Čínské úřady formálně zatkly novinářku čínského původu s australským pasem, kterou již před půl rokem zadržely kvůli podezření z vyzrazování státních tajemství. Australská občanka Čcheng Lej pracovala jako moderátorka významné čínské státní televize CGTN v Pekingu a často se účastnila oficiálních akcí a událostí pro australskou komunitu ve městě.
Čína zatkla australskou novinářku, podezírá ji z vyzrazení státního tajemství
6 minut
Horizont ČT24: Mediální konflikty s Čínou
„Australská vláda opakovaně vyjádřila obavy ohledně zadržení Čcheng Lej, včetně jejího zdraví a podmínek zadržení, a to i na nejvyšších místech,“ stojí v prohlášení ministryně zahraničí Marise Payneové.
Čcheng Lej se narodila v Číně, jako dítě se však přestěhovala s rodiči do Austrálie. Devětačtyřicetiletá novinářka má dvě děti ve věku devět a jedenáct let, které byly na návštěvě u prarodičů v Austrálii, když ji čínské úřady loni v srpnu zadržely. Zatčena byla oficiálně až minutý týden.
„Ačkoliv je dlouholetou občankou Austrálie, Lej svou rodnou zemi velmi miluje a je uznávána po celé planetě,“ uvedla novinářčina rodina v prohlášení s tím, že „je absolutně přesvědčena o její nevině“.
„Respektujeme postupy čínské justice a úřady vyzýváme, aby tento případ dovedly k rychlému, soucitnému a příhodnému závěru a zároveň respektovaly její práva s vědomím, že je matkou dvou mladých a zranitelných dětí, které ji potřebují,“ dodali příbuzní.
Napětí mezi Čínou a Austrálií narostlo v posledním roce poté, co Canberra vyzvala k mezinárodnímu vyšetřování původu koronaviru SARS-CoV-2. Peking reagoval zavedením obchodních cel. Letos v červenci vydala vláda v Canbeře varování svým občanům před zvýšeným nebezpečím svévolného zatčení v Číně.
Mediální spory vede Peking i s Londýnem
Diplomatické spory vidí pozorovatelé i v pozadí kampaně proti britské veřejnoprávní BBC. S Londýnem se Peking dostal do sporu kvůli Hongkongu nebo Huawei. Vysílání BBC v Číně běžně cenzuruje, tentokrát ale stanici napadá ze šíření dezinformací. „Mám podezření, že BBC navedly tajné služby USA a Velké Británie. Stala se baštou války západního veřejného mínění proti Číně,“ uvedl Chu Si-ťin, šéfredaktor čínského listu Global Times.
Čínu rozzuřily zejména zprávy o autonomní oblasti Sin-ťiang na západě země. Odlehlý ujgurský region patří mezi nejcitlivější témata a novináři tam nemají volný přístup. V rozsáhlé síti internačních táborů Čína zadržuje od roku 2017 skoro dva miliony Ujgurů a příslušníků dalších muslimských menšin. Po mezinárodní kritice je úřady začaly posílat na práci do okolních továren a zařízení vydávají za výcviková centra, kde si Ujguři zlepšují kvalifikaci.
BBC přinesla mimo jiné závažné svědectví ujgurských žen v exilu, že tam dochází k systematickému a hromadnému znásilňování. Čína to popírá.
Britský telekomunikační regulátor Ofcom zase odebral vysílací licenci čínské státní televizi CGTN. Regulátor došel k závěru, že televizi neprovozuje vydavatelská společnost, ale politické uskupení – v konkrétním případě čínská komunistická strana. To je podle britského regulátora nepřípustné, zakazuje to podle něj britský zákon o rozhlasovém a televizním vysílání.
Britský úřad jednal na podnět diváků, kteří si stěžovali, že stanice neposkytuje vyvážené a fakticky správné zpravodajství. Diváci poukazovali na tendenční zpravodajství o protestech v Hongkongu, ale i na to, že stanice odvysílala vynucená doznání.
