Výtvarné umění strana 5 z 5

Touze polské společnosti po svobodě, síle nezávislé umělecké scény i masovému odporu ke komunistickému režimu je věnována expozice Necenzurováno v kutnohorské GASK – Galerii Středočeského kraje. Představuje nejen polské výtvarné umění, ale i dobové fotografie, plakáty a dokumenty z protirežimních happeningů nebo nezávislé divadlo.

Byl obhájcem svobody v umělecké tvorbě, ale současně i dogmatickým zastáncem socialistické revoluce. Vůdčí osobnost meziválečné avantgardy, Karla Teigeho, představuje výstava v pražském Muzeu literatury. Ta stojí na jeho osobních denících, které v knižní podobě vyšly loni.

Pohřby bez obřadů jsou čím dál častější, stejně tak lze pozorovat ústup funerálního umění. O jeho návrat usiluje projekt Glaz Bridge, který oslovil výtvarné umělce různého zaměření se stejným zadáním: vytvořit pohřební urnu ze skla. Výslednou kolekci pod názvem Skleněná duše vystavuje nyní Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

Pozvání do Jurkovičovy vily v Brně přijal nově umělec a designér Jakub Berdych Karpelis, který se věnuje především konceptuální tvorbě s tradičními materiály jako kámen, sklo nebo porcelán. Se secesním domem a jejím architektem Dušanem Jurkovičem interaguje nejen svými díly, ale i názvem výstavy – Samosebou.

Národní galerie v Praze (NGP) otevírá novou stálou expozici umění dvacátého a jednadvacátého století. Jmenuje se 1939–2021: Konec černobílé doby. Autoři chtějí ukázat, že v dané době existovalo více různých pojetí umělecké kvality paralelně vedle sebe.

Pro mnoho lidí by bylo splněným snem se jednoho rána probudit a zjistit, že na fasádě jejich domu přibylo nejnovější dílo od Banksyho. Manželé Couttsovi z Lowestoftu by nesouhlasili. Zatímco tento streetartový umělec svou identitu tají, o jeho nových malbách se rychle ví. To ale přitahuje i pozornost nežádoucí pro obyvatele takového domu. Podle listu The Times vynaložili Couttsovi na odstranění graffiti racka už zhruba dvě stě tisíc liber (5,4 milionu korun).

Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Bylo jí 81 let. Malířka, autorka kreseb a prostorových objektů patřila k respektovaným uměleckým osobnostem moderního a současného umění. Na československou výtvarnou scénu vstoupila v šedesátých letech. Galerie hlavního města Prahy jí v dubnu otevřela výstavu v Městské knihovně.

Jsme svědky amaterizace, ztrácíme talenty, na umění vyděláváme jinou prací. To všechno zaznívá v průzkumech, které nedávno mapovaly situaci umělců na výtvarné a literární scéně. Mají sloužit jako podklad k přípravě takzvaného statusu umělce, který by měl definovat jejich roli například v sociálním systému a vůbec rozeznat jejich existenci. Česko se k jeho zavedení zavázalo Evropské unii, zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Podle ministerstva kultury mají různé skupiny různá očekávání.

Výtvarnice Klára Sedlo si na výstavě Fogbow v pražské Galerii kritiků pokládá otázku, jak by její život vypadal bez obsedantně kompulzivní poruchy, která ji provází už od dětství. Odpověď hledá prostřednictvím svého alter ega – věštkyně Jessicy Fogbow.

Od poloviny šedesátých let, kdy Jitka Svobodová vstoupila na českou výtvarnou scénu, se systematicky věnuje prozkoumávání viděné reality. Její kresby vychází z předmětů každodenní potřeby a převádějí je v umělecká díla – pro diváky často zneklidňujícím způsobem. Co je „Za hranou viděného“, nahlíží retrospektiva, kterou výtvarnici připravila Galerii hlavního města Prahy (GHMP).

Londýnské Muzeum designu otevřelo výstavu čínského výtvarníka a disidenta Aj Wej-Weje. Po obsáhlejších retrospektivních výstavách v New Yorku či Vídni se londýnská expozice s názvem Making Sense (dávat smysl) zabývá především umělcovými novějšími díly, která lze označit za designová. Už poněkolikáté v nich hraje velkou roli lego.

Výtvarník Zbyněk Sekal by letos oslavil sto let. Pražské Museum Kampa k tomuto výročí uspořádalo výstavu mapující zejména Sekalovu tvorbu před odchodem do exilu. K vidění jsou malby, sochy, proslulé skládané obrazy, ale i knižní obálky. Podle kurátorky Ilony Víchové se jen málokomu podařilo docílit tak soustředěné výpovědi o základních hodnotách lidského bytí jako právě Sekalovi.

„Když jsem byl malý, řekla mi matka: 'Když budeš vojákem, staneš se určitě generálem. Když budeš politikem, staneš se prezidentem. Když budeš mnichem, staneš se papežem.' Já jsem ji však zklamal, stal jsem se Picassem,“ prohlásil o sobě Pablo Picasso. Spoluzakladatel kubismu zemřel přesně před půlstoletím, 8. dubna 1973. Je jednou z nejznámějších nejen výtvarných osobností 20. století. Jeho dílo působí provokativně i inspirativně. Stejně jako on sám.

České umění doby „fin de siècle“ připomíná výstava Zlaté časy v Plzni. Představuje díla z přelomu devatenáctého a dvacátého století, která jsou součástí sbírek Západočeské galerie. Tehdejší výtvarnou scénu dokládá tvorba Alfonse Muchy, Jan Preislera, Františka Kupky či Josefa Váchala.

V Praze vystavuje Magdalena Jetelová, renomovaná česká výtvarnice, žijící v Německu. Ve své tvorbě řeší ekologické a kulturně-historické otázky, využívá při tom moderní technologie, jako GPS nebo drony. Galerie Cermak Eisenkraft nabízí průřez její tvorbou od sedmdesátých let až do současnosti. Některá díla jsou vystavena vůbec poprvé.

Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře připravila retrospektivní výstavu Jiřího Surůvky. Svéráz ostravské vizuální scény a kabaretní performer vystavuje Strůjce války. Ve své multimediální tvorbě cílí na pokrytecký konzumerismus, politickou propagandu a válečnou mašinérii.

Cena vydražené malby při aukcích v Česku za deset let průměrně vzrostla bez započtení inflace o jednačtyřicet procent, ukazuje ročenka Art+, která shrnuje aukční trh s uměním za rok 2022. Obchod s uměním si připsal loni několik rekordů. Sálové aukce zaznamenaly největší obrat ve své historii a tuzemské aukční maximum za jeden obraz přesáhlo stomilionovou hranici. Jedním z důvodů rekordního roku byla inflace, která vedla lidi k uložení svých úspor do uměleckých děl.

Národní galerie Praha otevírá výstavu věnovanou Josefu Mánesovi. Jak naznačuje podtitul „člověk – umělec – legenda“, kurátoři chtějí autora kalendářní desky staroměstského orloje představit třeba i jako autora návrhů praporů a dekorativních předmětů. Zároveň se snaží nahlédnout na stereotypy, které se s Mánesovou tvorbou postupem času spojily. A to doslova do hloubky, díla na výstavě totiž doplňují výsledky restaurátorského výzkumu.

Výtvarník a sochař David Černý zřídil v bývalém lihovaru na pražském Smíchově Musoleum. V novém muzeum hodlá Černý vedle stálé expozice vlastní tvorby nabídnout prostor také hostujícím výstavám. Jako prvního představuje fotografa Dana Maternu.

Soubor šesti rozměrných pláten amerického abstraktního expresionisty Clevea Graye za několik milionů korun věnovala jeho rodina Židovskému muzeu v Praze. Autor k nim inspiraci čerpal během dvou návštěv hlavního města tehdejšího Československa v osmdesátých letech.

Zeminu, přírodniny nebo zrezlý odpad ze skládky umístili umělci do pražské Galerie Václava Špály. Díla dvou desítek tvůrců apelují na udržitelné a ohleduplné vztahy lidí navzájem i člověka k přírodě. Ukazují, jak je příroda lidským působením kontaminovaná, a některá naznačují, že by se mohla pokusit nastolit znovu rovnováhu i bez člověka. Výstava Seno, skládka, sláma odkazuje k projektu Zorky Ságlové z roku 1969. Průkopnice českého land artu ho tehdy vytvořila pro stejný galerijní prostor.

Obraz L'Avocat du village (Vesnický advokát) je jedním z největších známých děl Pietera Brueghela mladšího. Jeho současní majitelé ho přesto přehlédli. Na skutečnou hodnotu malby, která visela pokoji, kde se dívali na televizi, přišli, až když chtěli prodat dům. Znovuobjevený obraz dali do aukce, prodal se za 780 tisíc euro (přes 18 milionů korun).

Zůstat, nebo odejít? Otázka spojená s limity, které umělcům nastavuje tvorba v regionu, dál od větších měst. Ostravská galerie Plato si ji pokládá prostřednictvím výstavy nejmladší výtvarné generace spojené s ostravským regionem. Malbu, sklo, ale i hudební vydavatelství představuje galerie pod názvem Slyším růst trávu.

Pro výtvarníka Pavla Duška je hlavním materiálem beton. Své nejnovější betonové reliéfy nyní představuje v pražské Trafo Gallery. Zobrazuje na nich neexistující interiéry. K výstavě s názvem In the House vychází stejnojmenná publikace s betonovou obálkou.