Nestálá krychle. Museum Kampa se ohlíží za tvorbou stoletého Kolíbala

Nahrávám video

Jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků Stanislav Kolíbal letos oslaví sté narozeniny. Pražské Museum Kampa mu k jeho jubileu uspořádalo výstavu nazvanou jednoduše Stanislav Kolíbal 100. Potrvá po celý rok a vystavená díla bude muzeum průběžně obměňovat, aby výtvarníkovu tvorbu představilo co nejšířeji.

Stanislav Kolíbal svoje mládí prožil v Orlové a v Ostravě, v obklopení šachet, komínů a železáren. Právě jejich tvary výtvarníka inspirovaly. Ústředním tématem jeho kreseb a soch jsou otázky geometrie a prostoru. „Mě velice zajímala otázka krychle, ale ne krychle jako krásného tvaru, ten motiv, že něco není stálého. Stále vlastně se ubírá ke svému konci, proto se ta krychle najednou naklání a padá,“ podotýká Kolíbal k objektům vystaveným v Museu Kampa.

Zakladatelka muzea Meda Mládková se o Kolíbalovo dílo zajímala od svých prvních návštěv socialistického Československa na konci šedesátých let. Kolíbalova díla jsou zastoupena i ve sbírkách světových galerií – v New Yorku, Paříži nebo v Londýně.

Z výstavy Stanislav Kolíbal 100 v Museu Kampa
Zdroj: Museum Kampa

„Když se hovoří o tom českém poválečném umění, tak člověka napadají jména jako Mikuláš Medek nebo Adriena Šimotová a Stanislav Kolíbal, který má tu možnost, že v tvorbě pokračuje až do současnosti a dál pracuje a tvoří,“ uvedl kurátor výstavy Jan Skřivánek.

Stanislav Kolíbal se podepsal i do veřejného prostoru. Jedním z vůbec největších uměleckých děl u nás je jeho více než sto metrů dlouhá plastika u Nuselského mostu, hned vedle vchodu do metra Vyšehrad. A Kolíbalovy reliéfy se objeví i na nové lince metra D – ve stanici Nové Dvory. I tentokrát budou vycházet z jeho lásky ke geometrii. 

Narodil se 11. prosince 1925 v Orlové na Karvinsku, část života prožil v Ostravě.

Vystudoval užitou grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Antonína Strnadela a scénografii na DAMU. S Adrienou Šimotovou, Václavem Boštíkem a dalšími zakládal v roce 1960 uměleckou skupinu UB 12, jež byla v roce 1970 zakázána.

V roce 1965 zaznamenal Kolíbal úspěch, když jej vybrala porota Guggenheimova muzea v New Yorku k účasti na výstavě Sochařství 20 národů, jeho díla se poté objevila v Tokiu, v pařížském Centre Pompidou či v newyorském Muzeu moderního umění.

Od roku 1970 nesměl Kolíbal z politických důvodů v tuzemsku patnáct let vystavovat. Uchýlil se do ateliéru a zabýval se instalacemi.

Na začátku devadesátých let učil na pražské Akademii výtvarných umění. Rozsáhlou výstavou se představil v roce 2012 v Jízdárně Pražského hradu.

Kolíbal je znám také jako kreslíř, mimo jiné ilustroval pro děti Pohádky pro obě uši nebo Španělské pohádky a také První a Druhý strom pohádek z celého světa.

Za své dílo získal řadu ocenění v Česku i v cizině. V roce 2005 převzal od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy. Je rovněž laureátem ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.

Jeho manželkou byla sochařka Vlasta Prachatická.

Z výstavy Stanislav Kolíbal a Karel Štědrý: Paralely
Zdroj: Galerie Villa Pellé/František Ortmann

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 14 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 15 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...