Výtvarné umění strana 2 z 5

Úsměv Mony Lisy po více než pět století obdivovatelům obrazu Leonarda da Vinciho naznačuje, že tato dáma i její autor mají svá tajemství. Americká geoložka a znalkyně italské renesance Ann Pizzorussoová tvrdí, že přišla na kloub jednomu z nich. Znalosti geologie jí pomohly určit, že krajina na pozadí malby leží v severoitalské provincii Lecco. Tato teorie ale není zas tak překvapivá a podle některých názorů ani správná.

Národní galerie v Praze poprvé vystavuje originál kresby od Michelangela Buonarrotiho. Výstava Od Michelangela po Callota ukazuje vrcholné období renesančního umění, takzvaný manýrismus. A to především na grafikách evropských umělců. Některá díla zapůjčilo pařížské Muzeum Louvre.

Dlouholetý spor o Mánes se nyní dostal do dalšího dějství. Výstavní síň, která patří Nadaci českého výtvarného umění (NČVU), spravují podle části umělecké scény její majitelé nehospodárně a netransparentně. Petici, aby NČVU vypsala řádné volby do svých dvou rad, podepsalo skoro dva tisíce lidí. Dozorčí rada navíc nově kritizuje tu správní za amatérismus a nekoncepčnost při správě majetku, který měl sloužit výtvarníkům, podle závažných zjištění ale sloužil spíše rodině bývalé ředitelky NČVU Dagmar Baběradové.

Příznivci malíře a fotografa Alfonse Muchy se letos mohou díky iniciativě Muchova stezka těšit na výstavy s názvem Mucha a fotografie: Osobní vize. První z nich slavnostně zahájili jeho potomci na zámku v Moravském Krumlově na Znojemsku. Tam se také téměř před třemi lety vrátila slavná Slovanská epopej.

Architekturu vystudoval a nyní o ní učí, píše i točí. A pro řadu diváků právě on otevírá často bolavé otázky veřejného prostoru v Česku. Architektura má podle něj schopnost ovlivňovat vztahy. „Když vytvoříte nějaký dobře udělaný prostor, o který se navíc staráte, tak se lidi v něm také chovají jinak,“ sdělil Adam Gebrian v Interview ČT24, kde mluvil i o diskutovaných sochách umělce Davida Černého, které mají zdobit pražský obchodní dům Máj, o Vltavské filharmonii nebo vizi pro pražskou magistrálu.

Groteskní a strašidelná imaginace tvůrce snímků, jako je Střihoruký Edward nebo Karlík a továrna na čokoládu, se po deseti letech vrátila do Česka. Výstava Tima Burtona v pražském Obecním domě zachycuje přes půlstoletí výtvarné kariéry tohoto nápaditého umělce a čítá přes šest stovek děl.

V roce 1917 pózovala v ateliéru Gustava Klimta mladá žena z rodiny průmyslníka Liesera a nechala se portrétovat. Její tyrkysové šaty a pestrobarevnou pelerínu zachycoval umělec tahy štětce vedené vkusem vídeňské secese. Před svou smrtí ale podobiznu nestihl dokončit. Obraz, který byl dlouho považován za ztracený, se minulý týden vydražil ve Vídni za třicet milionů eur (758 milionů korun). Stále se ale neví, která ze slečen Lieserových na Klimtově malbě vlastně je – a co se s obrazem dělo po anšlusu Rakouska.

Do veřejného prostoru se dostala místy velmi bouřlivá debata o umístění díla Davida Černého na obchodní dům Máj v Praze. Fasádu budovy na Národní třídě mají zdobit dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel. Památkáři návrh pro kulturní památku kritizují. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) prý konkrétní kauzu komentovat nechce, do debaty ale přispěl v Událostech, komentářích názorem, že umění ve veřejném prostoru vždy vyvolává diskuse a úřady by se měly v té souvislosti snažit o co největší transparentnost.

Kdyby nebylo je název výstavy děl sedmi českých umělkyň, které se vzájemně ovlivňovaly a jejich osudy proplétaly. Galerie Arto.to v Libčicích nad Vltavou poprvé společně vystavuje obrazy sester Válových ze soukromých sbírek, snímky fotografky Libuše Jarcovjákové a třeba také kresby její matky Marie Jančové. Silné vazby této umělecké scény dokumentují i úryvky ze soukromé korespondence.

Národní galerie Praha pohlíží na český národní sport skrze výtvarné umění. Historii ledního hokeje a bruslení u nás přibližuje prostřednictvím maleb, fotografií a také soch. Výstava s názvem Na led! potrvá do října.

Rekordmanem českých aukcí je opakovaně František Kupka – polovinu z deseti nejdražších obrazů tuzemských aukcí namaloval právě on. V neděli se prodala jeho olejomalba Conception / Danae (Početí) za 126,5 milionu korun. To z tohoto díla dělá nejen nejdražší Kupkův obraz vydražený v Česku, ale vůbec nejdražší obraz prodaný na aukci v historii České republiky.

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh ovšem nelíbí. Podle vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jany Machalické tato instalace působí spíš jako reklamní poutač, daleko méně jako socha. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) uvedl, že o dočasnosti instalace rozhodne stavební úřad. Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu varuje, že sochy mají na Máji zůstat už napořád.

Už více než století sedí v Kodani, u břehu omývaného Baltským mořem, Malá mořská víla a zasněně hledí zhruba na milion zvědavců, kteří si ji ročně přijedou prohlédnout. A někteří nejen to. Vandalské a recesistické útoky na sochu připomínající příběh dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena jsou téměř „národním sportem“. Už dvakrát vandalové víle dokonce uřízli hlavu – poprvé se tak stalo 23. dubna 1964. Případ vyšetřovali kriminalisté.

Jubilejní výstava Jana Švankmajera Disegno interno, již k jeho devadesátinám připravila Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře (GASK), připomíná jak mnohofasetovost Švankmajerovy tvorby a úvah, tak skládá poctu Evě Švankmajerové. Z celé expozice jsou zároveň zřejmé charakteristiky Švankmajerovy tvorby.

V sobotu startuje jedna z nejvýznamnějších událostí výtvarného umění – bienále v Benátkách. Jeden z pavilonů ale zůstane zavřený. Umělkyně, která byla vybrána, aby reprezentovala Izrael, odmítla svou expozici otevřít, dokud nebude uzavřeno příměří a dohoda o propuštění rukojmí v Gaze. O vyloučení Izraele z bienále se zároveň snaží propalestinští aktivisté, bienále jejich žádost oslyšelo.

Jaká je role výtvarného umění v jednadvacátém století, kde plátnům konkurují multimédia a virtuální svět? U příležitosti světového dne umění, který připadá na narozeniny renesančního malíře Leonarda da Vinciho, tedy na 15. dubna, se nad otázkou zamyslela kunsthistorička Terezie Nekvindová. Setkání s originálním obrazem digitalizace nenahradí, domnívá se mimo jiné.

„Akademie výtvarných umění v Praze sedí na vršku u Stromovky jako takové vlastní království,“ říká kurátorka Zuzana Krišková, která ve výstavě Pedagogové a posluchači v Galerii výtvarného umění v Chebu mapovala dění na prestižní vysoké škole v 70. a 80. letech. Studenti tehdy vyjížděli malovat dělníky v hutích či zemědělce v JZD, škola se ale přesto nestala ideologickou baštou. Ne všichni pamětníci však na školní léta vzpomínají pozitivně.

Ve věku 96 let zemřela výtvarnice Věra Nováková. Patřila k nejoriginálnějším českým malířkám dvacátého století. Vedle klasické malby se věnovala také sochařství a knižním ilustracím. Jejím manželem byl výtvarník Pavel Brázda.

Knižní práce, grafické listy, obálky i katalogy malířky Toyen vystavuje ostravský Dům umění. Jedná se o mimořádnou kolekci z jejího francouzského období, kterou získala do svých sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě ve spolupráci s pražskou Galerií Zdeněk Sklenář. Jako zřejmě jedinou takovou ucelenou sbírku na světě ji loni koupil Moravskoslezský kraj, zaplatil za ni 2,2 milionu korun

Britský výtvarník Damien Hirst patří ke kontroverzním současným umělcům. Odpůrce i zastánce získal mimo jiné vystavováním zvířat konzervovaných ve formaldehydu. Spojena jsou s Hirstovými začátky v devadesátých letech. Deník The Guardian ale tvrdí, že tři taková díla umělcova společnost antedatovala. Ve skutečnosti vznikla až v roce 2017.

Ničí se, kradou i se stávají předmětem závisti. Řeč je o dílech streetartového umělce Banksyho. Aniž by prozradil svou identitu, zanechává graffiti na soukromých domech i veřejných místech po celém světě. Bývají spojena se společenským nebo politickým apelem, navíc vtipně využívají kontext veřejného prostoru. A jejich hodnota šplhá do milionů. Nejnovější dílo na zdi v severním Londýně vydrželo neponičené jen pár dní.

V bostonském Muzeu Isabelly Gardnerové vystavují už roky na stěně prázdné rámy. Až do března 1990 v nich visely obrazy v ceně dosahující půl miliardy dolarů. Zloděje, kteří malby odnesli, nepomohli dopadnout vyšetřovatelé FBI ani několikamilionová odměna. Podezření ukazují na mafii, nicméně důkazy chybí, a tak největší krádež obrazů v historii zůstává stále neobjasněná.

Jedno dílo si návštěvníci podle galerie Tate Modern prohlížejí v průměru pouhých osm sekund. Přitom výtvarné umění na člověka působí blahodárně, ať už se dívá na díla vytvořené jinými, nebo sám tvoří. Za vším stojí aktivace centra odměn a potěšení v mozku. Funguje o to lépe, když se člověk dovede na umění dívat „pomalu“.

Pražská galerie Kvalitář představuje dva výrazné autory současné české malířské scény. Tvorbu Zdeňka Trse, který vytváří estetizovaná minimalistická plátna, a předčasně zesnulé Michaely Vélové Maupicové. Oba vystavující pojilo přátelství.