Sin-ťiang strana 2 z 3

Devatenáct příslušníků čínské ujgurské menšiny podalo v úterý v Turecku trestní oznámení na čínské představitele. Obvinili je z genocidy, mučení, znásilnění a zločinů proti lidskosti, informovala agentura Reuters.

Americký výrobce čipů Intel se omluvil čínským zákazníkům, partnerům a veřejnosti za své dřívější výroky o západočínské provincii Sin-ťiang. Ty vyvolaly v Číně kritiku ze strany státu i jím ovládaných médií, zazněly také hlasy po bojkotu firmy.

Po celém světě pobývalo kvůli své profesi v uplynulém roce za mřížemi 488 novinářů, informovala nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Jedná se o nejvyšší údaj od roku 1995, kdy organizace s monitorováním represí začala. Za svou práci zaplatilo životem 46 reportérů, což je nejméně za posledních dvacet let.

Čína páchá genocidu a zločiny proti lidskosti na Ujgurech. Takové jsou závěry nezávislé britské komise právníků, akademiků a podnikatelů, která chování Pekingu k této menšině v autonomní oblasti Sin-ťiang zkoumala. Takzvaný Ujgurský tribunál nemá oficiální pověření ani pravomoci, členové komise ale doufají, že na základě předložených důkazů přitáhnou k čínské politice vůči Ujgurům více mezinárodní pozornosti.

Francie chce koordinovat rozhodnutí o možném diplomatickém bojkotu zimních olympijských her v Pekingu s ostatními státy Evropské unie. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že o případném českém bojkotu rozhodne celá vláda. V pondělí oznámily takový krok Spojené státy, Čína je varovala, že uplatní blíže nespecifikovaná „rezolutní opatření“ a Washington za „své chyby zaplatí“.

Na zimní olympijské hry v Pekingu se příští rok nevypraví žádní představitelé vlády USA. Diplomatický bojkot her oznámil Bílý dům, který rozhodnutí odůvodnil porušováním lidských práv v Číně. Cílem opatření je naznačit Pekingu, že nemůže pokračovat ve svém současném kurzu. Vláda prezidenta Joea Bidena vyjádřila podporu americkým sportovcům, kteří na hry pojedou. Penalizovat je zákazem účasti by podle Bílého domu nebylo správné.

Čínská armáda postavila v poušti na severozápadě země napodobeniny americké letadlové lodi a dalších válečných plavidel USA. Chce je pravděpodobně využívat jako terče při vojenských cvičeních. Na základě satelitních snímků o tom v pondělí informovaly agentury AP a Reuters. Čínské ministerstvo obrany zveřejněné snímky nechce komentovat.

Post amerického velvyslance v Číně je už rok neobsazený, v brzké době by na něj ale mohl nastoupit Nicolas Burns, který ostře kritizuje přístup Číny k vyšetřování původu koronaviru i porušování lidských práv komunistickým režimem. Při svém projevu v horní komoře Kongresu obvinil čínský režim z genocidy muslimské menšiny Ujgurů. Peking to dlouhodobě důrazně odmítá.

Komunistický režim v Číně dlouhodobě rezolutně odmítá, že by v převýchovných táborech v čínském Sin-ťiangu systematicky mučil menšinové Ujgury. Svědectví řady bývalých vězňů ale potvrzují opak. Americká CNN teď získala rozhovor s mužem, který prý stál na druhé straně internačních zařízení. Bývalý policista přiznává, že se na mučení podílel.

Čína sdílí s Afghánistánem hranici o délce 75 kilometrů, a ačkoliv jde v měřítku obou zemí o zanedbatelnou hraniční linii, Pekingu by mohla přinést mnohé obtíže, píše server Politico. Po návratu radikálního islamistického hnutí Taliban k moci se totiž Čína obává, že by hnutí mohlo právě přes tuto hranici podporovat separatisty z řad muslimských Ujgurů, kteří dráždí čínské představitele.

Spojené státy musejí přestat Peking démonizovat a dělat z něj fiktivního nepřítele. U příležitosti návštěvy náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanové v Číně to uvedl přední čínský diplomat Sie Feng. Americká diplomatka během jednání s čínskými představiteli podle svých slov Čínu vyzvala, aby se povznesla nad rozdíly a spolupracovala s USA při řešení globálních problémů, jako jsou klimatické změny nebo pandemie koronaviru, napsala tisková agentura AP.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zařadila 14 čínských společností na svou černou obchodní listinu kvůli jejich údajné roli v perzekuci etnických Ujgurů a dalších muslimských menšin v západočínské provincii Sin-ťiang. Sankce uvalila také na několik ruských a íránských podniků, informují agentury.

Na sedmdesát tisíc lidí slavilo na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) sté výročí založení Komunistické strany Číny. Nad náměstím prolétly stíhačky a vrtulníky, lidé sborově zpívali socialistické písně. Prezident Si Ťin-pching v hodinovém projevu varoval cizí mocnosti před zasahováním do čínských záležitostí.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

V čínské autonomní oblasti Sin-ťiang, která je domovem Ujgurů a dalších muslimských menšin, se podle Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) komunistická vláda dopouští zločinů proti lidskosti. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Politika Pekingu vůči Ujgurům je terčem kritiky z mnoha stran.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.

Čínské úřady zkouší na Ujgurech v provincii Sin-ťiang kamerový systém se softwarem, který má za cíl odhalit emocionální stav pozorovaných. Informoval o tom server BBC s odkazem na nejmenovaného programátora. Čína dlouhodobě čelí kritice za svůj přístup k většinově muslimským Ujgurům. Místní úřady tvrdí, že zevrubné sledování místních obyvatel je nutné z bezpečnostních důvodů.

Štvavé kampaně na čínském internetu jsou v posledních měsících čím dál tím odvážnější. Míří na firmy nebo jednotlivce, kteří podle Pekingu poškozují čínské národní zájmy. Oblíbeným terčem je například Australský institut pro strategickou politiku a jeho analytici, kteří upozorňují na věznění Ujgurů v Sin-ťiangu. Nenávistné osobní výpady jsou často podporované a šířené státními institucemi.

Čína od roku 2014 zadržela nejméně 630 imámů nebo dalších náboženských osobností v provincii Sin-ťiang na západě země. Informoval o tom britský zpravodajský web BBC s odvoláním na průzkum organizace Uyghur Human Rights Project (UHRP). Sdružení rovněž nalezlo důkazy o tom, že osmnáct zatčených duchovních zemřelo ve vazbě či krátce poté.

Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že pevně stojí za devíti britskými poslanci, akademiky a právníky, kteří se dostali na sankční seznam komunistické vlády v Pekingu. Důvodem je to, že kritizovali porušování lidských práv ujgurské menšiny v Číně. Peking odmítá veškerá obvinění a varoval, že půjde ještě dál, pokud Londýn nezmění své chování.

Peking uvalil odvetné sankce na Velkou Británii. Zakázal vstup devíti lidem včetně několika poslanců a čtyřem organizacím. Reaguje tak na sankce, kterými ho potrestala Británie s Evropskou unií, USA a Kanadou za porušování práv Ujgurů. Zároveň Čína rozpoutala kampaň proti firmám, které odmítají kupovat bavlnu ze Sin-ťiangu.

Čína ve středu odsoudila Evropskou unii a Velkou Británii za „zastrašování a pokrytectví“ kvůli odvolání diplomatů několika států z Pekingu. Vláda ve svém prohlášení také kritizovala Spojené státy za rasismus a způsob, jakým řeší koronavirovou pandemii.

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Na Aljašce skončilo první osobní jednání představitelů Spojených států a Číny od lednové inaugurace amerického prezidenta Joea Bidena, které začalo nebývale ostrým střetem před zástupci médií. Šéf americké diplomacie Antony Blinken však po rozhovorech prohlásil, že diskuse byly velice upřímné a že se zájmy obou velmocí v některých otázkách shodují. Jang Ťie-čch' z vedení čínské komunistické strany schůzku označil za upřímnou a prospěšnou, poznamenal však, že neshody v některých tématech přetrvávají.