Výtvarné umění strana 4 z 5

Mystickou krajinu hor a vodopádů mají připomínat několikametrové svitky, jimiž výtvarník Patrik Hábl zaplnil svisle i vodorovně Oblastní galerii Liberec. Jeho Cesta do dalekého Horozemí je součástí programu Zima v lázních. Ten představuje i tvorbu dalšího výrazného umělce současné tuzemské výtvarné scény – Nebezpečné vázy Jiřího Davida.

Tvorba streetartového umělce Banksyho unikla nejspíš málokomu, svými graffiti komentoval dění od Londýna po Pásmo Gazy. Jeho díla se prodávají za desítky milionů eur.  Skutečná identita tvůrce ale zůstává skrytá, navzdory mnoha spekulacím. Dvacet let starý rozhovor pro BBC naznačuje, že by se mohl jmenovat Robbie.

Za 15,872 milionu korun včetně dražební přirážky se při aukci v pražském Obecním domě prodal olej Maxe Švabinského Splynutí duší z roku 1901. Je to autorův rekord v tuzemských aukcích, sdělil Miloš Svoboda z pořádající společnosti European Arts Investments. Vyvolávací cena obrazu, který odborníci považují za stěžejní dílo českého symbolismu, byla deset milionů korun.

Míla Fürstová, česká umělkyně žijící ve Velké Británii, se do širšího povědomí dostala díky spolupráci s kapelou Coldplay. Její ilustrace ale doprovázejí také díla české klasické literatury, nejnověji výtvarně přispěla do dalšího vydání Máchovy skladby Máj. Ilustrace vytvořila, jak je pro ni typické, starou technikou leptu.

Vedení Galerie Rudolfinum se od ledna příštího roku ujme britská historička umění a kurátorka Julia Tatiana Baileyová, která žije v Praze. Nahradí Petra Nedomu, který se rozhodl z této pozice po třiceti letech odstoupit. Galerie Rudolfinum funguje od roku 1994, zaměřuje se především na prezentaci současného zahraničního, ale i českého umění.

Dítě bez rodiny, nemilovaná žena a chudá umělkyně, tvrdí mýty o Toyen. Svobodomyslná malířka a výrazná osobnost meziválečné avantgardy je i sama o sobě šířila. Podle filmařky a spisovatelky Andrey Sedláčkové lze všechny tyto mýty vyvrátit, o což se také pokusila v biografii Toyen: první dáma surrealismu. S umělkyní ji spojuje mimo jiné blízkost k francouzskému prostředí. „Snažila jsem se knihu napsat ne jako suchou práci, ale s románovým přídechem,“ uvedla autorka v Událostech, komentářích.

Genesis Breyer P-Orridge výrazně ovlivnili alternativní subkulturu posledního půlstoletí a dokázali se vysvobodit z genderových škatulek. Výraznou – dnešním pohledem nebinární – osobnost výtvarné i hudební scény představuje výstava v pražském Centru současného umění DOX. Název It Is A Paintful Thing To Be Alone: We Are But One odkazuje k asi nejznámějšímu dílu umělce, kdy se s manželkou pomocí estetických i chirurgických úprav snažili docílit totožného vzezření.

Pobyt stranou od rušné Paříže, ve vesnici Auvers-sur-Oise, byl dalším pokusem, jak by Vincent van Gogh mohl najít klid. Dalším marným pokusem. Klid totiž tehdy ještě nedoceněný nizozemský malíř našel až na tamním hřbitově poté, co ho opětovné deprese v červenci 1890 pravděpodobně dovedly k sebevraždě. V horečnatých dvou měsících, které v Auvers-sur-Oise strávil, vytvořil ale přes sedmdesát obrazů. Více než polovina z nich je k vidění v pařížském Musée d'Orsay na výstavě zaměřené právě na poslední období v životě Vincenta van Gogha.

Brněnská Fait Gallery napravuje dluh, který má podle ní česká společnost vůči výtvarníkovi Jiřímu Hilmarovi. Připravila zatím nejrozsáhlejší výstavu děl tohoto umělce, který po emigraci přes čtyři desítky let působil v Německu. Širší veřejnosti proto jeho tvorba zůstává málo známá.

Jeden z nejvýznamnějších – a také nejlépe placených – barokních umělců v Čechách, ovšem zároveň věčný dlužník, nevěrný manžel a velký gurmán. Na objednávku vytvářel biblické výjevy, pro sebe maloval společenskou spodinu. Petra Brandla se pokouší vystihnout výstava s podtitulem Příběh bohéma, kterou připravila Národní galerie Praha. Prohlédnout si na ni lze i díla nově objevená či dosud nevystavená.

Umělec Pavel Büchler se věnuje především konceptuální práci s textem, zastaralými fotografiemi a médii. Narodil se v Československu, ale více než čtyři dekády žije a tvoří ve Velké Británii. Tuzemským divákům Büchlerovu tvorbu obsáhle představuje nyní Moravská galerie v Brně na výstavě nazvané Známky života.

Padesátku děl malíře Václava Chada, který se narodil před sto lety, vystavuje stejnojmenná galerie v centru Zlína. Během druhé světové války se Chad zapojil do odboje. V pouhých jedenadvaceti letech, tři měsíce před koncem války, ho zastřelilo gestapo po razii na zlínském internátu.

V Královské akademii umění v Londýně vystavuje přední osobnost konceptuálního umění Marina Abramovičová. Retrospektiva shrnuje více než půlstoletí její tvorby, při níž se performerka snažila překonávat hranice svého těla a mysli. O výstavě se v Británii mluví jako o jedné z hlavních událostí uměleckého podzimu.

Dědicové rakouského kabaretiéra a brněnského rodáka Fritze Grünbauma, který zemřel v nacistickém koncentračním táboře Dachau, dostali zpět sedm obrazů rakouského expresionistického malíře Egona Schieleho. Podařilo se vypátrat, jak se umění ukradené nacisty dostalo do amerických galerií a soukromých sbírek. Rodina o navrácení děl z Grünbaumovy sbírky usiluje více než čtvrtstoletí. V americkém soudnictví jde o jeden z nejdéle trvajících restitučních případů umění z období holocaustu, píše list The New York Times.

Hlavní podzimní výstava Národní galerie Praha se změřila na akvarel. Výtvarná technika založená na práci s vodou ředitelnými barvami dosáhla největšího rozkvětu v devatenáctém století, ambicí autorů výstavy Akvarel mezi Prahou a Vídní je představit ho jako klíčové výtvarné médium své doby s vlivem na architekturu nebo fotografii. Prezentace staví na pracích českých a rakouských mistrů.

Slovenská národní galerie připravila dvě výstavy, které se dotýkají českého umění. Pod názvem Hvězdy připomíná umělce české moderny, jako byli František Kupka, Emil Filla nebo Toyen. Druhá výstava se věnuje výjimečným stavbám realizovaným v Československu od šedesátých let do sametové revoluce.

Julius Reichel je jedním z nejvýznamnějších představitelů takzvané postinternetové malby u nás. Dlouhodobě ho zajímá všechno, co se děje uvnitř lidské hlavy i co na ni působí. To také zkoumá na výstavě Hard Core + Lobotomy = 20 / 20 v pražské Galerii Václava Špály.

Drážďanské Albertinum otevřelo výstavu jednoho z nejúspěšnějších a také nejdražších současných malířů Gerharda Richtera. Nese prostý, ale jasný název: Přemalované fotografie.

Pražská galerie Villa Pellé připravila průřez zásadními tvůrčími etapami Zdeny Šafky. Jako oděvní návrhářka byla mimo jiné autorkou kolekce pro české olympioniky, ve volné tvorbě se věnuje malbám a textilnímu výtvarnictví. Motivy jejích děl shrnuje název výstavy: Hlavy, mosty, kapradí.

Grafik, typograf a hudebník František Štorm vystavuje své olejomalby v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře (GASK). Expozice nese název Maldorör Disco. Propojuje barevné psychedelické obrazy s hudebními experimenty.

Britský umělec Ben Wilson si dává pozor, aby v ulicích Londýna nešlápl do žvýkačky. Ovšem z jiného důvodu než většina lidí, kteří lepivou hmotu pak nechtějí seškrabávat z podrážky. Wilson se totiž zaschlé žvýkačky rozhodl využít jako malířské „plátno“.

V Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích je k vidění výstava Zbožní zítřka: Umění vidět. Pod trochu tajemným názvem skrývá velice vzrušující pohled na české výtvarné umění spojené společným jmenovatelem – duchovnem a jeho hledáním. A také nalézáním.

Malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. Všechny tyto výtvarné formy byly blízké Vojtěchu Štolfovi, jehož tvorbu aktuálně připomíná výstava v Muzeu města Tišnova. K vidění je část umělcova obsáhlého díla, například precizní botanické ilustrace, v nichž zvláště vynikal, nebo jeho nově nalezené kresby. Tuš, kterou kreslil, si Štolfa vyráběl dokonce sám.

Ostravský sochař a designér Lukáš Dvorský představuje svá díla vytvořená za poslední tři roky. Výstavu v galerii Konírna v Lipníku nad Bečvou nazval Implementace. Nově pracuje s tvarem podobným pilulce a pestrými barvami.