Expozice ukazuje spíše pozdnější Fillovu tvorbu, která vznikla po druhé světové válce až do výtvarníkovy smrti v roce 1953. Název výstavy Orel rozsápe orla je citací z Fillova díla. „Pro mě je to taková metafora. Pro Fillu poválečné období vůbec nebylo lehké, zejména po roce 1948, kdy převzali moc v Československu komunisté a kdy celá jeho tvorba upadla v nemilost,“ uvedl autor expozice, historik umění Tomáš Winter.
V Peruci vystavují pozdní melancholii Emila Filly
Nová expozice Emila Filly na zámku v Peruci (zdroj: ČT24)
„Jeho pozdní tvorba se stala terčem kritiky, kdy z jedné strany mu bylo vyčítáno, že (jeho obrazy) nejsou kubistické, a z druhé strany režimu mu bylo vytýkáno, že to není zas až takový realismus,“ shrnula kurátorka Galerie Benedikta Rejta, která síň užívá, Lucie Šiklová.
Na České středohoří vzpomínal v Buchenwaldu
Na Peruci pobýval Filla od konce čtyřicátých let. Jezdil ale i po okolí a maloval v plenéru. „České středohoří navštěvoval už před válkou. A v Buchenwaldu na něj hodně vzpomínal, významný pro něj byl Oblík jako symbol vzdoru,“ připomíná Lucie Šiklová.
Gestapo zatklo Fillu hned v první den války, v koncentračních táborech ho Němci věznili až do jejího konce. „Filla po tom všem, co zažil, byl v těžké melancholii, což je vidět i na jeho krajinách,“ podotkla kurátorka.
Fillovu tvorbu tenkrát ovlivňovalo čínské umění, které právě na Peruci a ve své pražské vile uchovával. I jeho sběratelské předměty z Asie jsou součástí expozice, stejně jako soubor lidových písní z peruckého okolí. Nechybí ani kubistická zátiší, díky nimž je Filla nejvíce znám. Výstava je doplněná o fotografie Josefa Sudka, s Fillou se přátelil.
Dlouhodobá expozice by měla být na zámku v Peruci k vidění čtyři roky.
Dlouholetý spor ukončil smír
Umístění děl kubistického malíře na Peruci je podmínkou darovací smlouvy z roku 1956. Manželka umělce Hana Fillová tehdy s touto podmínkou převedla na stát část rozsáhlého Fillova díla, vybavení ateliéru i letního bytu na zámku.
Síň nesoucí Fillovo jméno se návštěvníkům uzavřela v roce 2016, po rekonstrukci zámku se měla vrátit do užívání Galerie Benedikta Rejta. To se ale nestalo. Galerie, která je příspěvkovou organizací Ústeckého kraje, majitelku zámku proto žalovala, a domáhala se tak práva na užívání síně. Spory nakonec skončily smírem.
Zámek Peruc
Galerie mohla síň užívat na základě věcného břemene. Strany se dohodly, že kraj nebude trvat na věcném břemeni a majitelka síň opraví. Podle provozovatele zámku Pavla Ondráčka se investice do pamětní síně pohybuje okolo pěti milionů korun. Zbývají ještě poslední úpravy, s nimi se začne za několik měsíců.
V roce 2011 někdo síň vykradl, pak byla čtyři roky zavřená. Nejvzácnější malířova díla v ní kvůli bezpečnosti chyběla. Ukradené obrazy policie našla.