V Paříži vystavují otce moderního sochařství. Rumuni se na nákup jeho díla neúspěšně skládali

Constantina Brâncușiho, původně rumunskému sochaře, označují jako otce abstraktního umění, aniž by však byl abstraktní a patřil k nějakému proudu. Jeho retrospektiva, první podobně velká za posledních 30 let, čítající více než stovku děl, je v pařížském Centre Pompidou k vidění do začátku července.

Narodil se do rolnické rodiny na jihu Rumunska. Původně se vyučil tesařem a kameníkem. V roce 1903 se ale vydal pěšky do ciziny. Prošel Vídeň, Bavorsko a Švýcarsko, prodělal zápal plic a po osmnácti měsících došel do Francie. To mu bylo osmadvacet let.

Než si založil vlastní sochařské studio, pracoval pro Augusta Rodina. „Nic neroste ve stínu velkých stromů,“ měl prohlásit, když Rodina opouštěl. V roce 1955 Guggenheimovo muzeum v New Yorku připravilo první retrospektivní výstavu jeho děl z mramoru, dřeva a kovu.

Z výstavy v Centre Pompidou
Zdroj: Profimedia

Postupem času dospěl k vlastnímu abstraktnímu stylu, výjimečnému svojí jednoduchostí a čistotou, určitému návratu k esenci a počátku. Přímou prací se dřevem a mramorem zahájil radikální nový přístup k sochařství, který stál na abstraktních tvarech. „Je velká škoda, že musíme kazit krásný materiál hloubením malých otvorů pro oči, vlasy, uši,“ prohlásil.

V rodném Rumunsku mnoho jeho děl není. Nekonečný sloup vysoký třicet metrů, památník obětem 1. světové války, však vztyčil v Târgu Jiu. Kousek od své rodné vsi.

Na nákup jeho díla se pořádala sbírka

Centre Pompidou vystavuje menší objekty. Desítky soch, včetně několika verzí slavné Spící múzy, ale také fotografie nebo sochařské náčiní. Část děl pochází z Brâncușiho ateliéru, který odkázal Francii. Jeho replika se nachází přímo naproti samotného Centre Pompidou. Své umění chtěl odkázat Rumunsku, ale tehdejší komunistická vláda jeho nabídku odmítla.

Brâncuși neposkytoval téměř žádné rozhovory. Neměl umělecké zastoupení a svá díla prodával napřímo kupujícím, kteří museli navštívit jeho dílnu. V roce 1945 náhle přestal pracovat, protože prý už neměl co dodat. Ve svých posledních letech už nevytvářel další sochy, místo toho trávil čas přestavováním své dílny a prodejem zbývajících kusů. Brâncuși zemřel v roce 1957.

Constantin Brâncuși
Zdroj: Profimedia

Před několika lety vznikla v Bukurešti iniciativa, v níž se vybíralo šest milionů eur na nákup jedné z jeho vápencových soch nazvané Moudrost Země, která zobrazuje ženskou postavu sedící se založenýma rukama a zvednutýma nohama. Hodnotu jedenácti milionů eur chtěla dorovnat vláda, prostředky na nákup od soukromého sběratele se však vybrat nepodařilo. Vláda rovněž chtěla, aby se umělcovy ostatky přesunuly z Paříže do Rumunska.

V roce 1926 zase americký sběratel pořídil jeho Ptáka v prostoru, po příjezdu do vlasti z něj ale musel nečekaně platit clo, jakkoliv umělecké předměty od něj byly oproštěny. Poté, co celníci odmítli, že by se jednalo o umění, vypukl spor o jeho podstatu. Abstraktní plastika z leštěného bronzu nakonec byla ve sledovaném sporu od cla osvobozena.

Nekonečný sloup v Târgu Jiu
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
včera v 11:00

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025

Aparecium. Seriál Harry Potter prozradil část obsazení

Oficiálně potvrzeno je obsazení některých dalších rolí v chystaném seriálu o Harrym Potterovi. V bradavickém učitelském sboru se objeví Paapa Essiedu, Janet McTeerová, Nick Frost a jako školník Paul Whitehouse. Na představitele ústřední trojice, tedy kouzelnického učně a jeho kamarádů Rona a Hermiony, se ještě čeká.
16. 4. 2025

Kolegové i veřejnost se v Národním divadle rozloučili s Aloisem Švehlíkem

Herečtí kolegové i veřejnost se v Národním divadle rozloučili s Aloisem Švehlíkem. Herec, mimo jiné dlouholetý člen první scény, zemřel 2. dubna.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Výdejní boxy by neměly „křičet“ vedle památek, zaznělo v 90' ČT24

Výdejních boxů po Česku přibývá, jejich umístění se však někdy setkává s kritikou. Třeba v Hradci Králové sousedí s plastikou od Vladimíra Preclíka. Jednotná pravidla pro regulaci ale chybí. „Box není z hlediska zákona stavba,“ podotkl v pořadu 90' ČT24 ředitel Institutu plánování a rozvoje města Prahy Ondřej Boháč, v čem může spočívat komplikace. „Nejlepší je ukázat dobré a špatné příklady,“ míní historik architektury Zdeněk Lukeš. To se týká nejen umístění, ale i designu boxů.
15. 4. 2025

Weinstein se vrací před soud. A s ním případ, který spustil hnutí MeToo

Výběrem poroty začíná nový proces s bývalým hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem. Obvinění kdysi mocného muže filmové branže vedlo před osmi lety k hnutí MeToo. Weinsteina už původně odsoudili za sexuální napadení a znásilnění ke třiadvaceti letům vězení, ale tento verdikt byl zrušen v odvolacím řízení na základě procesních chyb. Sám Weinstein tvrdí, že se nikdy nedopustil nekonsenzuálního pohlavního styku.
15. 4. 2025

Urny a tetování Dominika Adamce jsou mementem smrtelnosti i života

Dominik Adamec, jeden z letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, na své sólové výstavě The End of Pyramids v pražské Karpuchina Gallery představuje sérii keramických pohřebních uren, autorskou knihu i kresby. Vlastním hravým způsobem tak řeší téma, které společnost spíš tíží – vztah člověka ke smrti.
14. 4. 2025

Nejde jen o scény sexu či líbání, říká koordinátorka intimity

Poměrně novou součástí štábu v Česku i ve světě je koordinátor/ka intimity. V tuzemsku působí zatím dvě. „Hodně lidí má představu, že na všechno dohlíží,“ podotkla jedna z nich Martina Čurdová. „Moje práce je sladit režisérskou vizi s hranicemi herců,“ upřesnila v rozhovoru s moderátorkou Nikolou Reindlovou pro Studio 6. Čeští tvůrci prý zatím koordinátora intimity přijímají různě. Skeptické jsou ale i třeba některé hollywoodské hvězdy, jako Michael Douglas nebo Gwyneth Paltrowová.
14. 4. 2025
Načítání...