Galerie Lázně Liberec představuje výstavu děl grafičky, sochařky a básnířky Naděždy Plíškové. Na uměleckou scénu pronikla v šedesátých letech minulého století, po invazi vojsk Varšavské smlouvy patřila mezi neoficiální umělce. Tvorbě se pak věnovala i po revoluci.
Tvorbu Naděždy Plíškové dokládá například lžíce v nadživotní velikosti, v níž je „nabrán“ hovězí vývar, ve skutečnosti epoxidová pryskyřice. Celkem byly ve Špálově galerii v roce 1970 vystaveny tři. „Další dvě lžíce byly prázdné a jedna z nich posloužila jako performance při zahájení výstavy, jmenovalo se to Sedm litrů gulášové polévky. Obsahem lžíce bylo přesně sedm litrů gulášové polévky, kterou Naděžda nalila do sochy a návštěvníci vernisáže ji zkonzumovali,“ doplnila kurátorka Jana Farská Hájková.
Plíšková často pracovala s humorem a ironií. Odtud se bere i název výstavy – Jízlivá něha. Pojem, který vystihuje také vztah výtvarnice s manželem, umělcem Karlem Neprašem. „Možná nejsentimentálnější je grafika Můj manžel z roku 1975, to je přesně doba, kdy se narodila Karolína, jejich jediné dítě. Je to grafika, kdy žehlíte a skládáte košili manželovi, a vlastně v tom zahlédnete odlesk té milované osoby,“ dodává kurátorka.
Nepraš se o Plíškovou staral poté, co v osmdesátých letech prodělala vážný úraz. Pomáhal jí i později, když jí byla diagnostikována rakovina. Svou nemoc reflektovala pomníky, které si sama vytvářela. Navrhovala i objekty – třeba bronzový talíř, jímž odkazovala na zmíněné lžíce. Vystavila ho v pražské galerii Hollar. „Nikolaj Stankovič, který výstavu uváděl, vléval do talíře tři druhy omáček,“ připomněla kurátorka.
Jízlivá něha Naděždy Plíškové zůstane v Liberci k vidění do letošního září. Zároveň u příležitosti výstavy vyšla první komplexní monografie této umělkyně.
