou Marthe de Méligny. Její nahé tělo se objevilo na mnoha jeho obrazech. S představitelkou Marthe Cécilí de France i s režisérem filmu natáčela Tereza Willoughby.

Když The Beatles přijeli v roce 1966 koncertovat do Tokia, jejich hotel – tak jako v té době kdekoliv na světě – obléhali fanoušci i novináři. Přišly ovšem také výhrůžky smrtí. John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr zatím v hotelovém apartmá malovali obraz. Jediný, o němž se ví, že ho vytvořili a signovali společně. Nyní se malba dostala do nabídky aukční síně Christie's v New Yorku.

Nová monografie Jsem malířka uceleně představuje dílo Evy Švankmajerové. Surrealistická umělkyně se věnovala malbě, kresbě, keramice i poezii. Navíc se podílela na filmech svého manžela Jana Švankmajera.

Absolvent Akademie výtvarných umění Lukáš Slavický se stal laureátem letošní Ceny kritiky za mladou malbu. Sedmnáctý ročník měl tematické zadání „zátiší venkovní a vnitřní“. Výsledky ocenění vyhlásili pořadatelé v Galerii kritiků, kde do 18. února potrvá výstava prací vítěze a pětice dalších finalistů.

Umělec John Bonafede podal žalobu na Muzeum moderního umění (MoMA) v New Yorku. Tvrdí, že pracovníci instituce ho nedostatečně ochránili před sexuálním obtěžováním ze strany návštěvníků, kteří se kolem něho – nahého – museli protahovat v úzkých dveřích. Performance byla v roce 2010 součástí retrospektivy jedné z nejvýznamnějších současných osobností konceptuálního umění Mariny Abramovičové.

Snaha zakrývat fyzické nedokonalosti a přidat si tak na atraktivitě se připisuje povrchnosti sociálních sítí. Vypadat líp ale chtěli lidé vždycky, jak dokládají třeba odkryté přemalby různých renesančních a barokních portrétů. Samozřejmě v digitální době stačí na „filtr“ jedno kliknutí, před několika stoletími povedenost retuše záležela na malířově štětci. A zároveň, podobně jako selfíčka influencerek vedou jejich sledující k přání dosáhnout stejné (byť vlastně falešné) dokonalosti, i renesančním ženám se dostávalo návodů, jak naplnit do značné míry nedosažitelná měřítka krásy z obrazů.

Nad Rakouskem upouští páru jaderná elektrárna, Italy vzrušuje fotbal a Česko reprezentují výroky prezidenta Václava Klause. Optikou takových stereotypů vidělo v roce 2009 Evropu sedmadvacet unijních umělců. Ve skutečnosti, jak se záhy ukázalo, šlo o mystifikaci, za níž stál umělec jediný – David Černý, který provokativní plastikou Entropa přitáhl – pro mnohé nechtěnou – pozornost k Česku hned na začátku prvního českého předsednictví Radě Evropské unie. Naplnil tak jeho slogan: Evropě to osladíme. Entropa zdobila budovu Rady Evropy v Bruselu od 12. ledna 2009.

Ruský oligarcha Dmitrij Rybolovlev, který žije už několik let v Monaku, obviňuje aukční společnost Sotheby’s z podílu na podvodu, který od Rybolovleva vylákal desítky milionů dolarů. Věděla prý o vedlejších úmyslech švýcarského obchodníka s uměním, jenž se miliardáři nabídl jako zprostředkovatel k nákupu děl da Vinciho či Modiglianiho. Soudní spor se Sotheby’s, který se začal tento týden projednávat, je součástí jedné z nejdéle trvajících pří ve světě umění. Aukční síň obvinění odmítá.

První tištěná zmínka o hamburgeru se podle Oxfordského slovníku objevila v lednu 1889. O plátku mletého masa vloženém do žemle jako o jídle poprvé psaly noviny v americkém městě Walla Walla. Původem hamburský steak přivezli za oceán námořníci a vystěhovalci, kvůli pohodlnější konzumaci ho začali vkládat mezi dva chleby, později housky. Odkaz na německý přístav je už pozapomenut, hamburger je dnes symbolem popkultury a Ameriky. I proto inspiroval nejednoho umělce.