Loupež

Některé francouzské zámky a muzea zvyšují vstupné. Týká se to také pařížského Louvru. Nové ceny budou platit od poloviny ledna, získané peníze hodlají správci vložit především do moderních bezpečnostních systémů. Na mezery v těch stávajících poukázala říjnová krádež historických šperků v centru francouzské metropole.

Francouzská policie v úterý zadržela další čtyři lidi podezřelé z loupeže šperků z pařížského muzea Louvre. Pařížská prokurátorka Laure Beccuauová podle agentury AFP informovala, že jde o dvě ženy a dva muže ve věku 31 až 40 let. Všichni pocházejí z Paříže. Šperky se zatím stále nepodařilo nalézt.

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.

Francouzský deník Libération napsal, že různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a že tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“.

Za loupeží historických šperků v Louvru z 19. října jsou malí zločinci, a ne profesionálové napojení na organizovaný zločin. Řekla to v neděli rozhlasové stanici franceinfo pařížská prokurátorka Laure Beccuauová.

Francouzská policie zadržela dalších pět podezřelých v souvislosti s loupeží šperků v Louvru. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na francouzskou rozhlasovou stanici RTL. Skupina zlodějů převlečená za dělníky v neděli 19. října pronikla do pařížského muzea a uloupila z něj klenoty v hodnotě odhadem až přes sto milionů eur (přes 2,4 miliardy korun).

Dva muži, které francouzská policie zatkla v sobotu večer, částečně přiznali svou účast na loupeži šperků z Louvru, informovala pařížská prokurátorka Laure Beccuauová. Doplnila, že podle vyšetřování jsou zatčení muži přímo ti, kteří v neděli 19. října pronikli do muzea a odnesli z něj cenné exponáty.

Francouzská policie v sobotu večer zatkla dva muže, které podezírá, že se před týdnem podíleli na loupeži vzácných šperků z pařížského Louvru, píší francouzská média. Podle deníku Le Figaro ale klenoty zatím policie nenašla. Zatčení podezřelých později potvrdila i pařížská prokurátorka Laure Beccuauová, která ale neuvedla jejich počet.

Francouzská policie pokračuje ve vyšetřování nedělní krádeže v pařížském muzeu Louvre, ze kterého zloději odnesli několik cenných šperků. Podle expertů je možné, že se kriminalistům podaří odhalit pachatele, navrácení odcizených šperků však považují za nepravděpodobné, píše agentura Reuters. Návštěvníci se do muzea stále nedostanou. Na rozdíl od předchozích dnů však v úterý není uzavřené mimořádně, nýbrž pouze z důvodu pravidelné údržby.

„Pokud nechceme muzea redefinovat a mít je spíše jako bankovní domy, kde stojí ozbrojená ochranka, ale chceme zachovat přístupnost a otevřenost, tak riziko, že agresivní lupiči uspějí, vždy existuje,“ domnívá se kurátor pražského Musea Kampa Jan Skřivánek. Na krádežích, jako byla ta aktuálně vyšetřovaná ve francouzském Louvru, není podle něho nejtěžší dostat se do expozice, ale nepozorovaně zmizet a pak se zbavit ukradených artefaktů. V případě šperků to jde snáz, protože cennější než konkrétní náhrdelník je pro pachatele materiál v podobě drahých kamenů a kovů.

Šperky ze sbírky císaře Napoleona, které zloději v neděli odnesli z Louvru, nejsou prvním ukradeným exponátem v tomto vyhlášeném pařížském muzeu. Naposledy tamní díla zlákala k odcizení na konci devadesátých let. Nejznámější ale zůstává krádež, jež pomohla Moně Lise stát se jedním z nejslavnějších obrazů na světě.

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu čili UNESCO se rozhodla vytvořit stránku, která by poskytla přehled o ukradených kulturních předmětech z celého světa. Letos v září proto pro hledané umění otevřela virtuální muzeum. Obsahuje na dvě stě čtyřicet položek.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země začala deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů. Z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se sedmnácti Gruzínci ve věku od 25 do 58 let, provázenými polskými pohraničníky, uvedl mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juzwiak podle agentury PAP.

Směnárnu v Břeclavi přepadli v úterý večer lupiči. Nezastavily je ani výstřely z legálně držené zbraně jednoho ze směnárníků. S batohem s penězi odjeli autem do Rakouska. Policisté je zastavili poblíž obce Ketzelsdorf pětadvacet kilometrů od Břeclavi.

Před téměř pěti lety zmizely z drážďanské klenotnice šperky v hodnotě milionů eur. Pachatele spektakulární loupeže, kteří všichni pocházeli z jedné rodiny, se podařilo dopadnout a většinu vzácných barokních klenotů vrátit. Nyní je poprvé od činu v Drážďanech opět vystavili. Raději v přísně střežené vitríně.

Lupič, který způsobil smrtelný pád zaměstnance Národního divadla z ochozu Nové scény, se dohodl se státním zástupcem na dvanáctiletém trestu vězení. Dohodu schválil počátkem října soud. V úterý to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Doplnil, že součástí trestu je pětileté vyhoštění z Česka. Z této skutečnosti vyplývá, že pachatel byl cizinec.

Za vyloupení drážďanské barokní klenotnice Zelená klenba (Grünes Gewölbe) v roce 2019 soud v saském hlavním městě uložil v úterý tresty několika let vězení. Pět ze šesti souzených mužů z nechvalně známého berlínského klanu Remmových poslal soud do vězení až na šest let a tři měsíce, jednoho osvobodil. Pachatelé se při loupeži zmocnili předmětů mimořádného historického významu. Hodnota šperků byla vyčíslena na 113 milionů eur (asi 2,7 miliardy korun). Větší část lupu se díky dohodě s obžalovanými podařilo do Drážďan vrátit.

Kvůli úterní smrti zaměstnance pražského Národního divadla obvinila policie osmadvacetiletého muže, který podle ní spáchal loupež. Pracovník divadla zahynul po tragickém pádu do Divadelní ulice, zřejmě se zřítil z ochozu budovy Nové scény.

Neznámý lupič ozbrojený granátem uloupil v sobotu dopoledne v centru Hradce Králové ve směnárně přes 350 tisíc korun. Pokladní směnárny ani nikdo jiný nebyl zraněn. Lupič po činu ze směnárny utekl a policie po něm pátrá, uvedla v pondělí na policejním webu mluvčí Iva Kormošová. V případě dopadení a odsouzení muži hrozí až deset let vězení.

Krajský soud v Brně ve čtvrtek za pokus o vraždu při loupeži historických vozů ve Vyškově uložil Martinu Proseckému 18 let vězení, dva poškozené napadl mačetou. Potrestal ještě dva muže, za pokus o loupež a další trestné činy uložil soud komplicovi Proseckého trest 9,5 roku vězení, dalšímu spoluobžalovanému kromě jiného za omezování osobní svobody podmíněný trest. Hlavní obžalovaný se částečně doznal, popřel však, že by chtěl někoho zabít. Rozsudek není pravomocný, strany si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.

Za brutální vraždu mladého muže v Brně, fyzické napadení dalších dvou lidí, loupež a krádeže zvýšil Vrchní soud v Olomouci Alainu Banongovi původně uložený výjimečný trest ve výši 23 let o tři roky. Vyhověl tak státní zástupkyni, která přísnější trest žádala. Bývalý boxer se vraždou snažil zakrýt svou původní trestnou činnost, poškozený jej přistihl, když rozebíral u garáží kradené vozidlo. Muže několikrát udeřil kovovým klíčem do hlavy, poté jej naložil do kufru a vozidlo zapálil.

Neznámí zloději ukradli největší poklad keltských platidel nalezený ve dvacátém století. V noci z pondělí na úterý ho odnesli z muzea v bavorském Manchingu. Zlaté mince byly ražené na území současného Česka. Sběratelská hodnota ukradeného pokladu činí řádově miliony eur (desítky až stovky milionů korun), uvedl bavorský zemský kriminální úřad. Ministerstvo mluví o organizovaném zločinu, po pachatelích policie pátrá i mimo Německo. Manchingské opidum přitahuje zloděje opakovaně.

Policisté pátrají po Gruzínci, který podle nich v březnu v Praze 4 během tří hodin napadl čtyři lidi. Jako uprchlý je obviněn z těžkého ublížení na zdraví, vydírání a z loupeže, hrozí mu až dvanáctileté vězení. Informovala o tom policejní mluvčí Eva Kropáčová. Hledaný cizinec může být podle policie nebezpečný, lidé by se ho tak neměli snažit sami zadržet.

Zlínský krajský soud zprostil Miloše Zezulu a Martina Skalického obžaloby z loupeže v klenotnictví v Uherském Hradišti z roku 2015. V minulosti je za ni odsoudil k osmi a pěti letům vězení, část trestů si oba odpykali. Letos v únoru však Ústavní soud vyhověl jejich stížnostem. Krajský soud následně rozhodl o jejich propuštění na svobodu a musel případ opět otevřít. Jeho původní verdikt stál zejména na pachových stopách, jinak důkazy chyběly, svědkové nebyli schopní pachatele věrohodně identifikovat. Oba muži vinu popřeli.