Sin-ťiang strana 3 z 4

Čína od roku 2014 zadržela nejméně 630 imámů nebo dalších náboženských osobností v provincii Sin-ťiang na západě země. Informoval o tom britský zpravodajský web BBC s odvoláním na průzkum organizace Uyghur Human Rights Project (UHRP). Sdružení rovněž nalezlo důkazy o tom, že osmnáct zatčených duchovních zemřelo ve vazbě či krátce poté.

Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že pevně stojí za devíti britskými poslanci, akademiky a právníky, kteří se dostali na sankční seznam komunistické vlády v Pekingu. Důvodem je to, že kritizovali porušování lidských práv ujgurské menšiny v Číně. Peking odmítá veškerá obvinění a varoval, že půjde ještě dál, pokud Londýn nezmění své chování.

Peking uvalil odvetné sankce na Velkou Británii. Zakázal vstup devíti lidem včetně několika poslanců a čtyřem organizacím. Reaguje tak na sankce, kterými ho potrestala Británie s Evropskou unií, USA a Kanadou za porušování práv Ujgurů. Zároveň Čína rozpoutala kampaň proti firmám, které odmítají kupovat bavlnu ze Sin-ťiangu.

Čína ve středu odsoudila Evropskou unii a Velkou Británii za „zastrašování a pokrytectví“ kvůli odvolání diplomatů několika států z Pekingu. Vláda ve svém prohlášení také kritizovala Spojené státy za rasismus a způsob, jakým řeší koronavirovou pandemii.

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Na Aljašce skončilo první osobní jednání představitelů Spojených států a Číny od lednové inaugurace amerického prezidenta Joea Bidena, které začalo nebývale ostrým střetem před zástupci médií. Šéf americké diplomacie Antony Blinken však po rozhovorech prohlásil, že diskuse byly velice upřímné a že se zájmy obou velmocí v některých otázkách shodují. Jang Ťie-čch' z vedení čínské komunistické strany schůzku označil za upřímnou a prospěšnou, poznamenal však, že neshody v některých tématech přetrvávají.

Spojené státy čelí klíčové výzvě, a to vzrůstajícímu soupeření s Čínou. Vyplývá to z nově představeného dokumentu, v němž administrativa amerického prezidenta Joea Bidena předestřela svou strategii na poli národní bezpečnosti. Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena představuje asijská země pro USA největší geopolitickou zkoušku tohoto století, uvedla agentura Reuters.

Čína se systematickým přesidlováním Ujgurů snaží o jejich rozptýlení a celkový rozklad komunity, vyplývá podle BBC mimo jiné z čínské studie, která byla omylem krátce zveřejněna na internetu. Peking se brání, že pracovní nabídky v často velmi vzdálených oblastech mají muslimskou menšinu vyvést z chudoby.

Americký prezident Joe Biden dal najevo, že si dělá starosti ohledně postupu Pekingu v Hongkongu nebo kvůli situaci v západočínské provincii Sin-ťiang. Stalo se tak ve středu během jeho prvního telefonického rozhovoru s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, o kterém informuje Bílý dům a čínská státní televize. Součástí hovoru ale byly i projevy uznání. Biden popřál Číně hodně štěstí k novému roku, Si svému protějšku pogratuloval k inauguraci.

Čínské úřady formálně zatkly novinářku čínského původu s australským pasem, kterou již před půl rokem zadržely kvůli podezření z vyzrazování státních tajemství. Australská občanka Čcheng Lej pracovala jako moderátorka významné čínské státní televize CGTN v Pekingu a často se účastnila oficiálních akcí a událostí pro australskou komunitu ve městě.

Spojené státy musí být připravené přijmout proti Číně taková opatření, že Peking pocítí důsledky svých kroků vůči ujgurským muslimům v oblasti Sin-ťiang, tvrdých zákroků v Hongkongu i výhrůžek vůči Tchaj-wanu. Prohlásil to v pátek poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan, kterého citovala agentura Reuters.

Peking uvalil sankce na osmadvacet amerických činitelů včetně dosluhujícího ministra zahraničí Mikea Pompea. Viní je z vměšování se do vnitřních záležitostí Číny. S odvoláním na prohlášení čínského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Pompeo v úterý v závěru svého působení na ministerstvu zahraničí označil zacházení Číny s menšinou Ujgurů za genocidu.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v posledních 24 hodinách svého mandátu oznámila, že zacházení Číny s menšinou Ujgurů v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě země považuje za genocidu. Uvedl to ministr zahraničí Mike Pompeo, podle něhož se Peking vůči menšině dopouští zločinů proti lidskosti. Agentura Reuters oznámení označila za další nepříjemný úder Číně, k němuž dochází necelý den před nástupem demokrata Joea Bidena do prezidentské funkce.

Britští poslanci budou rozhodovat o tom, zda dostanou britské soudy pravomoc rozhodovat, zda je muslimské etnikum Ujgurů vystavené v Číně genocidě. Britský ministr zahraničí Dominic Raab v rozhovoru s BBC prohlásil, že by Británie neměla uzavírat dohody o volném obchodu se zeměmi, které porušují lidská práva. Čína veškerá obvinění odmítá.

Objevují se nové důkazy o masivním potlačování lidských práv Ujgurů v Číně. Ze zprávy nevládní organizace Centrum pro globální politiku vyplývá, že úřady nutí víc než půl milionu příslušníků menšin k práci na bavlníkových plantážích v Sin-ťiangu. Z této oblasti pochází pětina světové produkce bavlny. Peking takové zneužívání popírá.

Čína na začátku prosince zveřejnila své záměry masivně ovlivňovat počasí. Chce experimentální programy, které způsobují srážky, využívat na území o rozloze odpovídající Indii.

Čína eviduje nejvyšší nárůst bezpříznakových případů koronaviru za několik měsíců – ve městě Kašgar jich testy odhalily 137. Úřady proto plánují otestovat několik milionů lidí. V zemi, ze které se covid-19 rozšířil do světa, se nicméně daří držet šíření onemocnění pod kontrolou. Například v Pekingu se už život vrátil téměř do normálu, vylíčila zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Spojené státy řeší skandál okolo dovozu vlasů z Číny. Ukazuje se totiž, že by mohly pocházet od utlačovaných a často internovaných Ujgurů. Podle zjištění CNN vlasy proudí ve velkém právě z čínské provincie Sin-ťiangu, kde etnikum žije. Američtí dovozci už zboží z některých továren přestali odebírat.

Čína podle nejnovější analýzy Australského institutu pro strategickou politiku (ASPI) rozšiřuje koncentrační tábory v Sin-ťiangu. Komunistická vláda přitom tvrdí, že takzvané převýchovné tábory pro Ujgury a příslušníky dalších menšin postupně ruší a že se zadržení zařazují do společnosti.

Čína podle nové zprávy australské organizace ASPI (Australian Strategic Policy Institute) rozšiřuje svoji síť detenčních center, v nichž jsou drženi příslušníci ujgurské menšiny, píše BBC. Podle ASPI se v provincii Sin-ťiang na západě Číny nachází patrně 380 takovýchto zařízení, což je o 100 více, než se odhadovalo dříve. Stejný australský institut již dříve upozorňoval, že Čína nutí tisíce Ujgurů pracovat v továrnách, které dodávají výrobky světovým značkám.

Spojené státy uvalily sankce na vysoce postavené představitele komunistického režimu kvůli porušování práv ujgurských muslimů. Peking považuje sankce za „hrubě poškozující“ vzájemné vztahy obou zemí, které utrpěly už kvůli pandemii koronaviru nebo čínského přituhování v Hongkongu, a chystá reciproční opatření.

Komunistická Čína posiluje sledovací systém vlastních občanů o databázi DNA. Sbírá vzorky desítek milionů mužů a chlapců. Podrobnosti shromáždila studie Australského institutu pro strategickou politiku. Budování národní databáze DNA začalo v roce 2017.

Sedmnáct měst s celkovým počtem téměř šedesát milionů obyvatel se od konce ledna postupně dostalo do karantény v čínské provincii Chu-pej. Teď opatření v provincii končí. Výjimkou zatím zůstává původní zdroj celé pandemie, město Wu-chan, které bude v karanténě ještě dva týdny. Provoz se už ale obnovuje i v něm.

Čína hromadně přesouvala Ujgury do továren, jež dodávají výrobky světovým značkám. Vyplývá to ze studie Australského institutu pro strategickou politiku. Podle BBC jde o další krok ve snahách Číny o převýchovu příslušníků muslimské menšiny. Organizace označila 27 továren v devíti provinciích, do kterých bylo vysláno 80 tisíc Ujgurů z provincie Sin-ťiang. Někteří do továren putovali přímo z detenčních táborů. Peking to popírá.