Výtvarné umění strana 5 z 5

Cena vydražené malby při aukcích v Česku za deset let průměrně vzrostla bez započtení inflace o jednačtyřicet procent, ukazuje ročenka Art+, která shrnuje aukční trh s uměním za rok 2022. Obchod s uměním si připsal loni několik rekordů. Sálové aukce zaznamenaly největší obrat ve své historii a tuzemské aukční maximum za jeden obraz přesáhlo stomilionovou hranici. Jedním z důvodů rekordního roku byla inflace, která vedla lidi k uložení svých úspor do uměleckých děl.

Národní galerie Praha otevírá výstavu věnovanou Josefu Mánesovi. Jak naznačuje podtitul „člověk – umělec – legenda“, kurátoři chtějí autora kalendářní desky staroměstského orloje představit třeba i jako autora návrhů praporů a dekorativních předmětů. Zároveň se snaží nahlédnout na stereotypy, které se s Mánesovou tvorbou postupem času spojily. A to doslova do hloubky, díla na výstavě totiž doplňují výsledky restaurátorského výzkumu.

Výtvarník a sochař David Černý zřídil v bývalém lihovaru na pražském Smíchově Musoleum. V novém muzeum hodlá Černý vedle stálé expozice vlastní tvorby nabídnout prostor také hostujícím výstavám. Jako prvního představuje fotografa Dana Maternu.

Soubor šesti rozměrných pláten amerického abstraktního expresionisty Clevea Graye za několik milionů korun věnovala jeho rodina Židovskému muzeu v Praze. Autor k nim inspiraci čerpal během dvou návštěv hlavního města tehdejšího Československa v osmdesátých letech.

Zeminu, přírodniny nebo zrezlý odpad ze skládky umístili umělci do pražské Galerie Václava Špály. Díla dvou desítek tvůrců apelují na udržitelné a ohleduplné vztahy lidí navzájem i člověka k přírodě. Ukazují, jak je příroda lidským působením kontaminovaná, a některá naznačují, že by se mohla pokusit nastolit znovu rovnováhu i bez člověka. Výstava Seno, skládka, sláma odkazuje k projektu Zorky Ságlové z roku 1969. Průkopnice českého land artu ho tehdy vytvořila pro stejný galerijní prostor.

Obraz L'Avocat du village (Vesnický advokát) je jedním z největších známých děl Pietera Brueghela mladšího. Jeho současní majitelé ho přesto přehlédli. Na skutečnou hodnotu malby, která visela pokoji, kde se dívali na televizi, přišli, až když chtěli prodat dům. Znovuobjevený obraz dali do aukce, prodal se za 780 tisíc euro (přes 18 milionů korun).

Zůstat, nebo odejít? Otázka spojená s limity, které umělcům nastavuje tvorba v regionu, dál od větších měst. Ostravská galerie Plato si ji pokládá prostřednictvím výstavy nejmladší výtvarné generace spojené s ostravským regionem. Malbu, sklo, ale i hudební vydavatelství představuje galerie pod názvem Slyším růst trávu.

Pro výtvarníka Pavla Duška je hlavním materiálem beton. Své nejnovější betonové reliéfy nyní představuje v pražské Trafo Gallery. Zobrazuje na nich neexistující interiéry. K výstavě s názvem In the House vychází stejnojmenná publikace s betonovou obálkou.

V pražské Bold Gallery vystavuje loňská laureátka Ceny kritiky za mladou malbu Karolína Netolická. Ve svých velkoformátových dílech zkoumá z osobní perspektivy vztah mezi člověkem a přírodou. Aktuální výstavu nazvala Blízkost v dáli.

V prestižním pařížském výstavním pavilonu Grand Palais začala výstava o Alfonsi Muchovi. Díky moderním technologiím tu mimo jiné ožívají ženy z reklamních plakátů českého secesního malíře, který patřil k nejslavnějším umělcům přelomu 19. a 20. století. Jeho díla budou k vidění do 5. listopadu.

Policie v Bulharsku našla obraz Jacksona Pollocka. Malbu jednoho z největších amerických malířů dvacátého století policisté objevili při operaci proti pašerákům uměleckých předmětů. Cenu obrazu odhadli experti až na padesát milionů eur (asi 1,2 miliardy korun).

Oblastní muzeum a galerie v Mostě slavnostně otevřely novou stálou expozici Poklady výtvarného umění Mostecka. Návštěvníci výstavy mohou vidět například uměleckou výbavu kostelů z regionu a vzácné pozdně gotické i renesanční plastiky a obrazy.

Matka italského renesančního umělce a vynálezce Leonarda da Vinciho byla kavkazská princezna, která skončila v otroctví. Italský filolog a historik renesance Carlo Vecce své tvrzení opírá o dokument, který objevil ve státním archivu ve Florencii. Jiní historici jsou ale k novému poznatku skeptičtí.

Oba se na umělecké scéně etablovali už koncem osmdesátých let minulého století, oba jsou dnes respektovaní výtvarníci a také pedagogové. Oba ve své tvorbě hledají jistotu v blízkém okolí. Až do poloviny května mají ostravský malíř Daniel Balabán a slovenský umělec Ivan Csudai společnou také výstavu v opavském Domě umění. Jmenuje se trefně: Když dva dělají (to)též.

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Dřevo, kov, provázky, přírodniny i obyčejné předměty rád využívá ve svých pracích výtvarník Tomáš Hlavina. Tři dekády jeho umělecké tvorby reflektuje výstava TLNVXYK Hlavolam v brněnské Fait Gallery. Hlavina představuje svá starší díla i ta dosud neprezentovaná na veřejnosti. Jejich rozmístění ve výstavní hale má připomínat herní plán nebo strukturu hlavolamu.

Margita Titlová patří k výrazným výtvarným osobnostem generace osmdesátých let. První velkou retrospektivu jí ale až nyní připravila Galerie hlavního města Prahy. Průřez čtyřmi dekádami tvorby zastřešuje název Purpurová vertikála. Právě tou výtvarnice označuje pro ni důležité propojení mezi sebou, dílem a jeho diváky.

Brněnská Kalina Gallery vystavuje nové i starší práce Vladimíra Kokolii. Přední tuzemský výtvarník vytvořil část děl přímo pro galerijní prostor. Dvanáct rozměrných abstrakcí, doplněných depozitářem starších věcí, je k vidění pod souhrnným názvem Obrazně řečeno.

Dům umění v Českých Budějovicích vystavuje díla Jindřicha Zeithammla. Známý je především jako sochař, přesto trojrozměrný objekt je na jeho českobudějovické výstavě jediný. Návštěvníci se seznámí s kresbami či malbami, které dosud zůstávaly v Zeithammlově tvorbě do jisté míry upozaděny.

V pražské galerii Millennium jsou k vidění práce výtvarníka, divadelníka a hudebníka Petra Nikla. Ten u nich částečně potlačuje své já a nechává hrát náhodu. Říká jim Samovolnosti.

Alšova jihočeská galerie (AJG) zahájila sezonu třemi výstavami. Svou tvorbu v zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou představují Monika Žáková, která se koncentruje na abstrakci, konceptuální a multimediální umělkyně Karíma Al-Mukhtarová a Jakub Matuška známý ze street art scény jako Masker.

V pondělí ve věku devadesáti čtyř let zemřela grafička, ilustrátorka a pedagožka Květa Pacovská. Její tvorba zahrnuje prostorové sochy a objekty, kresby, instalaci i experimentální autorské knihy. Své dílo vystavovala v Česku i v zahraničí, kde také vycházely překlady jejích knih.

Pro název výstavy Die Kraft použila slovenská výtvarnice Silvia Krivošíková německý výraz, který odkazuje k síle, energii a odhodlání. To vše vyjadřují její obrazy, jejichž půdorys tvoří naplňování ženství a mateřství. Vystavuje je v pražské Trafo Gallery.

Undergroundová malířka a buddhistka Urszula Brollová patří k nejznámějším poválečným umělkyním v Polsku. V jejím ateliéru se scházeli režimem neoblíbení umělci a filozofové. Později v zemi založila také první buddhistickou skupinu. Její retrospektivní výstava měla premiéru ve Varšavě v roce 2020, nyní ji představuje Galerie výtvarných umění v Ostravě (GVUO).