Čína na začátku prosince zveřejnila své záměry masivně ovlivňovat počasí. Chce experimentální programy, které způsobují srážky, využívat na území o rozloze odpovídající Indii.
Čína chce masivně měnit počasí. Plánuje technologie, které přinesou déšť a zaženou kroupy
Události: Čína chce kontrolovat počasí (zdroj: ČT24)
Čína chce mít podle Státní rady systém na ovládání počasí plně dokončený během pouhých pěti let. Má toho dosáhnout průlomy nejprve v základním výzkumu, který pak aplikuje v klíčových technologiích. Podle stanice CNN chce Čína tímto způsobem zlepšit svou odolnost vůči bezpečnostním rizikům, jaká představuje nedostatek vody a s ním související neúroda.
Už během příštích pěti let by mohla Čína těmito technologiemi kontrolovat oblast o rozloze 5,5 milionu kilometrů čtverečních, na níž chce ovlivňovat množství srážek. Půl milionu kilometrů čtverečních bude pokryto systémy na potlačování krupobití, které může poškozovat úrodu.
Státní rada v oficiálním prohlášení dodává, že tento program může pomoci při odstraňování následků katastrof, vyvážené zemědělské výrobě, nouzových reakcích na požáry lesů a travních porostů i při řešení vln nesnesitelně vysokých teplot nebo sucha.
Deset let zkušeností
Zatímco v západním světě jsou cílené změny počasí zatím spíše kontroverzním tématem, u něhož vědci varují před krátkodobými i dlouhodobými následky, Čína v tomto oboru experimentuje už celou dekádu.
Prvním známým případem, kdy po takzvaném „osévání oblaků“ sáhla, byly olympijské hry v Pekingu. Tehdy pomocí chemických látek obohatila mraky a tak omezila smog a zabránila dešti před soutěžemi. CNN podotýká, že se to stává mnohem častěji, klíčová politická setkání konaná v čínském hlavním městě jsou totiž známá tím, že si často užívají krásného jasného nebe.
Osévání mraků je koncept, který je známý už po desetiletí. Funguje tak, že se malé množství jodidu stříbrného vstříkne do mraků, které obsahují značné množství vlhkosti. Ta se pak kondenzuje kolem nových částic, díky nim ztěžkne a nakonec spadne jako srážky.
Tento princip je funkční, například studie financovaná americkou Národní vědeckou nadací, která byla zveřejněna na začátku letošního roku, zjistila, že „osévání mraků může podpořit sněžení na širokém území, pokud jsou k tomu příznivé atmosférické podmínky“. Tato práce byla jednou z prvních, které potvrdily, že osévání mraků opravdu funguje, doposud totiž bylo obtížné odlišit srážky vytvořené „strojově“ od těch přirozených.
Čína investuje do počasí
Čína je kvůli své poloze značně zranitelná nejen sílícími změnami klimatu, ale i běžnou nerovnováhou počasí. V posledních letech se ukazuje, že právě změny klimatu mohou mít pro Čínu dramaticky negativní dopad. Většina obyvatelstva žije na mořském pobřeží, kde je ohrožena stoupajícími hladinami oceánů. Větší teplo zase nepříznivě ovlivňuje zásobování vodou, klimatické extrémy pak přinášejí povodně, bouře nebo vlny veder, působící obrovské materiální i lidské škody.
Sucho zase přispívá k degradaci krajiny, která se pak mění na poušť – a písečný prach vnikající do měst poškozuje zdraví lidí. Znepokojivá je pro Čínu také studie z roku 2018, která popisuje, že do padesáti let v zemi mohou kvůli klimatickým změnám vzniknout rozsáhlé oblasti, kde nemůže lidský organismus přežít.
Masivní investice
Právě tato stoupající nejistota přiměla Čínu do rozsáhlých investic do výše popsaných technologií: v letech 2012 až 2017 země utratila přes 1,34 miliardy dolarů za různé programy na úpravu počasí. Podle státní tiskové agentury Nová Čína se to vyplatilo: cílené změny počasí pomohly snížit o 70 procent škody způsobené krupobitím v autonomní oblasti Sin-ťiangu.
Tyto technologie zkoumá v současné době více zemí, ale někteří sousedé Číny už projevují znepokojení nad tím, v jakém rozsahu to asijská velmoc provádí. Největší obavy přicházejí z Indie; její zemědělství je závislé na monzunových deštích, a pokud by se tento proces podařilo nějakým způsobem narušit, mělo by to pro celou zemi závažné následky.
Ovlivnění počasí nad Čínou totiž může vést ke změnám mimo její území. Indové podle CNN už poukázali na to, že doposud neexistuje schválený systém, který by tyto kontroverzní projekty reguloval.
Cesta ke klimatickému inženýrství
Někteří experti spekulují, že úspěch v modifikaci počasí by mohl vést Čínu k přijetí ambicióznějších geoinženýrských projektů, tedy k takzvanému klimatickému inženýrství. Radikální řešení, jako je „vylepšení“ atmosféry reflexními částicemi, by teoreticky mohla pomoci snížit teploty, ale mohla by mít podle některých modelů i závažné nepředvídané důsledky.
„Bez regulace by úsilí jedné země mohlo ovlivnit jiné země,“ tvrdí Dhanasree Jayaram, odborník na klima z Manipalské akademie vyššího vzdělávání v indické Karnatace.
„Čína sice zatím neprojevila známky jednostranného nasazení klimatických projektů v praxi, ale rozsah jejích snah o změny počasí a dalších masivních inženýrských projektů – včetně megaprojektů přehrad, jako jsou Tři soutěsky – naznačuje, že je ochotna nasadit rozsáhlé geoinženýrské projekty, aby se tak vypořádala s dopady změny klimatu a dosáhla svých pařížských cílů,“ dodal pro CNN Jayaram.
- Carbon dioxide removal (CDR): Odsávání oxidu uhličitého z atmosféry a jeho následné ukládání do podzemních prostor nebo přeměnu na stavební materiály.
- Stratospheric aerosol injection (SAI): Právě tento typ vědci v této studii zkoumají. Do vyšších vrstev atmosféry by se pomocí raket nebo dělostřelectva vystřelovaly kontejnery s aerosoly různých chemikálií, nejvíc se zvažuje kyselina sírová, sulfan nebo oxid siřičitý. Kilogram těchto látek by mohl vyvážit až několik stovek tisíc kilogramů oxidu uhličitého.
- Marine cloud brightening (MCB): Tento plán počítá s „oséváním“ oblačnosti látkami (například solí), které by změnily mraky, aby více odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru.
- Cirrus cloud thinning (CCT): Mračna typu cirrus zachycují značné množství tepla ze zemského povrchu a pak ho vrací zpět k povrchu. Kdyby se je podařilo „naředit“, pak se bude moci teplo vrátit zpět do kosmu a nezůstane na Zemi.