Výtvarné umění strana 4 z 5

Průřezová výstava Necenzurováno v Galerii Středočeského kraje (GASK) nahlíží na polské nezávislé umění, jak vznikalo v době osmdesátých let, především po vyhlášení výjimečného stavu a zákazu nezávislého odborového hnutí Solidarita. Expozice má přesahy i do tehdejšího Československa.

Volné umělecké sdružení Tvrdohlaví se sice už dávno rozpadlo, jeho členové se ale v menším či větším počtu potkávají čas od času na společných výstavách. Další takovou příležitostí je Mikulovské výtvarné sympozium, u jehož založení před třiceti lety Tvrdohlaví stáli. V letošním ročníku se tu sešli na několikatýdenní tvůrčí „dílně“, ze které vzejde výstava.

Výstava malířky Jany Šárové v Galerii Václava Špály se jmenuje Fusion, tedy Fúze. Jde i o způsob, jakým své obrazy tvoří. Propojuje v nich motivy cizích kultur, různých věků i své vlastní přítomnosti.

Pro děti narozené po roce 2015 je svět plný moderních technologií zcela přirozeným prostředím. I proto se jim někdy přezdívá generace dotykových obrazovek. Jak tyto malé návštěvníky zaujmout, motivovat, inspirovat se stalo úkolem pro nový – dětem vyhrazený – prostor v londýnském Victoria and Albert Museu.

Zemřel před devíti lety. Je někdy označovaný jako nejradikálnější konceptualista v Československu a Česku, jenž zapojoval diváka do „hry“. V ostravském Domě umění připravili retrospektivu Jana Wojnara: díla s bílým papírem, fotografie i jednoduché kresby.

Letošní diplomantky a diplomanti Akademie výtvarných umění v Praze vystavují své práce. Tématem, které je spojuje, je definování podmínek umělecké práce. Výstava probíhá přímo na půdě akademie a představuje všechny obory od architektury přes klasickou malbu až po sochu.

Žijeme na horizontu pozlaceného věku, upozorňuje umělec Pasta Oner v liberecké Oblastní galerii. Na výstavě The Gilded Age znázorňuje současnou společnost balancující na hraně globálních krizí a zpochybňující svůj blahobyt. Instalaci v podobě postapokalyptické krajiny, do níž zahrnul svá díla pracující s odkazy na pop-art i slavné mistry, vytvořil přímo pro prostor galerie.

Výtvarník František Skála v Interview ČT24 mluvil o tom, proč je ruční práce nenahraditelná i proč si myslí, že soutěžit v umění není nemorální. „Tvorba je veliké dobrodružství. Člověk to dělá kvůli tomu dobrodružství. Kdybych už věděl, co mám udělat, tak mě to bavit nebude,“ říká umělec, který stál u vzniku skupiny Tvrdohlaví i divadla Sklep. S kapelou Třaskavá směs, kde vystupuje sám za sebe a bez převleků, pokřtil nedávno novou desku Rotika.

Touze polské společnosti po svobodě, síle nezávislé umělecké scény i masovému odporu ke komunistickému režimu je věnována expozice Necenzurováno v kutnohorské GASK – Galerii Středočeského kraje. Představuje nejen polské výtvarné umění, ale i dobové fotografie, plakáty a dokumenty z protirežimních happeningů nebo nezávislé divadlo.

Byl obhájcem svobody v umělecké tvorbě, ale současně i dogmatickým zastáncem socialistické revoluce. Vůdčí osobnost meziválečné avantgardy, Karla Teigeho, představuje výstava v pražském Muzeu literatury. Ta stojí na jeho osobních denících, které v knižní podobě vyšly loni.

Pohřby bez obřadů jsou čím dál častější, stejně tak lze pozorovat ústup funerálního umění. O jeho návrat usiluje projekt Glaz Bridge, který oslovil výtvarné umělce různého zaměření se stejným zadáním: vytvořit pohřební urnu ze skla. Výslednou kolekci pod názvem Skleněná duše vystavuje nyní Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

Pozvání do Jurkovičovy vily v Brně přijal nově umělec a designér Jakub Berdych Karpelis, který se věnuje především konceptuální tvorbě s tradičními materiály jako kámen, sklo nebo porcelán. Se secesním domem a jejím architektem Dušanem Jurkovičem interaguje nejen svými díly, ale i názvem výstavy – Samosebou.

Národní galerie v Praze (NGP) otevírá novou stálou expozici umění dvacátého a jednadvacátého století. Jmenuje se 1939–2021: Konec černobílé doby. Autoři chtějí ukázat, že v dané době existovalo více různých pojetí umělecké kvality paralelně vedle sebe.

Pro mnoho lidí by bylo splněným snem se jednoho rána probudit a zjistit, že na fasádě jejich domu přibylo nejnovější dílo od Banksyho. Manželé Couttsovi z Lowestoftu by nesouhlasili. Zatímco tento streetartový umělec svou identitu tají, o jeho nových malbách se rychle ví. To ale přitahuje i pozornost nežádoucí pro obyvatele takového domu. Podle listu The Times vynaložili Couttsovi na odstranění graffiti racka už zhruba dvě stě tisíc liber (5,4 milionu korun).

Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Bylo jí 81 let. Malířka, autorka kreseb a prostorových objektů patřila k respektovaným uměleckým osobnostem moderního a současného umění. Na československou výtvarnou scénu vstoupila v šedesátých letech. Galerie hlavního města Prahy jí v dubnu otevřela výstavu v Městské knihovně.

Jsme svědky amaterizace, ztrácíme talenty, na umění vyděláváme jinou prací. To všechno zaznívá v průzkumech, které nedávno mapovaly situaci umělců na výtvarné a literární scéně. Mají sloužit jako podklad k přípravě takzvaného statusu umělce, který by měl definovat jejich roli například v sociálním systému a vůbec rozeznat jejich existenci. Česko se k jeho zavedení zavázalo Evropské unii, zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Podle ministerstva kultury mají různé skupiny různá očekávání.

Výtvarnice Klára Sedlo si na výstavě Fogbow v pražské Galerii kritiků pokládá otázku, jak by její život vypadal bez obsedantně kompulzivní poruchy, která ji provází už od dětství. Odpověď hledá prostřednictvím svého alter ega – věštkyně Jessicy Fogbow.

Od poloviny šedesátých let, kdy Jitka Svobodová vstoupila na českou výtvarnou scénu, se systematicky věnuje prozkoumávání viděné reality. Její kresby vychází z předmětů každodenní potřeby a převádějí je v umělecká díla – pro diváky často zneklidňujícím způsobem. Co je „Za hranou viděného“, nahlíží retrospektiva, kterou výtvarnici připravila Galerii hlavního města Prahy (GHMP).

Londýnské Muzeum designu otevřelo výstavu čínského výtvarníka a disidenta Aj Wej-Weje. Po obsáhlejších retrospektivních výstavách v New Yorku či Vídni se londýnská expozice s názvem Making Sense (dávat smysl) zabývá především umělcovými novějšími díly, která lze označit za designová. Už poněkolikáté v nich hraje velkou roli lego.

Výtvarník Zbyněk Sekal by letos oslavil sto let. Pražské Museum Kampa k tomuto výročí uspořádalo výstavu mapující zejména Sekalovu tvorbu před odchodem do exilu. K vidění jsou malby, sochy, proslulé skládané obrazy, ale i knižní obálky. Podle kurátorky Ilony Víchové se jen málokomu podařilo docílit tak soustředěné výpovědi o základních hodnotách lidského bytí jako právě Sekalovi.

„Když jsem byl malý, řekla mi matka: 'Když budeš vojákem, staneš se určitě generálem. Když budeš politikem, staneš se prezidentem. Když budeš mnichem, staneš se papežem.' Já jsem ji však zklamal, stal jsem se Picassem,“ prohlásil o sobě Pablo Picasso. Spoluzakladatel kubismu zemřel přesně před půlstoletím, 8. dubna 1973. Je jednou z nejznámějších nejen výtvarných osobností 20. století. Jeho dílo působí provokativně i inspirativně. Stejně jako on sám.

České umění doby „fin de siècle“ připomíná výstava Zlaté časy v Plzni. Představuje díla z přelomu devatenáctého a dvacátého století, která jsou součástí sbírek Západočeské galerie. Tehdejší výtvarnou scénu dokládá tvorba Alfonse Muchy, Jan Preislera, Františka Kupky či Josefa Váchala.

V Praze vystavuje Magdalena Jetelová, renomovaná česká výtvarnice, žijící v Německu. Ve své tvorbě řeší ekologické a kulturně-historické otázky, využívá při tom moderní technologie, jako GPS nebo drony. Galerie Cermak Eisenkraft nabízí průřez její tvorbou od sedmdesátých let až do současnosti. Některá díla jsou vystavena vůbec poprvé.

Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře připravila retrospektivní výstavu Jiřího Surůvky. Svéráz ostravské vizuální scény a kabaretní performer vystavuje Strůjce války. Ve své multimediální tvorbě cílí na pokrytecký konzumerismus, politickou propagandu a válečnou mašinérii.