Nestálá krychle. Museum Kampa se ohlíží za tvorbou stoletého Kolíbala

Nahrávám video
Museum Kampa připravilo výstavu Stanislav Kolíbal 100
Zdroj: ČT24

Jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků Stanislav Kolíbal letos oslaví sté narozeniny. Pražské Museum Kampa mu k jeho jubileu uspořádalo výstavu nazvanou jednoduše Stanislav Kolíbal 100. Potrvá po celý rok a vystavená díla bude muzeum průběžně obměňovat, aby výtvarníkovu tvorbu představilo co nejšířeji.

Stanislav Kolíbal svoje mládí prožil v Orlové a v Ostravě, v obklopení šachet, komínů a železáren. Právě jejich tvary výtvarníka inspirovaly. Ústředním tématem jeho kreseb a soch jsou otázky geometrie a prostoru. „Mě velice zajímala otázka krychle, ale ne krychle jako krásného tvaru, ten motiv, že něco není stálého. Stále vlastně se ubírá ke svému konci, proto se ta krychle najednou naklání a padá,“ podotýká Kolíbal k objektům vystaveným v Museu Kampa.

Zakladatelka muzea Meda Mládková se o Kolíbalovo dílo zajímala od svých prvních návštěv socialistického Československa na konci šedesátých let. Kolíbalova díla jsou zastoupena i ve sbírkách světových galerií – v New Yorku, Paříži nebo v Londýně.

Z výstavy Stanislav Kolíbal 100 v Museu Kampa
Zdroj: Museum Kampa

„Když se hovoří o tom českém poválečném umění, tak člověka napadají jména jako Mikuláš Medek nebo Adriena Šimotová a Stanislav Kolíbal, který má tu možnost, že v tvorbě pokračuje až do současnosti a dál pracuje a tvoří,“ uvedl kurátor výstavy Jan Skřivánek.

Stanislav Kolíbal se podepsal i do veřejného prostoru. Jedním z vůbec největších uměleckých děl u nás je jeho více než sto metrů dlouhá plastika u Nuselského mostu, hned vedle vchodu do metra Vyšehrad. A Kolíbalovy reliéfy se objeví i na nové lince metra D – ve stanici Nové Dvory. I tentokrát budou vycházet z jeho lásky ke geometrii. 

Narodil se 11. prosince 1925 v Orlové na Karvinsku, část života prožil v Ostravě.

Vystudoval užitou grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Antonína Strnadela a scénografii na DAMU. S Adrienou Šimotovou, Václavem Boštíkem a dalšími zakládal v roce 1960 uměleckou skupinu UB 12, jež byla v roce 1970 zakázána.

V roce 1965 zaznamenal Kolíbal úspěch, když jej vybrala porota Guggenheimova muzea v New Yorku k účasti na výstavě Sochařství 20 národů, jeho díla se poté objevila v Tokiu, v pařížském Centre Pompidou či v newyorském Muzeu moderního umění.

Od roku 1970 nesměl Kolíbal z politických důvodů v tuzemsku patnáct let vystavovat. Uchýlil se do ateliéru a zabýval se instalacemi.

Na začátku devadesátých let učil na pražské Akademii výtvarných umění. Rozsáhlou výstavou se představil v roce 2012 v Jízdárně Pražského hradu.

Kolíbal je znám také jako kreslíř, mimo jiné ilustroval pro děti Pohádky pro obě uši nebo Španělské pohádky a také První a Druhý strom pohádek z celého světa.

Za své dílo získal řadu ocenění v Česku i v cizině. V roce 2005 převzal od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy. Je rovněž laureátem ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.

Jeho manželkou byla sochařka Vlasta Prachatická.

Z výstavy Stanislav Kolíbal a Karel Štědrý: Paralely
Zdroj: Galerie Villa Pellé/František Ortmann

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 3 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 5 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 10 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...