Kyjevan se pokusil ukrást Banksyho dílo z Hostomelu. Hrozí mu dvanáct let vězení

Až dvanáct let může strávit za mřížemi obyvatel Kyjeva, který je podezřelý, že na počátku prosince zorganizoval na předměstí Hostomel pokus o krádež jednoho z protiválečných děl britského umělce Banksyho. Z fasády domu vyřízl obrázek ženy v natáčkách a plynové masce a s hasicím přístrojem v rukou. O obvinění podezřelého a možném trestu v případě odsouzení informovala rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na generální prokuraturu.

Banksyho graffiti bylo oceněno na devět milionů hřiven (asi 5,58 milionu korun). Podle prokuratury si podezřelý uvědomoval hodnotu díla a chtěl jej prodat. Nyní byl obviněn z mimořádně velké krádeže, spáchané navíc za válečného stavu.

O případu vandalství nejprve informoval na sociálních sítích očitý svědek Serhij Žuk, podle kterého pachatelé Banksyho dílo vyřízli z fasády za bílého dne. Policie vandalský čin potvrdila a oznámila, že zadržela skupinu lidí, kteří jej mají na svědomí.

Ukrajinská média už dříve uvedla, že policie zadržela celkem osm podezřelých. Na svou obhajobu uvedli, že Banksyho dílo chtěli prodat, aby utržené peníze mohli poslat na potřeby ukrajinských ozbrojených sil.

Malba byla údajně předána ukrajinskému ministerstvu kultury, které rozhodne o jejím dalším osudu, doplnilo Rádio Svoboda.

Banksy vytvořil na Ukrajině sedm děl

Banksy dříve potvrdil serveru The Art Newspaper, že na Ukrajině vytvořil sedm graffiti, včetně obrázku ženy v Hostomelu. O letiště v Hostomelu se v úvodu války, kdy se Rusové snažili zmocnit Kyjeva, tvrdě bojovalo.

Banksy je jedním z nejslavnějších světových umělců, zároveň zůstává v anonymitě. Proslavil se na začátku 90. let pouličními graffiti v Bristolu. Během dalších let se jeho práce objevily v Paříži, New Yorku a Park City v Utahu. Média jej často popisují jako „nepolapitelného“ a „tajemného“ či „guerillového“ pouličního umělce. Mezi jeho fanoušky patří i největší světové celebrity.

Města a vesnice v Kyjevské oblasti byly mezi prvními na Ukrajině, které letos v únoru pocítily ruskou vojenskou agresi. Část regionu obsadila hned v prvních dnech invaze ruská okupační vojska, stáhla se odsud zhruba na začátku dubna. Po osvobození obcí svět šokovaly informace o masakrech civilistů ruskými vojáky a o masových hrobech. Moskva zodpovědnost popřela.

Policejní šéf Kyjevské oblasti se zabaveným dílem
Zdroj: Valentyn Ogirenko/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 11 mminutami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 29 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...