Před téměř pěti lety zmizely z drážďanské klenotnice šperky v hodnotě milionů eur. Pachatele spektakulární loupeže, kteří všichni pocházeli z jedné rodiny, se podařilo dopadnout a většinu vzácných barokních klenotů vrátit. Nyní je poprvé od činu v Drážďanech opět vystavili. Raději v přísně střežené vitríně.
Loupež, ke které došlo v listopadu 2019 v muzeu Grünes Gewölbe v Drážďanech, zaskočila muzeum i veřejnost svou drzostí. Týkala se totiž sbírky mimořádného historického významu.
Zloději si odnesli šperky osázené bezmála čtyřmi a půl tisíci diamanty či brilianty a v hodnotě překračující sto třináct milionů eur (asi 2,7 miliardy korun). Za cennou sbírku z osmnáctého století vděčí Drážďany bonvivánskému milovníkovi přepychu a žen – saskému kurfiřtovi a pozdějšímu polskému králi Augustovi II. Silnému. K objednávání stále oslnivějších kousků ho vedlo soupeření s bohatstvím francouzského panovníka Ludvíka XIV.
Před pěti lety to nebylo poprvé, co saské město o vzácnou sbírku přišlo. Po druhé světové válce, kterou poklad přečkal nepoškozen i přes zničující bombardování Drážďan, ji sovětští vojáci zabavili jako válečnou kořist. Do saského hlavního města se šperky vrátily koncem padesátých let. I při poslední loupeži se většinu z jednadvaceti klenotů podařilo získat zpět.
Stačila vteřina místo čtvrthodiny
Loupež byla tvrdou lekcí o zabezpečení muzea, dříve považovaného za jednu z nejlépe zabezpečených budov v Evropě. „Byli jsme šokováni, že to je skutečně možné, ale vyvodili jsme z toho potřebné závěry,“ ujistil nedávno saský premiér Michael Kretschmer.
Slabinou zabezpečení se ukázala překvapivě vitrína, v níž byly šperky uloženy. Muzeum předpokládalo, že sklo by mělo prolomení odolávat čtvrt hodiny, ve skutečnosti pachatelům stačilo několik vteřin. O moc víc času ostatně ani neměli.
Na loupeži samotné zarazila právě neurvalost zlodějů, kteří se 25. listopadu 2019 v časných ranních hodinách vloupali do drážďanského Rezidenčního zámku, v němž se klenotnice nachází. Dovnitř se dostali oknem, které vypáčili poté, co nejprve odstranili část okenní mříže. Proti brzkému odhalení se pojistili tím, že zapálili elektrický rozvaděč, aby vyřadili z provozu pouliční osvětlení u Rezidenčního zámku.
Poškození zatím zůstalo
Dva pachatelé pak proběhli místnostmi muzea až do klenotnice. Nenechali se odradit alarmy, které jejich pohyb spustil. Vitríny s nejcennějšími exponáty rozbili pomocí seker a jejich obsah vyrvali hrubou sílou, čímž některé šperky poškodili. Neprospělo jim ani pozdější nevhodné skladování, nebo dokonce pokusy o očištění.
Navrácené klenoty muzeum vystavuje bez zásahu restaurátorů, tedy tak, jak byly nalezeny v prosinci 2022, protože jsou stále považovány za důkaz v pokračujícím případě. Nejsou totiž ještě objasněny všechny okolnosti loupeže.
„Jsou určité věci, které vidí snad jen naprostí odborníci, my pouhým okem poškození skoro nezaznamenáme,“ podotkla ale generální ředitelka Státních uměleckých sbírek Drážďany Marion Ackermannová.
Skoro jako Mission: Impossible
Za největší ztráty muzeum označilo po loupeži náprsní hvězdu polského Řádu bílé orlice, kord, sponu, přezky na boty či náprsní brož královny Amálie Augusty Bavorské s více než šesti stovkami briliantů.
Přesto lupiči pravděpodobně nepobrali všechno, co chtěli, protože interiér klenotnice zahalovala v době činu naprostá tma a kvílení alarmu nedávalo moc času na rozhlížení. Navíc pracovníci bezpečnostního centra viděli loupež v reálných časech na svých monitorech. Mužům se ovšem i se šperky podařilo zmizet krátce před příjezdem policie.
Věděli přesně, co dělají. „Bylo to skoro jako Mission: Impossible,“ konstatoval tehdejší ředitel klenotnice Dirk Syndram. Lupiči ještě některé exponáty v muzeu, třeba perlové šperky, postříkali bílým práškem, zřejmě takovým, jaký se používá k hašení, aby za sebou zametli stopy.
O to se snažili i po útěku s lupem. V podzemních garážích jednoho bytového domu zapálili auto, kterým z místa činu ujeli. Jenže plameny zachvátily další tři vozila a celkově poškodily přes šedesát dalších aut.
Stopy vedly k berlínskému klanu
Vyšetřování policii dovedlo na stopu vedoucí k arabským klanům v Berlíně, následně se ale dlouho zdálo, že se vyšetřovatelé ocitli ve slepé uličce.
Pak provedli dvě razie v hlavním městě. Prohledali provozovnu firem, které polepují karoserie automobilů fóliemi a kde si pachatelé mohli nechat poměnit při útěku vzhled auta. A policie se rovněž zajímala o internetovou kavárnu s podezřením, že tamní zaměstnanec poskytl organizátorům činu telefonní SIM karty registrované na fiktivní osoby.
V listopadu 2020 zatkla policie první tři podezřelé, celkem jich zadržela šest, posledního dostala pod zámek v srpnu následujícího roku. Šestice náleží k nechvalně známému klanu Remmových, jemuž je přičítána řada kriminálních aktivit od drogových deliktů po loupeže.
Čtyři z obžalovaných se přiznali, pátý při procesu tvrdil, že sice ukradl nářadí použité při akci, spolupachatelem ale nebyl. Všichni si nakonec vyslechli tresty o délce až šesti let a tří měsíců za mřížemi. Podle závěru soudu se odsouzení dopustili obzvlášť závažného žhářství ve spojení s ublížením na zdraví, ozbrojené krádeže a poškození majetku.
Případ stokilové zlaté mince
Soud nicméně osvobodil muže, který měl alibi z berlínské pohotovosti, kde se v den činu nechal ošetřit. Dva z obžalovaných figurovali i v jiném případě, za nímž rovněž stojí klan Remmových – v krádeži stokilogramové zlaté mince Big Maple Leaf z berlínského Bodeho muzea v roce 2017.
Šlo o jednu z pěti kopií pamětní mince s portrétem britské královny Alžběty II., kterou – stejně jako originál – odlila kanadská mincovna v roce 2007. Ztracený kus byl zápůjčkou od soukromého vlastníka. Nikdy se nenašel, zlato pravděpodobně už pachatelé dávno roztavili.
Podobný osud se předpokládal i u šperků z drážďanské klenotnice. Tedy, že lupiči cenné kovy roztavili a drahé kameny vytrhali, protože klenoty v původní podobě jsou prakticky neprodejné. „To bychom museli mít velké štěstí, naděje umírá poslední,“ uvedla k možnému navrácení ukradených klenotů rok po činu policie.
Šperky se vrátily, jenže ne všechny
Zlom přinesla o adventu 2022 dohoda mezi obžalovanými, státním zastupitelstvím a soudem výměnou za nižší tresty. Lup si tak vyšetřovatelé mohli vyzvednout v kanceláři obhájce jednoho z obžalovaných v Berlíně.
Jenže se ukázalo, že cenné šperkařské kusy nejsou všechny a některé vrácené nejsou kompletní. Neznámo kde skončily tři obzvláště cenné předměty s velkými kameny, včetně nárameníku na uniformu, v němž byl zasazen jeden z největších diamantů v Německu o váze téměř padesáti karátů.
Rovněž v rekonstrukci loupeže zůstává stále dost otazníků. Neví se například, kde přesně byly šperky schovány, než se je po dohodě s pachateli podařilo získat zpět. Podle Středoněmeckého rozhlasu také vyšetřovatelé prověřují možné zapojení ještě dalších osob.
