Je příšerný, opakovala žena vetešníka Luigiho Lo Rossa často, když jí sklouzl pohled na obraz pověšený v obývacím pokoji. Netušila, že „mazanice“, kterou musela strpět několik desetiletí, je ve skutečnosti originál od Pabla Picassa. Na to se přišlo až nedávno. K radosti to ale stačit nemusí.
Vetešník měl doma roky „příšerný“ obraz. Nevěděl, že je od Picassa
Na srolované plátno s asymetrickým portrétem ženy narazil Luigi Lo Rosso v roce 1962 na Capri, kde vyklízel sklep jednoho domu v naději, že zde najde věci na prodej. Plátno ale nakonec ke koupi nenabídl, odvezl ho do svého domu v Pompei, napnul do levného rámu a pověsil na zeď obývacího pokoje.
Malba obsahovala v levém horním rohu podpis charakteristický pro kubistického mistra Pabla Picassa. Lo Rosso ale vůbec netušil, o jak významného umělce jde. Zájem v něm vzbudily až mnohem později dotazy jeho syna Andrey. Ten se o Picassovi dozvěděl z encyklopedie dějin umění, kterou dostal od tety.
„Obraz našel (otec) ještě předtím, než jsem se narodil, a neměl ani tušení, kdo Picasso je. Nebyl to příliš kulturní člověk. Když jsem si četl o Picassových dílech v encyklopedii, díval jsem se na obraz a porovnával ho s malířovým podpisem. Pořád jsem otci říkal, že je to podobné, ale on to nechápal,“ svěřil Andrea britskému listu The Guardian.
Rodina vetešníka Lo Rossa, Picassův obraz v pozadí
O pravosti není pochyb, tvrdí odborníci
Lo Rossovi se nakonec přece jen obrátili na odborníky, předtím ještě dílo stihla zabavit – a zase vrátit – policie kvůli podezření na kradené zboží. Mezi oslovenými experty byl i umělecký detektiv Maurizio Seracini, známý nejvíce svým pátráním po ztracené fresce Leonarda da Vinciho. Je přesvědčen, že nástěnná malba znázorňující bitvu u Anghiari zůstala ve florentské radnici, ale překryla ji mladší výzdoba. To se dosud nepodařilo stoprocentně ani potvrdit, ani vyvrátit.
Picassův obraz z vetešníkovy domácnosti shledali odborníci pravým. Zevrubné zkoumání trvalo několik let. „Není pochyb o tom, že podpis je jeho. Nenašel se žádný důkaz, který by naznačoval, že je falešný,“ potvrdila pro The Guardian grafoložka Cinzia Altieriová. „Příšerný“ obraz paní Lo Rossová nejspíš vezme na milost, protože jeho hodnota se odhaduje na šest milionů eur (přes 151 milionů korun).
Picassova nadace mlčí
Kde se malba vzala na Capri, není těžké si domyslet, Picasso byl častým návštěvníkem tohoto jihoitalského ostrova. A Luigi Lo Rosso z Capri pocházel. Dřív než se potvrdila pravda o Picassově obraze, zemřel. V pátrání po okolnostech pokračuje jeho syn, který Luigiho na možný originál upozornil. Malba už u nich doma nevisí, je uložena v trezoru.
Odborníci chtějí se svými závěry ještě seznámit Picassovu nadaci, vedenou malířovými syny. Ta má poslední slovo ohledně pravosti obrazu. Lo Rossovi se ji už pokoušeli požádat o radu, ale bez odezvy, nadace je k podobným žádostem poněkud skeptická, denně dostává stovky zpráv od lidí, kteří se domnívají, že vlastní dosud nepotvrzený originál Picassa.
Andrea Lo Rosso s Picassovým obrazem
Andrea Lo Rosso vypráví, že se do nadace dokonce vypravil osobně, s pravděpodobným Picassem na korbě auta. Marně ale čekal venku, vrátil se zpátky s nepořízenou.
Zařazením do katalogu ostatních Picassových děl by nalezený portrét dostal oficiální potvrzení o pravosti a získal až dvojnásobnou hodnotu. Bez glejtu od nadace má sice dílo také cenu v milionech eur, ale pravděpodobně by těžko hledal kupce, podotýká web Artlyst.
Portrét Picassovy milenky
Žena, kterou portrét zobrazuje, má podle všeho konkrétní předobraz. Mělo by jít o Picassovu přítelkyni a múzu Doru Maarovou. S fotografkou a rovněž malířkou (po otci byla chorvatského původu, v dokladech měla jméno Theodora Markovičová) žil Picasso v letech 1936 až 1943.
Po jejich dramatickém rozchodu Picasso maloval groteskní podoby své milé. Maarová, která se musela vyrovnávat s psychickými problémy, se postupně uchylovala k mystice a žila v ústraní.
V době, kdy Maarová byla Picassovou milenkou a múzou, mimo jiné svým fotoaparátem zachytila vznik slavného protiválečného obrazu Guernica, který Picasso maloval v pařížském exilu. Antimilitaristický umělec plátnem o šířce téměř osm metrů reagoval na vybombardování stejnojmenného baskického městečka nacistickým letectvem, spojencem režimu španělského diktátora Francisca Franca.
Podobný obraz se vrátil po 20 letech
K myšlence, že na nalezené malbě je zrovna Dora Maarová, vede odborníky nápadná podobnost s jiným Picassovým obrazem – Buste de femme z roku 1938. Může jít dokonce o dvě verze jednoho díla. I tento obraz má zajímavou historii.
Dvě dekády se nevědělo, kde je, naposledy se z něj těšil saúdskoarabský šejk, z jehož jachty neznámí pachatelé obraz v roce 1999 ukradli. Až v roce 2019 se ho podařilo vypátrat nizozemskému detektivovi Arthuru Brandovi, jemuž se přezdívá Indiana Jones světa umění.
Po malbě pátral několik let, když ho stopy zavedly do nizozemského podsvětí. V té době se už předpokládalo, že malba byla zničena, což bývá smutný osud neprodejných děl. V případě Buste de femme o to smutnější, že obraz měl pro Picassa osobní význam. Až do své smrti v roce 1973 ho totiž měl pověšený ve svém domě.
