V Austrálii vyzkoušeli klimatické inženýrství. Chtějí tak ochránit umírající korálové útesy

Australští vědci provedli experiment s klimatickým inženýrstvím, neboli geoengineeringem. Pomocí cílených změn oblaků se pokusili ochladit vodu v okolí Velkého korálového útesu – podle prvních zjištění byl tento pokus úspěšný.

Během loňského rekordně teplého léta strádala kontinentální Austrálie nejsilnějšími požáry v dějinách. Klimatické změny ale zasáhly i její vody – blednutí korálů způsobené především teplejší mořskou vodou bylo nejsilnější za uplynulé roky. Aby vodu zchladili, vytvořili nad ním oblaka, která odrážejí více slunečního světla do atmosféry. Využili k tomu obdobu sněhového děla, které z lodi odpalovalo do vzduchu krystalky soli. Ty se vážou ve vzduchu a kolem nich díky tomu vznikají mraky.

Výsledky pokusu byly „velmi, velmi potěšitelné“, uvedl šéf projektu Daniel Harrison z Southern Cross University. „Celý ten výzkum je teoretický. Takže tohle je úplně poprvé, co jsme se vydali ven a opravdu jsme se pokusili z mořské vody vytvořit oblaka,“ uvedl pro agenturu AFP. Přes nadějné výsledky bude potřeba nejméně dalších čtyř let výzkumů, než se podaří tuto teorii prokázat.

Za experimentem stojí výše uvedená univerzita, která na něm spolupracovala se Sydneyským Institutem oceánských věd. Proběhl v březnu, tedy ještě předtím, než byly zveřejněné výsledky toho, jak moc poškodilo loňské léto korály u Austrálie.

Proč dochází k bělení korálů?

Koráli blednou kvůli úhynu barevných řas, které fungují jako zdroj kyslíku a živin. Pokud dojde k poklesu teploty vody, mohou se ještě vzpamatovat, jinak definitivně umírají.

„Čelíme rostoucí teplotě oceánů a zvyšování kyselosti vody. To způsobuje korálům velké problémy, protože během růstu nebo jen přežívání čelí podvodním vlnám horka. A od osmdesátých let se to stále zhoršuje,“ popsal nedávno jádro problému mořský biolog Ove Hoegh-Guldberg.

Austrálie vloni zažila třetí masivní blednutí korálů za uplynulých pět let – což vede vědce k obavám, že bude útes poškozen nenapravitelně. Tento experiment měl velmi malý rozsah – aby byly jeho výsledky věrohodné, tak by musel být nejméně desetkrát rozsáhlejší. „Pokud by to fungovalo, jak má, mohlo by to snížit blednutí korálů až o 70 procent – potenciálně téměř celou jejich úmrtnost,“ uvedl profesor Harrison. Varuje ale současně před tím, aby lidé nepodlehli iluzi, že tento plán může korály zachránit – pokud by se oceány dále ohřívaly, pak by byla tato metoda stále méně účinná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...