Změnám klimatu by se mohlo vzdorovat cíleným ochlazováním. Variantou je odrážení slunečních paprsků

Změny podnebí jsou podle klimatického panelu OSN problémem celého lidstva. Je k němu potřeba přistupovat dvěma způsoby: jednak adaptací na změny a současně mitigací – tedy snahou, aby se planeta oteplovala méně. Vloni na podzim ale vědci z OSN poprvé připustili i třetí možný přístup – cílené umělé ochlazování planety.

Cílenému řízení klimatu, které je doposud pouze teoretickou otázkou, se říká „geoengineering“, někdy také klimatické inženýrství. O metodách, jakými by se něco podobného mohlo odehrát, se zatím jen spekulovalo. 

Najít citlivý přístup je důležité, protože jde o značně kontroverzní téma: zásahy klimatického inženýrství by totiž ovlivnily rozlehlé oblasti a překračovaly by hranice. Zároveň vědci rozumí fenoménu poměrně málo, takže by při nerozumném postupu mohli snadno způsobit ještě větší problém, než se snaží vyřešit.

Jak bude vypadat první experiment?

Nyní vědci poprvé popsali, jak by takový výzkum měl probíhat. V odborném časopise PNAS se pokusili ukázat cestu, kterou by se měli ostatní výzkumníci vydat. „Za vznikem této práce stojí moje otrávenost,“ popsal hlavní autor práce Douglas MacMartin svou motivaci. „Už mě nebavilo na konferencích pořád dokola opakovat jen to, že při použití geoengineeringu se Země ochladí. Jenže ve skutečnosti musíme provést řadu výzkumů, než pochopíme možné dopady a vyhneme se pochybám,“ vysvětluje MacMartin.

  • Carbon dioxide removal (CDR): Odsávání oxidu uhličitého z atmosféry a jeho následné ukládání do podzemních prostor nebo přeměnu na stavební materiály.
  • Stratospheric aerosol injection (SAI): Právě tento typ vědci v této studii zkoumají. Do vyšších vrstev atmosféry by se pomocí raket nebo dělostřelectva vystřelovaly kontejnery s aerosoly různých chemikálií, nejvíc se zvažuje kyselina sírová, sulfan nebo oxid siřičitý. Kilogram těchto látek by mohl vyvážit až několik stovek tisíc kilogramů oxidu uhličitého.
  • Marine cloud brightening (MCB): Tento plán počítá s „oséváním“ oblačnosti látkami (například solí), které by změnily mraky, aby více odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru.
  • Cirrus cloud thinning (CCT): Mračna typu cirrus zachycují značné množství tepla ze zemského povrchu a pak ho vrací zpět k povrchu. Kdyby se je podařilo „naředit“, pak se bude moci teplo vrátit zpět do kosmu a nezůstane na Zemi.

Ve spolupráci s kolegy dospěl k tomu, že pokud by nějaký vědecký program zaměřený na změnu klimatu opravdu vznikl, musel by fungovat podobně jako vesmírná mise a především být zcela transparentní. „Je zodpovědností vědecké komunity, aby zaručila, že než se začne veřejnost rozhodovat pro geoengineering nebo proti němu, dostane dostatek informací o tomto procesu i jeho rizicích,“ říká MacMartin.

V dotyčné studii se vědci zaměřili jen na jedinou možnost řízené změny klimatu, na tu, o níž se mluví v současnosti nejvíc: o vypouštění aerosolů do stratosféry, které by odrážely sluneční paprsky do vesmíru. Mělo by to vlastně napodobit situaci, která nastane při erupci sopky. Podle expertů je výhodou tohoto procesu, že je vlastně zcela přirozený a v přírodě k němu dochází docela často. Lidé by jen erupci napodobili, a to co nejvíc kontrolovaným způsobem. Využití přírodního procesu by podle MacMartina mělo snížit „rizika z neznámého“.

Airbag, nikoliv brzda

„Výzkum by vždy probíhal ve velmi malých rozměrech, takže by bylo jasné, jestli se jedná ještě o výzkum, anebo už o praktické využití,“ vysvětlil MacMartin. „Samotný výzkum geoengineeringu nemusí být nijak děsivý,“ poznamenal.

Poslední zpráva OSN předpokládá, že kolem roku 2040 se teplota na Zemi zvýší průměrně o 1,4 stupně, což bude mít značné negativní dopady – na sucho, zvyšující se hladiny moří, rozšiřování pouští i vlny veder. Podle MacMartina je proto potřeba začít co nejrychleji s výzkumem metod, které aktivně zabrání dalšímu zvyšování teplot a přeměně Země na lidmi neobyvatelnou planetu. Takový výzkum totiž bude zřejmě velmi nákladný a náročný, nejen technicky, ale také časově – MacMartin uvedl, že může trvat nejméně dvacet let.

Současně to ale podle něj není žádný lék na změnu klimatu, lidé by se neměli spoléhat, že je zachrání nějaká zázračná technologie. Geoengineering by měl podle něj fungovat jako doplněk omezování emisí oxidu uhličitého – ne jako jeho nahrazení: „Když víte, že se s autem řídíte do nehody, sundáte nohu z plynu a dáte ji na brzdu. Ale současně víte, že se vám bude hodit airbag. Ten sice nezmění fakt, že dojde k nehodě, ale zmírní její následky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 13 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 15 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 17 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...