Baroko a metalíza. Marek Kvetan v Ostravě ironizuje konzum

Nahrávám video
Marek Kvetan vystavuje v Ostravě
Zdroj: ČT24

Slovenský výtvarník Marek Kvetan patří k umělcům, kteří do sochařství zapojují současné technologie. Do ostravského Domu umění přivezl Nádoby dočasnosti. Výstavě daly název naddimenzované barokní vázy v pastelových barvách. Kromě nich prostor v expozici dostává třeba i reflexe covidové pandemie.

Kvetan ve své tvorbě využívá 3D modelování, kdy z digitální předlohy vytváří fyzické objekty. Například známé gesto z Michelangelovy malby Stvoření Adama parafrázuje objekt Dotyk stvoření – relikviář obsahující zvětšenou kostru umělcovy paže s nataženým prstem.

Rozměrné vázy z projektu Nádoby dočasnosti, podle nějž se výstava jmenuje, vytvořil Kvetan pomocí generativních programů. „Byly to reálné nádoby, které byly zvětšené do lidského měřítka. Mám rád, když sochy více komunikují s tělem,“ vysvětlil umělec. Barokní podobu předloh zachoval, ale glazuru nahradil metalízou používanou v automobilovém průmyslu. Jde o odkaz na povrchnost současné konzumní kultury.

Odlitky jídelních boxů

Výstavu doplňuje komorní instalace sádrových nádob různých tvarů a rozměrů. Vznikly jako odlitky skutečných nádob, PET lahví, kartonů od mléka, sklenic od zavařenin a jídelních boxů. Jsou památkou na dobu covidové pandemie. 

Z výstavy Marek Kvetan: Nádoby dočasnosti
Zdroj: ČTK/Jaroslav Ožana

„Marek Kvetan je jedním z umělců generace těsně před padesátkou, která se častěji a velmi intenzivně zaobírá otázkami konzumu a zaujímá k nim kritický a jasně ironický postoj,“ poznamenal kurátor výstavy Vladimír Beskid.

Nádoby dočasnosti si lze v ostravském Domě umění prohlédnout do 10. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...