Nizozemsko našlo ukradenou rumunskou přilbu nevyčíslitelné hodnoty

Nizozemské úřady našly tři ze čtyř uloupených zlatých historických artefaktů, včetně přilby z Cotsofenešti, která má podle AFP a AP nevyčíslitelnou hodnotu. Spolu se dvěma nalezenými náramky ji na tiskové konferenci ukázala prokuratura. Pachatelé ukradli předměty na začátku loňského roku z muzea v Assenu, které si je zapůjčilo z Rumunska. Pro tento stát mají všechny odcizené předměty kulturní význam a zlatou přilbu Bukurešť považuje za národní poklad.

„Jsme nesmírně potěšeni,“ uvedla Corien Fahnerová ze státního zastupitelství. Případ se podle ní vyvíjel jako na horské dráze zejména pro Rumunsko, ale i pro zaměstnance muzea Drents, z něhož pachatelé předměty ukradli. Dodala, že úřady pokračují v pátrání po posledním odcizeném náramku.

Zloději se do muzea dostali pomocí výbušnin na konci ledna 2025. Policie poté zveřejnila záznamy z bezpečnostních kamer zachycující vloupání. Po několika dnech pátrání zadržela v souvislosti s loupeží tři osoby. Podle agentury Reuters poskytly informace potřebné k nalezení předmětů výměnou za dohodu v nadcházejícím soudním procesu.

Rumunská ministryně zahraničí Oana Tsoiuová zprávy o nalezení přilby ocenila. „Vždy šlo o neocenitelnou hodnotu tohoto pokladu pro naši identitu, pro světové dědictví, ale také o důvěru v okruhu mezinárodních výstav,“ uvedla na síti X.

Tsoiuová dodala, že přilba z Cotsofenešti i dva nalezené náramky budou brzy znovu vystaveny v Rumunsku. „Je důležité, aby nizozemské úřady pochopily, že navrácení těchto pokladů je pro nás naprosto nezbytné, i když bylo Rumunsku již vyplaceno pojištění,“ napsala Tsoiuová.

Tři starověké královské náramky pocházejí z dob někdejší Dácie, která se rozprostírala na území dnešního Rumunska. Dácká zdobená přilba z Cotsofenešti je z roku 450 před naším letopočtem. Nizozemské muzeum si dácké předměty zapůjčilo z národního historického muzea v Bukurešti společně s dalšími více než pěti sty artefakty z jiných rumunských muzeí. Loupež vyvolala v Rumunsku pobouření a vedla k odvolání ředitele národního muzea.

Nejvzácnějším ukradeným artefaktem, který byl ústředním exponátem výstavy, je zlatá zdobená přilba Cotsofenešti. Pochází z doby kolem roku 450 před Kristem a je považována za rumunský národní poklad. Nosila se při slavnostních příležitostech. Zdobení, zachycující fantastická zvířata i sfingu, vypráví příběhy z mytologie Getů, kteří ve starověku obývali území na jihu dolního Dunaje. Výrazné oči na předku přilbice měly odrazovat nepřítele během bitvy a nositele chránit před „zlým okem“. Vzácnou památku našly děti v roce 1927 při hře na svahu, když silný déšť odplavil zeminu, pod níž ležela. Hrály si s ní a pak ji odnesly domů, kde nějakou dobu sloužila jako miska na vodu pro zvířata.

Spolu s přilbou zmizely i tři královské náramky zhruba z roku 50 před našim letopočtem. Pocházejí z dob starověké Dácie, která se nacházela převážně na území dnešního Rumunska. Na místě někdejšího dáckého hlavního města Sarmizegetusa Regia se náramků nalezlo celkem dvacet čtyři, všechny v obětních jámách. Nesloužily totiž k nošení, ale ukládaly se do královské pokladnice a později byly obětovány. Na první pohled vypadají všechny náramky podobně, ale při pozornějším pohledu lze rozpoznat, že se liší zdobením. Některé ozvláštňuje ze zlata vytepaná vlčí srst, jiné hadí šupiny. Zlatníci v Dácii vytvářeli i podobné náramky ze stříbra, ty se nosily na horní části paže.

Artefakty ukradené z muzea v Assenu
Zdroj: Muzeum Drents/Marius Amarie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoPředvolební diskusi v Maďarsku dominovali na síti X zahraniční aktéři

Kampaň před maďarskými parlamentními volbami v polovině dubna se z národní politické debaty změnila na geopolitické bojiště. Střety probíhaly především na sociálních sítích. Analytici společnosti Murmur Intelligence, která se zaměřila na síť X, prošli celkem sedm milionů příspěvků a 144 tisíc vzorků dokumentů od 81 tisíc uživatelů. Zjistili, že Maďaři tvořili asi jen procento z uživatelů, kteří se do geopolitických střetů a kulturních válek na sociální síti pustili. Na základě toho lze konstatovat, že dění na síti a tamní zdánlivé rozložení sil, neodráželo skutečné nálady maďarských voličů. Výsledky výzkumu podrobněji rozebrala Zóna ČT24.
před 2 mminutami

Netanjahu nařídil provést razantní útoky proti hnutí Hizballáh

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh. Izraelská armáda tvrdí, že porušilo příměří. S odkazem na sdělení kanceláře izraelského premiéra o tom informovala agentura AFP.
před 14 mminutami

Německo jedná o vyslání minolovek do Hormuzského průlivu

Německé námořnictvo se chystá poslat na Blízký východ svá plavidla, která by pomohla hledat a zneškodňovat miny v Hormuzském průlivu. Bližší detaily zatím nejsou známy, o nich nyní jednají politici. Ti jako základní podmínku pro jejich vyslání zmiňují, že bude platit příměří. Podle Pentagonu potrvá vyčištění průlivu půl roku.
před 1 hhodinou

Trump zrušil cestu svých vyjednavačů do Pákistánu. Íránci se s nimi nechtěli setkat

Americký prezident Donald Trump v sobotu zrušil cestu svých vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera do pákistánského Islámábádu, kde původně měli s Íránem vést patrně nepřímé mírové rozhovory. V Pákistánu, který tento měsíc zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, měla americká delegace navázat na bezvýsledné mírové rozhovory se zástupci Teheránu z předminulého víkendu. Zpráva přichází krátce poté, co agentury informovaly o odjezdu íránského ministra zahraničí Abbásse Arakčího z Pákistánu.
14:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko rozsáhle útočilo na Ukrajinu, zásahy hlásí Charkov a Dnipro

Ukrajina v noci čelila rozsáhlému útoku 619 ruských dronů a 47 řízených střel a raket, uvedlo ukrajinské letectvo. Nejvíce obětí měl útok na Dnipro na jihovýchodě země, kde zemřelo osm lidí a dalších 49 bylo zraněno, informoval lídr Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti útok zabil dva lidi a sedm utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters s odvoláním na úřady.
03:59Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Slabý růst, pomalé ozdravení. Agentura S&P o stupeň snížila rating Slovenska

Mezinárodní ratingová agentura S&P oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit. Slovenské ministerstvo financí v reakci uvedlo, že krok S&P byl očekávaný, neboť dosavadní rating Slovenska u S&P byl podle něj vyšší než u jiných agentur.
před 10 hhodinami

Palestinci na Západním břehu a v jedné obci v Pásmu Gazy volí místní zastupitele

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a v jedné obci v Pásmu Gazy v sobotu Palestinci volí místní zastupitele. V Pásmu Gazy jde o první volby za dvacet let, kdy toto území začalo ovládat palestinské hnutí Hamás, napsala agentura AP. Podle ústřední volební komise na Západním břehu mají volby také ukázat, že obě tato území tvoří jeden politický celek. Volby ve válkou zničené Gaze jsou spíše symbolické, jelikož se konají jen v jedné obci a polovinu tohoto válkou zničeného území okupuje izraelská armáda.
před 12 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 12 hhodinami
Načítání...