V Austrálii vyzkoušeli klimatické inženýrství. Chtějí tak ochránit umírající korálové útesy

Australští vědci provedli experiment s klimatickým inženýrstvím, neboli geoengineeringem. Pomocí cílených změn oblaků se pokusili ochladit vodu v okolí Velkého korálového útesu – podle prvních zjištění byl tento pokus úspěšný.

Během loňského rekordně teplého léta strádala kontinentální Austrálie nejsilnějšími požáry v dějinách. Klimatické změny ale zasáhly i její vody – blednutí korálů způsobené především teplejší mořskou vodou bylo nejsilnější za uplynulé roky. Aby vodu zchladili, vytvořili nad ním oblaka, která odrážejí více slunečního světla do atmosféry. Využili k tomu obdobu sněhového děla, které z lodi odpalovalo do vzduchu krystalky soli. Ty se vážou ve vzduchu a kolem nich díky tomu vznikají mraky.

Výsledky pokusu byly „velmi, velmi potěšitelné“, uvedl šéf projektu Daniel Harrison z Southern Cross University. „Celý ten výzkum je teoretický. Takže tohle je úplně poprvé, co jsme se vydali ven a opravdu jsme se pokusili z mořské vody vytvořit oblaka,“ uvedl pro agenturu AFP. Přes nadějné výsledky bude potřeba nejméně dalších čtyř let výzkumů, než se podaří tuto teorii prokázat.

Za experimentem stojí výše uvedená univerzita, která na něm spolupracovala se Sydneyským Institutem oceánských věd. Proběhl v březnu, tedy ještě předtím, než byly zveřejněné výsledky toho, jak moc poškodilo loňské léto korály u Austrálie.

Proč dochází k bělení korálů?

Koráli blednou kvůli úhynu barevných řas, které fungují jako zdroj kyslíku a živin. Pokud dojde k poklesu teploty vody, mohou se ještě vzpamatovat, jinak definitivně umírají.

„Čelíme rostoucí teplotě oceánů a zvyšování kyselosti vody. To způsobuje korálům velké problémy, protože během růstu nebo jen přežívání čelí podvodním vlnám horka. A od osmdesátých let se to stále zhoršuje,“ popsal nedávno jádro problému mořský biolog Ove Hoegh-Guldberg.

Austrálie vloni zažila třetí masivní blednutí korálů za uplynulých pět let – což vede vědce k obavám, že bude útes poškozen nenapravitelně. Tento experiment měl velmi malý rozsah – aby byly jeho výsledky věrohodné, tak by musel být nejméně desetkrát rozsáhlejší. „Pokud by to fungovalo, jak má, mohlo by to snížit blednutí korálů až o 70 procent – potenciálně téměř celou jejich úmrtnost,“ uvedl profesor Harrison. Varuje ale současně před tím, aby lidé nepodlehli iluzi, že tento plán může korály zachránit – pokud by se oceány dále ohřívaly, pak by byla tato metoda stále méně účinná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 12 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 14 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...