V Drážďanech vystavili šperky z loupežné „Mission: Impossible“

Před téměř pěti lety zmizely z drážďanské klenotnice šperky v hodnotě milionů eur. Pachatele spektakulární loupeže, kteří všichni pocházeli z jedné rodiny, se podařilo dopadnout a většinu vzácných barokních klenotů vrátit. Nyní je poprvé od činu v Drážďanech opět vystavili. Raději v přísně střežené vitríně.

Loupež, ke které došlo v listopadu 2019 v muzeu Grünes Gewölbe v Drážďanech, zaskočila muzeum i veřejnost svou drzostí. Týkala se totiž sbírky mimořádného historického významu.

Zloději si odnesli šperky osázené bezmála čtyřmi a půl tisíci diamanty či brilianty a v hodnotě překračující sto třináct milionů eur (asi 2,7 miliardy korun). Za cennou sbírku z osmnáctého století vděčí Drážďany bonvivánskému milovníkovi přepychu a žen – saskému kurfiřtovi a pozdějšímu polskému králi Augustovi II. Silnému. K objednávání stále oslnivějších kousků ho vedlo soupeření s bohatstvím francouzského panovníka Ludvíka XIV.

Před pěti lety to nebylo poprvé, co saské město o vzácnou sbírku přišlo. Po druhé světové válce, kterou poklad přečkal nepoškozen i přes zničující bombardování Drážďan, ji sovětští vojáci zabavili jako válečnou kořist. Do saského hlavního města se šperky vrátily koncem padesátých let. I při poslední loupeži se většinu z jednadvaceti klenotů podařilo získat zpět.

Stačila vteřina místo čtvrthodiny

Loupež byla tvrdou lekcí o zabezpečení muzea, dříve považovaného za jednu z nejlépe zabezpečených budov v Evropě. „Byli jsme šokováni, že to je skutečně možné, ale vyvodili jsme z toho potřebné závěry,“ ujistil nedávno saský premiér Michael Kretschmer.

Slabinou zabezpečení se ukázala překvapivě vitrína, v níž byly šperky uloženy. Muzeum předpokládalo, že sklo by mělo prolomení odolávat čtvrt hodiny, ve skutečnosti pachatelům stačilo několik vteřin. O moc víc času ostatně ani neměli.

Výstava uloupených šperků z drážďanské klenotnice
Zdroj: Reuters/Nadja Wohlleben

Na loupeži samotné zarazila právě neurvalost zlodějů, kteří se 25. listopadu 2019 v časných ranních hodinách vloupali do drážďanského Rezidenčního zámku, v němž se klenotnice nachází. Dovnitř se dostali oknem, které vypáčili poté, co nejprve odstranili část okenní mříže. Proti brzkému odhalení se pojistili tím, že zapálili elektrický rozvaděč, aby vyřadili z provozu pouliční osvětlení u Rezidenčního zámku.

Poškození zatím zůstalo

Dva pachatelé pak proběhli místnostmi muzea až do klenotnice. Nenechali se odradit alarmy, které jejich pohyb spustil. Vitríny s nejcennějšími exponáty rozbili pomocí seker a jejich obsah vyrvali hrubou sílou, čímž některé šperky poškodili. Neprospělo jim ani pozdější nevhodné skladování, nebo dokonce pokusy o očištění.

Navrácené klenoty muzeum vystavuje bez zásahu restaurátorů, tedy tak, jak byly nalezeny v prosinci 2022, protože jsou stále považovány za důkaz v pokračujícím případě. Nejsou totiž ještě objasněny všechny okolnosti loupeže.

„Jsou určité věci, které vidí snad jen naprostí odborníci, my pouhým okem poškození skoro nezaznamenáme,“ podotkla ale generální ředitelka Státních uměleckých sbírek Drážďany Marion Ackermannová.

Skoro jako Mission: Impossible

Za největší ztráty muzeum označilo po loupeži náprsní hvězdu polského Řádu bílé orlice, kord, sponu, přezky na boty či náprsní brož královny Amálie Augusty Bavorské s více než šesti stovkami briliantů.

Přesto lupiči pravděpodobně nepobrali všechno, co chtěli, protože interiér klenotnice zahalovala v době činu naprostá tma a kvílení alarmu nedávalo moc času na rozhlížení. Navíc pracovníci bezpečnostního centra viděli loupež v reálných časech na svých monitorech. Mužům se ovšem i se šperky podařilo zmizet krátce před příjezdem policie.

Drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe
Zdroj: Reuters/Nadja Wohlleben

Věděli přesně, co dělají. „Bylo to skoro jako Mission: Impossible,“ konstatoval tehdejší ředitel klenotnice Dirk Syndram. Lupiči ještě některé exponáty v muzeu, třeba perlové šperky, postříkali bílým práškem, zřejmě takovým, jaký se používá k hašení, aby za sebou zametli stopy.

O to se snažili i po útěku s lupem. V podzemních garážích jednoho bytového domu zapálili auto, kterým z místa činu ujeli. Jenže plameny zachvátily další tři vozila a celkově poškodily přes šedesát dalších aut.

Stopy vedly k berlínskému klanu

Vyšetřování policii dovedlo na stopu vedoucí k arabským klanům v Berlíně, následně se ale dlouho zdálo, že se vyšetřovatelé ocitli ve slepé uličce.

Pak provedli dvě razie v hlavním městě. Prohledali provozovnu firem, které polepují karoserie automobilů fóliemi a kde si pachatelé mohli nechat poměnit při útěku vzhled auta. A policie se rovněž zajímala o internetovou kavárnu s podezřením, že tamní zaměstnanec poskytl organizátorům činu telefonní SIM karty registrované na fiktivní osoby.

V listopadu 2020 zatkla policie první tři podezřelé, celkem jich zadržela šest, posledního dostala pod zámek v srpnu následujícího roku. Šestice náleží k nechvalně známému klanu Remmových, jemuž je přičítána řada kriminálních aktivit od drogových deliktů po loupeže.

Čtyři z obžalovaných se přiznali, pátý při procesu tvrdil, že sice ukradl nářadí použité při akci, spolupachatelem ale nebyl. Všichni si nakonec vyslechli tresty o délce až šesti let a tří měsíců za mřížemi. Podle závěru soudu se odsouzení dopustili obzvlášť závažného žhářství ve spojení s ublížením na zdraví, ozbrojené krádeže a poškození majetku.

Případ stokilové zlaté mince

Soud nicméně osvobodil muže, který měl alibi z berlínské pohotovosti, kde se v den činu nechal ošetřit. Dva z obžalovaných figurovali i v jiném případě, za nímž rovněž stojí klan Remmových – v krádeži stokilogramové zlaté mince Big Maple Leaf z berlínského Bodeho muzea v roce 2017.

Šlo o jednu z pěti kopií pamětní mince s portrétem britské královny Alžběty II., kterou – stejně jako originál – odlila kanadská mincovna v roce 2007. Ztracený kus byl zápůjčkou od soukromého vlastníka. Nikdy se nenašel, zlato pravděpodobně už pachatelé dávno roztavili.

Podobný osud se předpokládal i u šperků z drážďanské klenotnice. Tedy, že lupiči cenné kovy roztavili a drahé kameny vytrhali, protože klenoty v původní podobě jsou prakticky neprodejné. „To bychom museli mít velké štěstí, naděje umírá poslední,“ uvedla k možnému navrácení ukradených klenotů rok po činu policie.

Výstava uloupených šperků z drážďanské klenotnice
Zdroj: Reuters/Nadja Wohlleben

Šperky se vrátily, jenže ne všechny

Zlom přinesla o adventu 2022 dohoda mezi obžalovanými, státním zastupitelstvím a soudem výměnou za nižší tresty. Lup si tak vyšetřovatelé mohli vyzvednout v kanceláři obhájce jednoho z obžalovaných v Berlíně.

Jenže se ukázalo, že cenné šperkařské kusy nejsou všechny a některé vrácené nejsou kompletní. Neznámo kde skončily tři obzvláště cenné předměty s velkými kameny, včetně nárameníku na uniformu, v němž byl zasazen jeden z největších diamantů v Německu o váze téměř padesáti karátů.

Rovněž v rekonstrukci loupeže zůstává stále dost otazníků. Neví se například, kde přesně byly šperky schovány, než se je po dohodě s pachateli podařilo získat zpět. Podle Středoněmeckého rozhlasu také vyšetřovatelé prověřují možné zapojení ještě dalších osob. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zahrát skutečného a fiktivního politika jsou dva rozdílné úkoly, říká Donutil

Za svou dlouhou a úspěšnou kariéru si zahrál několik skutečných historických postav, nyní ale dostal příležitost ztvárnit fiktivního prezidenta Viktora Tomana v minisérii Moloch, na něhož je spáchán atentát. Ani reálné události ze zahraničí v minulém roce ale herci Miroslavu Donutilovi jeho vnímání tématu nezměnily. „Nehrajeme si na to, že bychom karikovali někoho konkrétního,“ řekl k některým paralelám v snímku v Interview ČT24 moderátorce Tereze Willoughby. Zpodobnit skutečného politika je podle něj úplně jiný úkol.
před 1 hhodinou

Zemřela Loretta Switová, známá jako „Šťabajzna“ ze seriálu M.A.S.H.

V pátek krátce po půlnoci zemřela americká televizní a filmová herečka Loretta Switová. Bylo jí 87 let. Proslavila se hlavně rolí Margarety „Šťabajzny“ Houlihanové v americkém válečném komediálním seriálu M.A.S.H., který běžel mezi roky 1972 a 1983.
30. 5. 2025

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
30. 5. 2025

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
30. 5. 2025

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
30. 5. 2025

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
29. 5. 2025

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
29. 5. 2025
Načítání...