Výtvarné umění strana 2 z 5

Galerie Lázně Liberec představuje výstavu děl grafičky, sochařky a básnířky Naděždy Plíškové. Na uměleckou scénu pronikla v šedesátých letech minulého století, po invazi vojsk Varšavské smlouvy patřila mezi neoficiální umělce. Tvorbě se pak věnovala i po revoluci.

Galerie umění v Hodoníně se vrací do devadesátých let. Vizuální kulturu tohoto období mapuje výstava Svoboda v pubertě. Souborně předvádí díla čtyřiceti autorů, kteří začínali tvořit právě po sametové revoluci.

Uměleckou tvorbu filmového mága Davida Lynche představuje výstava v pražském Centru současného umění DOX. Pod názvem Up in Flames je k vidění až do února příštího roku.

Pražská Trafo Gallery vystavuje nejnovější díla Františka Skály. Ve čtyřech abstraktních cyklech odkazuje především k tématu přírody, často i zvolenými materiály. K vidění jsou jak nástěnné malby, tak objekty.

V Českých Budějovicích začal sochařský festival Umění ve městě. Umělecká díla vystavuje ve veřejném prostoru, a to i v dalších městech na jihu Čech.

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.

Průkopník animovaného filmu Jiří Trnka natáčel s loutkami, ilustroval i maloval. Svou poetikou okouzlil celý svět a ovlivnil několik generací filmařů. Jeho tvorbu teď připomíná výstava v pražské Galerii Villa Pellé s názvem Trnka – Příběh legendy.

Galerie Sladovna v Písku otevřela tři nové výstavy. Dvě z nich – Plešouni a Malý princ – vycházejí z tvorby výtvarnice Elišky Podzimkové, třetí pod názvem HRAna SEBE o odvaze objevovat připravila Hana Železná. Výstavy jsou interaktivní a propojují umění a hru.

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.

Dominik Adamec, jeden z letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, na své sólové výstavě The End of Pyramids v pražské Karpuchina Gallery představuje sérii keramických pohřebních uren, autorskou knihu i kresby. Vlastním hravým způsobem tak řeší téma, které společnost spíš tíží – vztah člověka ke smrti.

Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.

Jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků Stanislav Kolíbal letos oslaví sté narozeniny. Pražské Museum Kampa mu k jeho jubileu uspořádalo výstavu nazvanou jednoduše Stanislav Kolíbal 100. Potrvá po celý rok a vystavená díla bude muzeum průběžně obměňovat, aby výtvarníkovu tvorbu představilo co nejšířeji.

Výtvarník Jan Vytiska ve svých obrazech zobrazuje dobro a zlo, krásu a ošklivost, život i smrt. Jeho poslední cyklus obrazů inspirovala kniha Nového zákona – Zjevení svatého Jana neboli Apokalypsa. Na výstavě nazvané jednoduše Zjevení je přestavuje pražská Trafo Gallery.

Galerie hlavního města Prahy v interaktivní expozici Enter the Room ukazuje díla mladých umělců, kteří využívají herní prvky a zabývají se tématy, jako je budoucnost lidstva či klimatická krize. Výstava je členěná do dvou pater. V prvním z nich se instalace týkají především oblasti ekologie a spekulací nad alternativními budoucnostmi civilizace. V druhém patře pak výstava analyzuje herní principy jako takové. Záměrem Enter the Room ale nemá být kritika hraní. Naopak ukazuje, že videohry jsou součástí společnosti a pro mladé umělce jsou přirozeným jazykem.

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.

Přes čtyřicet umělců i studentů z Česka, Slovenska, Polska nebo Maďarska se zapojilo do Mezinárodního bienále výtvarného umění Zlín. Do konce března si lze na třech místech ve městě prohlížet kresby, malby, grafiky, sochy, skleněné objekty, fotografie či módu. Tématem prvního ročníku je hledání identity skrze smysly. „Událost by mohla přispět k rozšíření kulturního povědomí v rámci Zlína,“ věří Lívia Kožušková z Fakulty multimediálních komunikací zlínské Univerzity Tomáše Bati. Fakulta bienále organizuje spolu s Galerií Václava Chada.

Výstava Žitý sen Andyho Warhola od pondělí prezentuje v pardubických Gočárových mlýnech známá díla, ranou tvorbu i osobní věci krále pop-artu. Nachází se tam i díla, která v Česku dosud k vidění nebyla. Expozice se navíc snaží nahlédnout za Warholovo postavení hvězdy newyorské umělecké scény a představit ho jako křehkého a hluboce věřícího člověka, který je silně napojený na svoji matku, imigrantku z východu Slovenska.

Výstava Zdeňka Sýkory Zahrady barev v pražské Galerii Zdeněk Sklenář přibližuje zajímavou etapu vývoje umělce, který by právě den před otevřením oslavil stopáté narozeniny.

Moravská galerie v Brně představuje oceňovaného designéra Jana Plecháče. Výstava pod názvem Vzhůru! Shromažďuje jeho díla za patnáct let tvorby, od studentských let až po současnost, kdy pracuje jako umělecký šéf pro světoznámou sklářskou firmu.

Malíř, sochař, designér i hudebník Michal Cimala vystavuje v pražské Ville Pellé. Na retrospektivní výstavě Tlaková vlna se ohlíží za tvorbou posledních dvou dekád. Návštěvníkům představuje obrazy, sochy i autorské texty.

Obraz, který si před devíti lety v garážovém výprodeji v americké Minnesotě koupil sběratel starožitností, namaloval podle vědecké analýzy impresionistický malíř Vincent van Gogh. Neznámý muž za plátno utratil 50 dolarů (zhruba dvanáct set korun), nyní se přitom hodnota díla podle webu New York Post odhaduje na patnáct milionů dolarů (362 milionů korun). Autentičnost díla musí ještě potvrdit van Goghovo muzeum v Amsterdamu, které už to ale jednou odmítlo.

Světelná socha českého umělce Benedikta Tolara se stala dočasným, nicméně nepřehlédnutelným exponátem londýnské finanční čtvrti Canary Wharf. Je součástí každoročního festivalu světelných instalací.

Jeho předci uprchli do Spojených států, když museli za druhé světové války čelit nacistické perzekuci. Teď se americký grafik a výtvarník Noah Breuer do Česka vydává na návštěvu a při své tvorbě vychází právě z rodinné historie. „Tohle je vlastně návrat jejich vnuka s uměleckými díly, která odkazují k Česku a k Vídni,“ podotkl umělec v Událostech, komentářích.