USA poprvé schválily klimatické inženýrství. Vědci začnou zkoumat cílené ochlazování Země

Americká vláda poprvé schválila financování výzkumů takzvaného geoinženýrství, tedy kontroverzní myšlenky odvrácení klimatických změn pomocí úprav planetárního klimatu. V tomto případě se jedná o projekt na odrážení tepla zpět do vesmíru.

Když americký Kongres schválil 20. prosince balíček financí pro chod americké vlády, částka čtyři miliony dolarů pro Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) v něm téměř zapadla. Celkem totiž tento balík obsahuje 1,4 bilionu dolarů (32 bilionů korun).

Přesto je z vědeckého hlediska zmíněná částka velmi důležitá. NOAA totiž bude financovat program, který bude zkoumat návrh na „vyvrhování materiálů do atmosféry za účelem ovlivňování klimatu“.

Současně Kalifornie ústy kongresmana Jerryho  McNerneyse schválila, že NOAA se smí tomuto výzkumnému programu věnovat a finance využívat. Program je tedy povolený a má i dostatek peněz na to, aby se výzkum mohl rozjet.

Co to znamená?

Hlavním účelem je lepší pochopení chemie stratosféry a odhad možných dopadů i rizik, které geoinženýrství přináší.

  • Carbon dioxide removal (CDR): Odsávání oxidu uhličitého z atmosféry a jeho následné ukládání do podzemních prostor nebo přeměnu na stavební materiály.
  • Stratospheric aerosol injection (SAI): Právě tento typ vědci v této studii zkoumají. Do vyšších vrstev atmosféry by se pomocí raket nebo dělostřelectva vystřelovaly kontejnery s aerosoly různých chemikálií, nejvíc se zvažuje kyselina sírová, sulfan nebo oxid siřičitý. Kilogram těchto látek by mohl vyvážit až několik stovek tisíc kilogramů oxidu uhličitého.
  • Marine cloud brightening (MCB): Tento plán počítá s „oséváním“ oblačnosti látkami (například solí), které by změnily mraky, aby více odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru.
  • Cirrus cloud thinning (CCT): Mračna typu cirrus zachycují značné množství tepla ze zemského povrchu a pak ho vrací zpět k povrchu. Kdyby se je podařilo „naředit“, pak se bude moci teplo vrátit zpět do kosmu a nezůstane na Zemi.

Zákon také poskytuje NOAA autoritu dohledu nad experimenty, které budou provádět jiné vědecké skupiny, uvedl web MIT Technology Review.

O zkoumání a testování těchto metod má zájem stále větší množství vědecko-výzkumných organizací. Omezování vypouštění skleníkových plynů se zatím ukazuje jako složité a mezinárodně jen těžce prosaditelné a proveditelné.

Ochlazování planety tedy podle vědců může být jedinou cestou, jak zamezit katastrofálním dopadům klimatických změn. V současné době se nejvíce hovoří o vypouštění reflexivních částic hmoty do atmosféry. Ty by teoreticky měly být schopné odrážet sluneční světlo zpět do atmosféry a zabraňovat ohřívání planety. Další zvažovanou cestou je injektáž slané vody do atmosféry; to by mělo vytvářet oblaka, od nichž se odrazí více světla i tepla.

Obavy z neznáma

Řada vědců však před těmito projekty varuje. Dopady jsou zatím neznámé, vedlejší důsledky také. Snadno by se podle kritiků mohlo stát, že by experimenty mohly situaci ještě zhoršit.

Podle NOAA je proto důležité, aby veškerý výzkum na toto téma probíhal zcela transparentně a pod maximální kontrolou.

První pokusy

Letos v lednu vědci poprvé popsali, jak by takový výzkum měl vypadat. V odborném časopise PNAS se pokusili ukázat cestu, kterou by se měli ostatní experti vydat. „Už mě nebavilo na konferencích pořád dokola opakovat, že při použití geoinženýrství se Země ochladí. Jenže ve skutečnosti musíme provést řadu výzkumů, než pochopíme možné dopady a vyhneme se pochybám,“ vysvětlil hlavní autor práce Douglas MacMartin.

Ve spolupráci s kolegy dospěl k tomu, že pokud by nějaký vědecký program zaměřený na změnu klimatu opravdu vznikl, musel by fungovat podobně jako vesmírná mise a především být zcela transparentní. „Je zodpovědností vědecké komunity, aby zaručila, že než se začne veřejnost rozhodovat pro geoinženýrství nebo proti němu, dostane dostatek informací o tomto procesu i jeho rizicích,“ říká MacMartin.

V dotyčné studii se vědci zaměřili jen na jedinou možnost řízené změny klimatu. Na tu, o níž se mluví v současnosti nejvíc: vypouštění aerosolů do stratosféry, které by odrážely sluneční paprsky do vesmíru. Vědci chtějí napodobit situaci, která nastane při erupci sopky. Podle nich je výhodou tohoto procesu, že je vlastně zcela přirozený a v přírodě k němu dochází poměrně často. Lidé by jen erupci napodobili, a to co nejvíce kontrolovaným způsobem. Využití přírodního procesu by podle MacMartina mělo snížit „rizika něčeho neznámého“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
včera v 09:27

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025
Načítání...