Několik generací dětí se učilo číst ze slabikářů a čítanek s ilustracemi Oty Janečka, aktuální výstava v pražské galerii Arthouse Hejtmánek ale nabízí detailnější pohled na tvorbu tohoto výtvarníka. Z ateliéru jednoho z nejvšestrannějších umělců minulého století vystavuje zhruba čtyři stovky děl.
Malíř, sochař, grafik a ilustrátor Janeček patřil mezi ty umělce, kteří se stali klasiky již za svého života. První samostatnou výstavu měl v roce 1942, rok před tím, než byl přijat za člena Spolku výtvarných umělců Mánes.
Výstava se soustřeďuje hlavně na Janečkova raná díla ze čtyřicátých a padesátých let, zejména kresby, pod vlivem kubismu. Janečka ovlivnili španělští modernisté, v Paříži krátce po druhé světové válce navštívil ateliér Pabla Picassa. „V té době hledal cestu, kterou se chce vydat,“ podotýká galerista Tomáš Hejtmánek. Expozice připomíná ale i práce z šedesátých let, kdy Janeček přecházel k abstraktním tvarům.
Do expozice se dostalo i plátno z roku 1952, kdy komunisté byli už čtyři roky u moci. Ota Janeček ho nazval Závodní jídelna na ministerstvu kultury. Do obrazu dostal vlastní zážitek. „Není podepsán, byl nenápadně zastrčený v ateliéru. Kdyby náhodou, aby tvrdil, že není jeho,“ dodává k obrazu umělcův syn Tomáš Janeček.
Jako malíř byl Ota Janeček velmi pracovitý, držel se předsevzetí, že nepromarní ani den bez namalování čáry. „Vstával mezi pátou a šestou, začal pracovat a končil kolem půl desáté večer. Po poledni si dával tak deset minut šlofíka. Ale jinak kontinuálně maloval, kreslil, sochařil,“ vzpomíná jeho syn.
Inspirace v přírodě
Hlavní zdroj inspirace nacházel Janeček v přírodě a jejích jednotlivých mikrokosmech. Úspěch doma i mezinárodní uznání mu přinesl zejména cyklus Trávy, zastoupený i na výstavě. „Na ten jsem přišel, když jsem chodil na ryby. Nahodil jsem na kapra a lehl si do trávy. Koukal jsem do nebe, ale ty trávy byly nade mnou, a tak jsem přišel na ten pohled. Malíř Honza Slavíček kdysi říkal, že je to pohled brouka a že je to antihumánní,“ prozradil o tomto cyklu sám výtvarník.
Vedle Janečkových typických ženských aktů a kreseb ptáků, květin či motýlů výstava ukazuje také jeho české i francouzské krajiny, zátiší ovlivněná francouzským kubismem, figury a portréty, sochy, plastiky a nejrůznější návrhy textilu nebo keramiky.
Janeček byl rovněž ilustrátorem, jeho práce doprovázely knihy pro děti od Františka Halase nebo Františka Hrubína. Objevily se také ve slabikářích.
Sochy v zahradě
Tvorbu Oty Janečka dokládají též sochy, které jsou umístěny i v zahradě galerie. Většina děl pochází z ateliéru, který měl Janeček v pražských Holešovicích, a řada se veřejnosti představuje poprvé.
Vystavená díla doplňují předměty z umělcova ateliéru. Paleta s barvami, malířské štafle, pohovka či nevypotřebované tuby barev přibližují atmosféru místa, kde Janeček tvořil. Součástí expozice je i velkoformátový panel s fotografiemi, které dokumentují malířovo pracovní prostředí a životní styl.
Janeček zemřel v červenci 1996 ve věku 76 let. Galerista Tomáš Hejtmánek říká, že rozsáhlou výstavou děkuje výtvarníkovi za mnohá setkání a rady z oblasti výtvarného umění, které mu v mládí pomohly. A slibuje, že připraví i její pokračování. Nejdřív za dva roky chce dát dohromady kolekci Janečkových ilustrací.
