Nizozemsko našlo ukradenou rumunskou přilbu nevyčíslitelné hodnoty

Nizozemské úřady našly tři ze čtyř uloupených zlatých historických artefaktů, včetně přilby z Cotsofenešti, která má podle AFP a AP nevyčíslitelnou hodnotu. Spolu se dvěma nalezenými náramky ji na tiskové konferenci ukázala prokuratura. Pachatelé ukradli předměty na začátku loňského roku z muzea v Assenu, které si je zapůjčilo z Rumunska. Pro tento stát mají všechny odcizené předměty kulturní význam a zlatou přilbu Bukurešť považuje za národní poklad.

„Jsme nesmírně potěšeni,“ uvedla Corien Fahnerová ze státního zastupitelství. Případ se podle ní vyvíjel jako na horské dráze zejména pro Rumunsko, ale i pro zaměstnance muzea Drents, z něhož pachatelé předměty ukradli. Dodala, že úřady pokračují v pátrání po posledním odcizeném náramku.

Zloději se do muzea dostali pomocí výbušnin na konci ledna 2025. Policie poté zveřejnila záznamy z bezpečnostních kamer zachycující vloupání. Po několika dnech pátrání zadržela v souvislosti s loupeží tři osoby. Podle agentury Reuters poskytly informace potřebné k nalezení předmětů výměnou za dohodu v nadcházejícím soudním procesu.

Rumunská ministryně zahraničí Oana Tsoiuová zprávy o nalezení přilby ocenila. „Vždy šlo o neocenitelnou hodnotu tohoto pokladu pro naši identitu, pro světové dědictví, ale také o důvěru v okruhu mezinárodních výstav,“ uvedla na síti X.

Tsoiuová dodala, že přilba z Cotsofenešti i dva nalezené náramky budou brzy znovu vystaveny v Rumunsku. „Je důležité, aby nizozemské úřady pochopily, že navrácení těchto pokladů je pro nás naprosto nezbytné, i když bylo Rumunsku již vyplaceno pojištění,“ napsala Tsoiuová.

Tři starověké královské náramky pocházejí z dob někdejší Dácie, která se rozprostírala na území dnešního Rumunska. Dácká zdobená přilba z Cotsofenešti je z roku 450 před naším letopočtem. Nizozemské muzeum si dácké předměty zapůjčilo z národního historického muzea v Bukurešti společně s dalšími více než pěti sty artefakty z jiných rumunských muzeí. Loupež vyvolala v Rumunsku pobouření a vedla k odvolání ředitele národního muzea.

Nejvzácnějším ukradeným artefaktem, který byl ústředním exponátem výstavy, je zlatá zdobená přilba Cotsofenešti. Pochází z doby kolem roku 450 před Kristem a je považována za rumunský národní poklad. Nosila se při slavnostních příležitostech. Zdobení, zachycující fantastická zvířata i sfingu, vypráví příběhy z mytologie Getů, kteří ve starověku obývali území na jihu dolního Dunaje. Výrazné oči na předku přilbice měly odrazovat nepřítele během bitvy a nositele chránit před „zlým okem“. Vzácnou památku našly děti v roce 1927 při hře na svahu, když silný déšť odplavil zeminu, pod níž ležela. Hrály si s ní a pak ji odnesly domů, kde nějakou dobu sloužila jako miska na vodu pro zvířata.

Spolu s přilbou zmizely i tři královské náramky zhruba z roku 50 před našim letopočtem. Pocházejí z dob starověké Dácie, která se nacházela převážně na území dnešního Rumunska. Na místě někdejšího dáckého hlavního města Sarmizegetusa Regia se náramků nalezlo celkem dvacet čtyři, všechny v obětních jámách. Nesloužily totiž k nošení, ale ukládaly se do královské pokladnice a později byly obětovány. Na první pohled vypadají všechny náramky podobně, ale při pozornějším pohledu lze rozpoznat, že se liší zdobením. Některé ozvláštňuje ze zlata vytepaná vlčí srst, jiné hadí šupiny. Zlatníci v Dácii vytvářeli i podobné náramky ze stříbra, ty se nosily na horní části paže.

Artefakty ukradené z muzea v Assenu
Zdroj: Muzeum Drents/Marius Amarie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 18 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 18 hhodinami
Načítání...