Ničí se, kradou i se stávají předmětem závisti. Řeč je o dílech streetartového umělce Banksyho. Aniž by prozradil svou identitu, zanechává graffiti na soukromých domech i veřejných místech po celém světě. Bývají spojena se společenským nebo politickým apelem, navíc vtipně využívají kontext veřejného prostoru. A jejich hodnota šplhá do milionů. Nejnovější dílo na zdi v severním Londýně vydrželo neponičené jen pár dní.
Graffiti od Banksyho znamenají i starosti. Majitele stresují a zloději je kradou
U jednoho z domů v londýnském obvodu Islington stál dlouho holý strom. V polovině letošního března se ale přes noc zazelenal. Za „zázrak“ je zodpovědný Banksy, který větvím „domaloval“ listí na vedlejší domovní zeď, z náležitého úhlu tak listoví působí dojmem, že roste v jinak poněkud bezútěšné koruně. Pod stromem stojí – rovněž namalovaná – žena se zahradnickým postřikovačem.
Bývalý šéf britských labouristů Jeremy Corbyn, který je v parlamentu právě za obvod Islington, na síti X napsal, že jde o úžasné umělecké dílo ukazující, že existuje naděje pro všudypřítomný přirozený svět. A na graffiti se chodily dívat davy lidí.
Graffiti dostane kamery, strom péči
Ve středu ráno ho ale od zvědavců oddělovalo vysoké kovové oplocení, někdo totiž exponovanou zeď polil bílou barvou. Důvod není znám. Graffiti umělec Joe Epstein ještě před činem BBC vysvětloval, že streetartoví umělci často vedou „války o území“, přičemž „součástí příběhu těchto maleb je to, jak je lidé doplňují, jak jsou vůči nim agresivní nebo jak se s nimi vyrovnávají“.
Mluvčí městské části Islington označil znehodnocení Banskyho graffiti za smutné. Ujistil ale, že jedná s majitelem budovy, „aby se všichni mohli kochat uměleckým dílem a zároveň ho chránit“. Provizorní opatření zahrnují instalaci zábran a nasazení hlídek, zvažuje se umístění kamer.
Zvýšené pozornosti se dostane i stromu. Radnice uvedla, že až půlstoletí starou třešeň, zasaženou hnilobou a poškozenou houbami, se bude snažit udržet při životě. Mohlo by na ní i znovu vyrašit skutečné listí.
Uvědomuje si Banksy důsledky? Ptá se majitel domu
Ne všichni jásají při zjištění, že zrovna jejich nemovitost si Banksy vybral jako plátno pro erupci své kreativity. Například manželé Couttsovi z Lowestoftu nedocenili umělcovu snahu podpořit turistický ruch v přímořských městech tím, že na jejich dům v roce 2021 namaloval šestimetrového racka. Vtipně přitom využil přistavěný kontejner se stavebním materiálem na zateplení, vypadalo to, jako by se pták chystal odnést hranolky ze zapomenuté krabičky.
„Zpočátku to bylo samozřejmě neuvěřitelné, ale jak se věci vyvíjely, začalo to být nesmírně stresující. Nejsem si jistý, jestli si Banksy uvědomuje nezamýšlené důsledky pro majitele domů. Kdybychom mohli vrátit čas, udělali bychom to,“ podotkl tehdy Garry Coutts.
S manželkou by si ušetřili upozornění od městské rady, že případný příkaz za zachování díla činí majitele zodpovědné za jeho údržbu, což by znamenalo desetitisícové náklady v librách ročně. Bez Banksyho graffiti by také neplatili za nočního hlídače, kterého museli najmout poté, co se někdo snažil část racka ukradnout a prodat přes sociální sítě. „Jindy byli vandalové přistiženi s tuctem kbelíků bílé barvy a zřejmě se ho chystali přemalovat,“ líčil majitel domu další útrapy.
Když racka začaly ohrožovat praskliny ve zdi, rozhodli se Couttsovi kvůli bezpečnosti díla i lidí, kteří si ho přijížděli prohlížet, graffiti odstranit. Zvažovali dokonce prodej, aby se jim vrátilo dvě stě tisíc liber – účet za vyztužení a odstranění dvaadvacetitunové zdi s uměleckým dílem.
V roce 2021 změnilo majitele dílo ze zdi kadeřnictví v Nottinghamu. Britský streetartista využil bicyklu bez zadního kola, který někdo u stěny zaparkoval. A domaloval výjev, na němž chybějící část posloužila fiktivní holčičce jako obruč na hraní. Lidé považovali dílo za výraz optimismu v chmurné koronavirové době.
Vlastníci domu nechali ale graffiti odstranit a za „šestimístnou sumu“, kterou prý věnovaly na charitu, ho přenechali sběrateli Banksyho umění a galeristovi Johnu Brandlerovi. Autorovi se to nejspíš příliš nelíbilo, netají se odporem ke komercializaci umění a jeho vystavování v muzeích a galeriích.
Zloděje zajímaly dveře z Bataclanu i zeď v Hostomelu
Někdy se Banksyho dílo nestačí na místě ani ohřát. Jako třeba dopravní značka v Londýně, kterou dva muži pomocí štípacích kleští – za přihlížení kolemjdoucích – sundali ze sloupku a odnesli pouhou hodinu poté, co se na místě objevila.
Stopka se třemi polepy znázorňujícími drony byla odhalena loni v prosinci, v době vyhroceného konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Je možné, že umělec chtěl vyjádřit odmítavý postoj k nasazování dronů k cílenému zabíjení lidí. Nicméně významy Banksyho děl zůstávají v rovině interpretace, on žádné vysvětlující podrobnosti neposkytuje.
Muž krade Banskyho značku s drony
Díla ostatně žádný výklad většinou ani nepotřebují. Třeba graffiti znázorňující ženu v županu, plynové masce a v natáčkách, které přibylo na fasádě domu v Hostomelu po napadení Ukrajiny putinovským Ruskem. Jenže následně – za bílého dne, kdy kolem chodili civilisté i vojáci – skupinka mužů obraz vyřízla, zabalila do fólie a chystala se ho naložit do auta.
Hlavní iniciátor akce tvrdil, že chtěl dílo z domu určeného k demolici zachránit, nakonec vypověděl, že jeho záměrem bylo graffiti prodat a za peníze koupit auta pro ukrajinskou armádu. Za „pokus o krádež velkého rozsahu v podmínkách válečného stavu“ mu hrozilo až dvanáct let a konfiskace majetku, nakonec po dohodě s prokuraturou odcházel od soudu s podmínkou.
Pokušení vzbudilo v nenechavcích také dílo, které utajený streetartista vytvořil jako poctu obětem teroristického útoku z roku 2015, kdy v pařížském hudebním klubu Bataclan zemřelo devadesát lidí. Banksy tragédii připomněl malbou truchlící holčičky na protipožárních dveřích klubu. Z Bataclanu pachatelé tyto dveře ukradli během pouhých pár minut a odvezli na farmu v Itálii, kde je později našla policie. Do krádeže bylo zapleteno osm lidí, nejvyšší trest soud uložil ve výši čtyř let.
Úřady přemalovaly Banksyho dílo
Jsou ale i případy, kdy se o přemístění graffiti rozhodne oficiálně, například ve snaze předejít případnému poškození.
Z domu v přímořském městě Margate tak do místního zábavního parku přenesli dílo zobrazující ženu se stopy násilí v obličeji, stylizovanou jako manželku v domácnosti padesátých let. Dramatickou scénu dotváří skutečná stará lednička, z níž čouhají (namalované) nohy zřejmě ženina manžela, a překocená židle, kterou, stejně jako chladničku a další haraburdí, u zdi kdosi odložil. Banksy tento výtvor zveřejnil loni na Valentýna, poukazuje patrně na problém násilí na ženách.
Banksyho graffiti v Margate, ledničku a židli už někdo odstranil
V městečku Great Yarmouth ve východní Anglii dokonce Banksyho dílo úřady přemalovaly. Dvě děti na nafukovacím člunu vznášejícím se ve vzduchu příliš místním připomínaly nehodu, při níž zemřela tříletá dívka. Podlehla následkům zranění hlavy poté, co pod ní praskla nafukovací trampolína. „Banksymu za veškerá jeho úžasná umělecká díla děkujeme a plně si uvědomujeme, že o těchto okolnostech umělec nevěděl,“ uvedla rada v prohlášení.
Je copyright pro lůzry?
V roce 2022 se v galerii moderního umění v Tel Avivu objevil blok zdi o velikosti zhruba dvou metrů čtverečních a váze na čtyři sta kilogramů – a na něm krysa s prakem. Údajně se jedná o graffiti, které Banksy vytvořil na opuštěném izraelském stanovišti na Západním břehu Jordánu, jenže pak zmizelo. Převoz do Izraele zajistil podle svých slov izraelský sběratel umění Koby Abergel, s vývozem mimo palestinská území mu pomohl nejmenovaný palestinský společník.
Přesun vyvolal etické otázky. Podle mezinárodních dohod musí okupační mocnosti předcházet vývozu uměleckých děl z území, která spravují. Palestinské úřady přesun díla označily za akt porušující právo. Izraelské úřady tvrdily, že o přesunu nic nevěděly.
Lákavé je přiživit se na Banksyho slávě. Začátkem března tohoto roku například španělská policie zadržela skupinku padělatelů. Prodávali díla, o nichž tvrdili, že pochází z Banksyho projektu Dismaland, ve skutečnosti vznikala ve španělském městě Zaragoza.
Název Dismaland, což lze přeložit jako ponurá či bezútěšná země, odkazuje na velké zábavní parky. Neveselé plastiky, na nichž se vedle Banksyho podílelo ještě dalších šedesát umělců, ovšem komerční zábavu, kapitalismus a konzum kritizovaly. Projekt realizovaný v roce 2015 v jihoanglickém Weston-super-Maru přitáhl do tohoto ospalého městečka více než sto padesát tisíc návštěvníků.
Mezi nimi možná i zadržené padělatele. Dva z povedené čtveřice mají podle policie velmi dobré znalosti o umění. Více než pětadvaceti prodeji podvrhů si přišli na zhruba deset tisíc eur, tedy čtvrt milionu korun. K falzům sice přikládali osvědčení o pravosti, ale zřejmě ne tak přesvědčivá jako originály od Pest Control Office, specializovaného orgánu, který jako jediný může certifikovat Banksyho autorství.
Dismaland
Roky se už táhne právní spor, který vede s touto společností britská firma Full Colour Black. Ta totiž Banksyho graffiti tiskne na blahopřání, předmětem dohadů je platnost umělcovy ochranné známky. Firma mimo jiné argumentovala umělcovým výrokem z jeho vlastní knihy, že „copyright je pro lůzry“. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví dal v některém případu za pravdu Banksymu, v jiném druhé straně.
Loni na podzim pak Full Colour Black zažalovala „umělce známého jako Banksy“ a Pest Control Office pro pomluvu kvůli (už smazanému) příspěvku na umělcově Instagramu, který údajně obsahoval „pomlouvačná slova“ vůči výrobci pohlednic.
Někteří si od soudu slibují konečné odhalení Banksyho identity. Pravděpodobnost, že by byl nucen se osobně dostavit do soudní síně nebo se jinak prozradit, není ale příliš vysoká už vzhledem k tomu, že jeho skutečné jméno je v soudních dokumentech utajeno.
O Banksym se tak s jistotou ví jen to, že pochází z Bristolu a koncem devadesátých let se přestěhoval do Londýna. Za nejvíce „podezřelého“ je považován bristolský výtvarník Robin Gunningham.
