Nizozemsko našlo ukradenou rumunskou přilbu nevyčíslitelné hodnoty

Nizozemské úřady našly tři ze čtyř uloupených zlatých historických artefaktů, včetně přilby z Cotsofenešti, která má podle AFP a AP nevyčíslitelnou hodnotu. Spolu se dvěma nalezenými náramky ji na tiskové konferenci ukázala prokuratura. Pachatelé ukradli předměty na začátku loňského roku z muzea v Assenu, které si je zapůjčilo z Rumunska. Pro tento stát mají všechny odcizené předměty kulturní význam a zlatou přilbu Bukurešť považuje za národní poklad.

„Jsme nesmírně potěšeni,“ uvedla Corien Fahnerová ze státního zastupitelství. Případ se podle ní vyvíjel jako na horské dráze zejména pro Rumunsko, ale i pro zaměstnance muzea Drents, z něhož pachatelé předměty ukradli. Dodala, že úřady pokračují v pátrání po posledním odcizeném náramku.

Zloději se do muzea dostali pomocí výbušnin na konci ledna 2025. Policie poté zveřejnila záznamy z bezpečnostních kamer zachycující vloupání. Po několika dnech pátrání zadržela v souvislosti s loupeží tři osoby. Podle agentury Reuters poskytly informace potřebné k nalezení předmětů výměnou za dohodu v nadcházejícím soudním procesu.

Rumunská ministryně zahraničí Oana Tsoiuová zprávy o nalezení přilby ocenila. „Vždy šlo o neocenitelnou hodnotu tohoto pokladu pro naši identitu, pro světové dědictví, ale také o důvěru v okruhu mezinárodních výstav,“ uvedla na síti X.

Tsoiuová dodala, že přilba z Cotsofenešti i dva nalezené náramky budou brzy znovu vystaveny v Rumunsku. „Je důležité, aby nizozemské úřady pochopily, že navrácení těchto pokladů je pro nás naprosto nezbytné, i když bylo Rumunsku již vyplaceno pojištění,“ napsala Tsoiuová.

Tři starověké královské náramky pocházejí z dob někdejší Dácie, která se rozprostírala na území dnešního Rumunska. Dácká zdobená přilba z Cotsofenešti je z roku 450 před naším letopočtem. Nizozemské muzeum si dácké předměty zapůjčilo z národního historického muzea v Bukurešti společně s dalšími více než pěti sty artefakty z jiných rumunských muzeí. Loupež vyvolala v Rumunsku pobouření a vedla k odvolání ředitele národního muzea.

Nejvzácnějším ukradeným artefaktem, který byl ústředním exponátem výstavy, je zlatá zdobená přilba Cotsofenešti. Pochází z doby kolem roku 450 před Kristem a je považována za rumunský národní poklad. Nosila se při slavnostních příležitostech. Zdobení, zachycující fantastická zvířata i sfingu, vypráví příběhy z mytologie Getů, kteří ve starověku obývali území na jihu dolního Dunaje. Výrazné oči na předku přilbice měly odrazovat nepřítele během bitvy a nositele chránit před „zlým okem“. Vzácnou památku našly děti v roce 1927 při hře na svahu, když silný déšť odplavil zeminu, pod níž ležela. Hrály si s ní a pak ji odnesly domů, kde nějakou dobu sloužila jako miska na vodu pro zvířata.

Spolu s přilbou zmizely i tři královské náramky zhruba z roku 50 před naším letopočtem. Pocházejí z dob starověké Dácie, která se nacházela převážně na území dnešního Rumunska. Na místě někdejšího dáckého hlavního města Sarmizegetusa Regia se náramků nalezlo celkem dvacet čtyři, všechny v obětních jámách. Nesloužily totiž k nošení, ale ukládaly se do královské pokladnice a později byly obětovány. Na první pohled vypadají všechny náramky podobně, ale při pozornějším pohledu lze rozpoznat, že se liší zdobením. Některé ozvláštňuje ze zlata vytepaná vlčí srst, jiné hadí šupiny. Zlatníci v Dácii vytvářeli i podobné náramky ze stříbra, ty se nosily na horní části paže.

Artefakty ukradené z muzea v Assenu
Zdroj: Muzeum Drents/Marius Amarie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...