Výtvarné umění strana 2 z 5

Galerie moderního umění (GMU) v Hradci Králové zahájila tři nové výstavy. Představují tvorbu Olbrama Pavlíčka, Jany Bernartové, Milana Guštara, Ivana Chatrného a Josefa Václava Škody. Galerie zároveň pokračuje v návštěvnické anketě, jejímž cílem je najít nejlepší mistrovské dílo ve sbírkách GMU.

Není sice známo, jak se sochy moai podařilo před staletími přesouvat po Velikonočním ostrově, ovšem už menší záhadou zůstává, jak se dostaly do půl světa vzdálené Evropy. Například do Britského muzea, které v posledních týdnech čelí zvýšenému nátlaku na vrácení dvou soch ze svých sbírek. Sociální sítě instituce zaplavily výzvy od uživatelů z Chile, pod nějž „Pupek světa“ spadá. Nejde o první ani poslední podobný požadavek mířený z někdejších kolonizovaných a vykořisťovaných území do evropských depozitářů.

Ve věku 62 let zemřel výtvarník Pavel Reisenauer, známý svými kresbami pro týdeník Respekt. O jeho úmrtí informoval časopis na síti X. Reisenauer byl součástí časopisu podle šéfredaktora Erika Taberyho od roku 1990.

Letošními laureáty Ceny Jindřicha Chalupeckého jsou audiovizuální umělec a fotograf Oskar Helcel, výtvarnice Judita Levitnerová a umělecký No Fun Kolektiv. Ocenění na poli českého současného výtvarného umění nebylo letos limitováno věkovou hranicí pětatřiceti let. Společná výstava oceněných se uskuteční na podzim v Moravské galerii v Brně.

Pražské Centrum současného umění DOX připomíná Franze Kafku. Výstava KAFKAesque, která tam trvá až do září, ale nenabízí historický pohled na tvorbu tohoto autora. Prostřednictvím děl tří desítek domácích i zahraničních umělců předkládá jejich vlastní „kafkovské“ pojetí současného světa.

Ilustrátorka Renáta Fučíková ve svých autorských knihách převypravuje dějiny i zásadní divadelní hry. Literaturu v kontextu doby přibližuje srozumitelným způsobem, chce, aby byly její knihy přístupné i čtenářům ze základních škol. Svou tvorbu z posledních deseti let nyní vystavuje v pražské Galerii Hollar pod názvem Na scénu! Návštěvníci na ní najdou i poštovní známky.

Malíř intimních výjevů i krajin, umělec s mimořádným barevným cítěním, který se nebál jít vlastní cestou. To byl Pierre Bonnard, jedna z nejpozoruhodnějších osobností francouzského výtvarného umění přelomu 19. a 20. století. Nový film Malíř jejího těla se soustředí na Bonnardův pobyt v Normandii, kde žil se svou múzou Marthe de Méligny. Její nahé tělo se objevilo na mnoha jeho obrazech. S představitelkou Marthe Cécilí de France i s režisérem filmu natáčela Tereza Willoughby.

Když The Beatles přijeli v roce 1966 koncertovat do Tokia, jejich hotel – tak jako v té době kdekoliv na světě – obléhali fanoušci i novináři. Přišly ovšem také výhrůžky smrtí. John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr zatím v hotelovém apartmá malovali obraz. Jediný, o němž se ví, že ho vytvořili a signovali společně. Nyní se malba dostala do nabídky aukční síně Christie's v New Yorku.

Nová monografie Jsem malířka uceleně představuje dílo Evy Švankmajerové. Surrealistická umělkyně se věnovala malbě, kresbě, keramice i poezii. Navíc se podílela na filmech svého manžela Jana Švankmajera.

Absolvent Akademie výtvarných umění Lukáš Slavický se stal laureátem letošní Ceny kritiky za mladou malbu. Sedmnáctý ročník měl tematické zadání „zátiší venkovní a vnitřní“. Výsledky ocenění vyhlásili pořadatelé v Galerii kritiků, kde do 18. února potrvá výstava prací vítěze a pětice dalších finalistů.

Umělec John Bonafede podal žalobu na Muzeum moderního umění (MoMA) v New Yorku. Tvrdí, že pracovníci instituce ho nedostatečně ochránili před sexuálním obtěžováním ze strany návštěvníků, kteří se kolem něho – nahého – museli protahovat v úzkých dveřích. Performance byla v roce 2010 součástí retrospektivy jedné z nejvýznamnějších současných osobností konceptuálního umění Mariny Abramovičové.

Snaha zakrývat fyzické nedokonalosti a přidat si tak na atraktivitě se připisuje povrchnosti sociálních sítí. Vypadat líp ale chtěli lidé vždycky, jak dokládají třeba odkryté přemalby různých renesančních a barokních portrétů. Samozřejmě v digitální době stačí na „filtr“ jedno kliknutí, před několika stoletími povedenost retuše záležela na malířově štětci. A zároveň, podobně jako selfíčka influencerek vedou jejich sledující k přání dosáhnout stejné (byť vlastně falešné) dokonalosti, i renesančním ženám se dostávalo návodů, jak naplnit do značné míry nedosažitelná měřítka krásy z obrazů.

Nad Rakouskem upouští páru jaderná elektrárna, Italy vzrušuje fotbal a Česko reprezentují výroky prezidenta Václava Klause. Optikou takových stereotypů vidělo v roce 2009 Evropu sedmadvacet unijních umělců. Ve skutečnosti, jak se záhy ukázalo, šlo o mystifikaci, za níž stál umělec jediný – David Černý, který provokativní plastikou Entropa přitáhl – pro mnohé nechtěnou – pozornost k Česku hned na začátku prvního českého předsednictví Radě Evropské unie. Naplnil tak jeho slogan: Evropě to osladíme. Entropa zdobila budovu Rady Evropy v Bruselu od 12. ledna 2009.

Ruský oligarcha Dmitrij Rybolovlev, který žije už několik let v Monaku, obviňuje aukční společnost Sotheby’s z podílu na podvodu, který od Rybolovleva vylákal desítky milionů dolarů. Věděla prý o vedlejších úmyslech švýcarského obchodníka s uměním, jenž se miliardáři nabídl jako zprostředkovatel k nákupu děl da Vinciho či Modiglianiho. Soudní spor se Sotheby’s, který se začal tento týden projednávat, je součástí jedné z nejdéle trvajících pří ve světě umění. Aukční síň obvinění odmítá.

První tištěná zmínka o hamburgeru se podle Oxfordského slovníku objevila v lednu 1889. O plátku mletého masa vloženém do žemle jako o jídle poprvé psaly noviny v americkém městě Walla Walla. Původem hamburský steak přivezli za oceán námořníci a vystěhovalci, kvůli pohodlnější konzumaci ho začali vkládat mezi dva chleby, později housky. Odkaz na německý přístav je už pozapomenut, hamburger je dnes symbolem popkultury a Ameriky. I proto inspiroval nejednoho umělce.

Letos v únoru na uměleckém festivalu v Miami jedna z návštěvnic poklepala na sochu psa, aby se přesvědčila, jestli je opravdu vytvořená z balonků. Nebyla. Jedno z nejznámějších děl amerického umělce Jeffa Koonse v hodnotě 42 tisíc dolarů (zhruba 950 tisíc korun) se roztříštilo na střepy. Naštěstí pro ženu zničení psa pokrylo pojištění. Koonsova tvorba ale mate nejen návštěvníky z řad veřejnosti. Jeho jméno vede tabulku aukčních rekordů, od části kritiků zároveň dostává nálepku „mistra kýče“ a vypočítavého obchodníka. Rozporuplnou uměleckou osobnost nyní i v českých kinech představuje dokument Jeff Koons – intimní portrét.

Výstava „… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ nabízí umělecké reflexe jediného, o to však širšího fenoménu – apokalypsy. Konkrétně, jak naznačuje podnázev, v českých zemích. K vidění je v Západočeské galerii v Plzni, nad jejímž přesahem se pro web ČT24 zamýšlí Josef Rauvolf.

Jméno zpěváka, textaře a výtvarníka Jakuba Königa je spojeno se zamaskovaným zpívajícím kuchařem z projektu Kittchen, kapelou Obří broskev nebo hudebním kolektivem Zvíře jménem Podzim. Za svou tvorbu si připsal nominace i vítězství v různých tuzemských hudebních cenách. Až letos ale vydal sólovou desku, na níž se neskrývá ani za masku, ani za jiné jméno nebo kapelu. Album Hvězdy křtí na konci listopadu.

Zelená bunda Václava Havla, kterou ještě jako tehdejší disident nosil v přelomových chvílích roku 1989, se v Praze vydražila za 2,76 milionu korun včetně aukční přirážky. Vyvolávací cena ikonické parky, v níž mimo jiné pronesl svůj projev 25. listopadu 1989 na Letenské pláni, jež se stala místem největší manifestace proti komunistické moci v Československu, činila dvě stě tisíc korun.

Mystickou krajinu hor a vodopádů mají připomínat několikametrové svitky, jimiž výtvarník Patrik Hábl zaplnil svisle i vodorovně Oblastní galerii Liberec. Jeho Cesta do dalekého Horozemí je součástí programu Zima v lázních. Ten představuje i tvorbu dalšího výrazného umělce současné tuzemské výtvarné scény – Nebezpečné vázy Jiřího Davida.

Tvorba streetartového umělce Banksyho unikla nejspíš málokomu, svými graffiti komentoval dění od Londýna po Pásmo Gazy. Jeho díla se prodávají za desítky milionů eur.  Skutečná identita tvůrce ale zůstává skrytá, navzdory mnoha spekulacím. Dvacet let starý rozhovor pro BBC naznačuje, že by se mohl jmenovat Robbie.

Za 15,872 milionu korun včetně dražební přirážky se při aukci v pražském Obecním domě prodal olej Maxe Švabinského Splynutí duší z roku 1901. Je to autorův rekord v tuzemských aukcích, sdělil Miloš Svoboda z pořádající společnosti European Arts Investments. Vyvolávací cena obrazu, který odborníci považují za stěžejní dílo českého symbolismu, byla deset milionů korun.

Míla Fürstová, česká umělkyně žijící ve Velké Británii, se do širšího povědomí dostala díky spolupráci s kapelou Coldplay. Její ilustrace ale doprovázejí také díla české klasické literatury, nejnověji výtvarně přispěla do dalšího vydání Máchovy skladby Máj. Ilustrace vytvořila, jak je pro ni typické, starou technikou leptu.

Vedení Galerie Rudolfinum se od ledna příštího roku ujme britská historička umění a kurátorka Julia Tatiana Baileyová, která žije v Praze. Nahradí Petra Nedomu, který se rozhodl z této pozice po třiceti letech odstoupit. Galerie Rudolfinum funguje od roku 1994, zaměřuje se především na prezentaci současného zahraničního, ale i českého umění.