Vetešník měl doma roky „příšerný“ obraz. Nevěděl, že je od Picassa

Je příšerný, opakovala žena vetešníka Luigiho Lo Rossa často, když jí sklouzl pohled na obraz pověšený v obývacím pokoji. Netušila, že „mazanice“, kterou musela strpět několik desetiletí, je ve skutečnosti originál od Pabla Picassa. Na to se přišlo až nedávno. K radosti to ale stačit nemusí.

Na srolované plátno s asymetrickým portrétem ženy narazil Luigi Lo Rosso v roce 1962 na Capri, kde vyklízel sklep jednoho domu v naději, že zde najde věci na prodej. Plátno ale nakonec ke koupi nenabídl, odvezl ho do svého domu v Pompei, napnul do levného rámu a pověsil na zeď obývacího pokoje.

Malba obsahovala v levém horním rohu podpis charakteristický pro kubistického mistra Pabla Picassa. Lo Rosso ale vůbec netušil, o jak významného umělce jde. Zájem v něm vzbudily až mnohem později dotazy jeho syna Andrey. Ten se o Picassovi dozvěděl z encyklopedie dějin umění, kterou dostal od tety.

„Obraz našel (otec) ještě předtím, než jsem se narodil, a neměl ani tušení, kdo Picasso je. Nebyl to příliš kulturní člověk. Když jsem si četl o Picassových dílech v encyklopedii, díval jsem se na obraz a porovnával ho s malířovým podpisem. Pořád jsem otci říkal, že je to podobné, ale on to nechápal,“ svěřil Andrea britskému listu The Guardian.

Rodina vetešníka Lo Rossa, Picassův obraz v pozadí
Zdroj: ČTK/AL/IOS/Zuma Press/Profimedia

O pravosti není pochyb, tvrdí odborníci

Lo Rossovi se nakonec přece jen obrátili na odborníky, předtím ještě dílo stihla zabavit – a zase vrátit – policie kvůli podezření na kradené zboží. Mezi oslovenými experty byl i umělecký detektiv Maurizio Seracini, známý nejvíce svým pátráním po ztracené fresce Leonarda da Vinciho. Je přesvědčen, že nástěnná malba znázorňující bitvu u Anghiari zůstala ve florentské radnici, ale překryla ji mladší výzdoba. To se dosud nepodařilo stoprocentně ani potvrdit, ani vyvrátit.

Picassův obraz z vetešníkovy domácnosti shledali odborníci pravým. Zevrubné zkoumání trvalo několik let. „Není pochyb o tom, že podpis je jeho. Nenašel se žádný důkaz, který by naznačoval, že je falešný,“ potvrdila pro The Guardian grafoložka Cinzia Altieriová. „Příšerný“ obraz paní Lo Rossová nejspíš vezme na milost, protože jeho hodnota se odhaduje na šest milionů eur (přes 151 milionů korun).

Picassova nadace mlčí

Kde se malba vzala na Capri, není těžké si domyslet, Picasso byl častým návštěvníkem tohoto jihoitalského ostrova. A Luigi Lo Rosso z Capri pocházel. Dřív než se potvrdila pravda o Picassově obraze, zemřel. V pátrání po okolnostech pokračuje jeho syn, který Luigiho na možný originál upozornil. Malba už u nich doma nevisí, je uložena v trezoru.

Odborníci chtějí se svými závěry ještě seznámit Picassovu nadaci, vedenou malířovými syny. Ta má poslední slovo ohledně pravosti obrazu. Lo Rossovi se ji už pokoušeli požádat o radu, ale bez odezvy, nadace je k podobným žádostem poněkud skeptická, denně dostává stovky zpráv od lidí, kteří se domnívají, že vlastní dosud nepotvrzený originál Picassa.

Andrea Lo Rosso s Picassovým obrazem
Zdroj: Profimedia/Zuma Press/Mauro

Andrea Lo Rosso vypráví, že se do nadace dokonce vypravil osobně, s pravděpodobným Picassem na korbě auta. Marně ale čekal venku, vrátil se zpátky s nepořízenou.

Zařazením do katalogu ostatních Picassových děl by nalezený portrét dostal oficiální potvrzení o pravosti a získal až dvojnásobnou hodnotu. Bez glejtu od nadace má sice dílo také cenu v milionech eur, ale pravděpodobně by těžko hledal kupce, podotýká web Artlyst.

Portrét Picassovy milenky

Žena, kterou portrét zobrazuje, má podle všeho konkrétní předobraz. Mělo by jít o Picassovu přítelkyni a múzu Doru Maarovou. S fotografkou a rovněž malířkou (po otci byla chorvatského původu, v dokladech měla jméno Theodora Markovičová) žil Picasso v letech 1936 až 1943.

Po jejich dramatickém rozchodu Picasso maloval groteskní podoby své milé. Maarová, která se musela vyrovnávat s psychickými problémy, se postupně uchylovala k mystice a žila v ústraní.

V době, kdy Maarová byla Picassovou milenkou a múzou, mimo jiné svým fotoaparátem zachytila vznik slavného protiválečného obrazu Guernica, který Picasso maloval v pařížském exilu. Antimilitaristický umělec plátnem o šířce téměř osm metrů reagoval na vybombardování stejnojmenného baskického městečka nacistickým letectvem, spojencem režimu španělského diktátora Francisca Franca.

Podobný obraz se vrátil po 20 letech

K myšlence, že na nalezené malbě je zrovna Dora Maarová, vede odborníky nápadná podobnost s jiným Picassovým obrazem – Buste de femme z roku 1938. Může jít dokonce o dvě verze jednoho díla. I tento obraz má zajímavou historii.

Dvě dekády se nevědělo, kde je, naposledy se z něj těšil saúdskoarabský šejk, z jehož jachty neznámí pachatelé obraz v roce 1999 ukradli. Až v roce 2019 se ho podařilo vypátrat nizozemskému detektivovi Arthuru Brandovi, jemuž se přezdívá Indiana Jones světa umění.

Po malbě pátral několik let, když ho stopy zavedly do nizozemského podsvětí. V té době se už předpokládalo, že malba byla zničena, což bývá smutný osud neprodejných děl. V případě Buste de femme o to smutnější, že obraz měl pro Picassa osobní význam. Až do své smrti v roce 1973 ho totiž měl pověšený ve svém domě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 5 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 8 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 12 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...