Štvavé kampaně na čínském internetu jsou v posledních měsících čím dál tím odvážnější. Míří na firmy nebo jednotlivce, kteří podle Pekingu poškozují čínské národní zájmy. Oblíbeným terčem je například Australský institut pro strategickou politiku a jeho analytici, kteří upozorňují na věznění Ujgurů v Sin-ťiangu. Nenávistné osobní výpady jsou často podporované a šířené státními institucemi.
Čínští internetoví trollové cílí na kritiky doma i v zahraničí. Výpady často šíří státní instituce
3 minuty
Horizont ČT24: Čínští trollové na internetu
Například Liga komunistické mládeže spustila na čínském internetu štvanici na firmy, které se distancují od bavlny ze Sin-ťiangu kvůli otrocké práci.
„Odmítání bavlny se zakládá na lži. Je to negativní příklad, který samozřejmě vyvolává odpor Číňanů. Není nutné, aby je k tomu ponoukala vláda. Pomlouvání a urážení je nejlepší výchova k vlastenectví,“ tvrdí mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.
Základnou pro nenávistné kampaně jsou populární platformy s krátkými videi, na nichž státní média spolupracují s nacionalisty. Jednou z vůdčích postav je například šéfredaktor komunistického listu Global Times.
„Čína jako taková si platí v podstatě trollí farmu, stejně jako Rusko,“ popisuje Miloslav Lujka, odborník na kybernetickou bezpečnost z firmy Check Point Software Technologies. Podle něj se takové firmy nazývají většinou „internetovými agenturami“.
V Číně taková trollí farma podle něj zaměstnává až stovky tisíc lidí. „Chodí se tam do práce na směny a oni mají za úkol komentovat různá témata na sociálních sítích.“
Cíle: bojové naladění a zastrašování
Cíle si trollové vybírají doma i v zahraničí. Šíří pomluvy, které balí do bulvárních titulků, aby zvyšovali čtenost. Zažili to třeba vůdcové protestů v Hongkongu i spisovatelka z Wu-chanu Fang Fang. Jednou z posledních obětí je australská analytička Vickey Xu, která se věnuje Ujgurům. Na jednom z videí trollové propírají její milostný život.
Kampaně mají dva cíle. Zaprvé udržují Číňany v bojovém naladění a vysvětlují, co znamená být vlastencem. Na tomto poli stát vítězí. A druhým cílem je umlčet kritiku a zastrašovat, aby se neopakovala, což se státu daří méně.
Směrem do zahraničí Peking využívá sociální sítě, které jsou v Číně zakázané, tedy Facebook a Twitter. Do kampaní se zapojují státní orgány. Například mluvčí ministerstva zahraničí šířil fámu o původu koronaviru ve Spojených státech nebo fotomontáž australského vojáka vraždícího afghánské dítě.
„Austrálie obviňuje Čínu, že upravila fotku. Austrálie lže, protože ve skutečnosti jen mladý Číňan vyrobil na počítači digitální ilustraci. Myslím, že to je něco jiného než upravená fotka,“ řekl k tomu mluvčí.
Peking cílí i na Česko
Oficiální propagandu na internetu cílí Peking i na Českou republiku. Na tuzemských sítích působí třeba Čínský rozhlas pro zahraničí, který zveřejňuje obsah v českém jazyce a jehož úkolem je správně vyprávět čínský příběh.
Bezpečnostní informační služba (BIS) i Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) varují i před působením čínských firem Huawei a ZTE v kritické infrastruktuře. Případnou závislost na výrobcích těchto společností nazývají bezpečnostní hrozbou.
