V Austrálii vyzkoušeli klimatické inženýrství. Chtějí tak ochránit umírající korálové útesy

Australští vědci provedli experiment s klimatickým inženýrstvím, neboli geoengineeringem. Pomocí cílených změn oblaků se pokusili ochladit vodu v okolí Velkého korálového útesu – podle prvních zjištění byl tento pokus úspěšný.

Během loňského rekordně teplého léta strádala kontinentální Austrálie nejsilnějšími požáry v dějinách. Klimatické změny ale zasáhly i její vody – blednutí korálů způsobené především teplejší mořskou vodou bylo nejsilnější za uplynulé roky. Aby vodu zchladili, vytvořili nad ním oblaka, která odrážejí více slunečního světla do atmosféry. Využili k tomu obdobu sněhového děla, které z lodi odpalovalo do vzduchu krystalky soli. Ty se vážou ve vzduchu a kolem nich díky tomu vznikají mraky.

Výsledky pokusu byly „velmi, velmi potěšitelné“, uvedl šéf projektu Daniel Harrison z Southern Cross University. „Celý ten výzkum je teoretický. Takže tohle je úplně poprvé, co jsme se vydali ven a opravdu jsme se pokusili z mořské vody vytvořit oblaka,“ uvedl pro agenturu AFP. Přes nadějné výsledky bude potřeba nejméně dalších čtyř let výzkumů, než se podaří tuto teorii prokázat.

Za experimentem stojí výše uvedená univerzita, která na něm spolupracovala se Sydneyským Institutem oceánských věd. Proběhl v březnu, tedy ještě předtím, než byly zveřejněné výsledky toho, jak moc poškodilo loňské léto korály u Austrálie.

Proč dochází k bělení korálů?

Koráli blednou kvůli úhynu barevných řas, které fungují jako zdroj kyslíku a živin. Pokud dojde k poklesu teploty vody, mohou se ještě vzpamatovat, jinak definitivně umírají.

„Čelíme rostoucí teplotě oceánů a zvyšování kyselosti vody. To způsobuje korálům velké problémy, protože během růstu nebo jen přežívání čelí podvodním vlnám horka. A od osmdesátých let se to stále zhoršuje,“ popsal nedávno jádro problému mořský biolog Ove Hoegh-Guldberg.

Austrálie vloni zažila třetí masivní blednutí korálů za uplynulých pět let – což vede vědce k obavám, že bude útes poškozen nenapravitelně. Tento experiment měl velmi malý rozsah – aby byly jeho výsledky věrohodné, tak by musel být nejméně desetkrát rozsáhlejší. „Pokud by to fungovalo, jak má, mohlo by to snížit blednutí korálů až o 70 procent – potenciálně téměř celou jejich úmrtnost,“ uvedl profesor Harrison. Varuje ale současně před tím, aby lidé nepodlehli iluzi, že tento plán může korály zachránit – pokud by se oceány dále ohřívaly, pak by byla tato metoda stále méně účinná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 5 mminutami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...